Trumpovi lidé krátce po telefonátu: Letí vyjednat detaily míru! Setkání s Putinem už v únoru?
Poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa pro národní bezpečnost Michael Waltz a prezidentův zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff dnes odletí do Saúdské Arábie na jednání o ukončení ruské války na Ukrajině. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení Witkoffa pro televizi Fox News. Vysoce postavený ukrajinský vládní zdroj sdělil stanici BBC, že Ukrajina na jednání neobdržela pozvánku a nevysílá na tuto fázi rozhovorů žádný tým.
Děje se tak poté, co Trumpův zvláštní vyslanec pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg uvedl, že Kyjev bude součástí vyjednávání o ukončení konfliktu. Poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského řekl stanici NBC, že Ukrajina stále nebyla pozvána na jednání mezi USA a Ruskem v Saúdské Arábii. „Je nebezpečné hovořit s nepřáteli dříve než se spojenci. Postoj Ukrajiny se nezměnil. Je třeba, aby Ukrajina, USA a Evropa zaujaly společné stanovisko před jakýmkoliv jednáním s Putinem“, uvedl poradce.
Dva američtí představitelé podle listu The Guardian potvrdili, že Ukrajina nebyla na jednání pozvána, ale uvedli, že záměrem USA je uspořádat bilaterální jednání s Ruskem, poté bilaterální jednání s Ukrajinou a následně společné rozhovory.
„Doufáme, že v jednáních o Rusku a Ukrajině dosáhneme opravdu dobrého pokroku“, prohlásil Witkoff. Trumpův zmocněnec uvedl, že američtí představitelé s ukrajinskými činiteli jednají zvlášť. „Ukrajina je součástí rozhovorů,“ řekl Witkoff.
Cílem jednání je uspořádat summit vůdců v Saúdské Arábii, kterého se budou účastnit minimálně Trump a ruský prezident Vladimir Putin. Ten se mohl konat již na konci února, a to kvůli blížícímu se postnímu měsíci ramadánu.
Tým povede šéf diplomacie?
V několika příštích dnech se ukáže, zda ruský prezident Vladimir Putin myslí mír na Ukrajině vážně, prohlásil dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio na stanici CBS. „Jeden telefonát koneckonců mír nezajistí,“ řekl Rubio o hovoru Trumpa a Putina, ve kterém Putin údajně vyjádřil zájem o dosažení míru. Očekává se, že Rubio americký tým vysokých činitelů na jednání v Rijádu povede.
Šéf americké diplomacie podle Reuters zlehčoval obavy Evropy z toho, že bude vyřazena z počátečních jednání mezi USA a Ruskem. Proces vyjednávání ještě doopravdy nezačal, uvedl Rubio.
„Nakonec to dojde do určitého bodu, pokud to budou skutečná jednání, a tam ještě nejsme, ale pokud by k tomu došlo, bude se muset zapojit Ukrajina, protože to ona byla napadena (Ruskem), a Evropané se budou muset také zapojit, protože zavedli sankce proti Putinovi a Rusku,“ řekl Rubio. „Zatím tam prostě nejsme“, dodal americký ministr.
Rubio také sdělil, že při nedávném telefonátu se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem hovořil o složitých provozních podmínkách velvyslanectví Spojených států v Moskvě.
Britská podpora Ukrajiny zůstává neochvějná, uvedl dnes mluvčí britského ministerského předsedy Keira Starmera v reakci na víkendová slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o tom, že podpora ze strany Londýna oslabuje. Informuje o tom agentura Reuters.
Zelenskyj o víkendu poznamenal, že i když britské vedení od začátku války s Ruskem zachránilo tisíce životů, podpora v poslední době „zpomalila“. „Premiér zůstává naprosto rozhodný ve své podpoře Ukrajině,“ reagoval na to Starmerův mluvčí. „Pokud jde o naši podporu, znovu, je neochvějná,“ podotkl také.
Ruské útoky na Ukrajině za poslední den zabily nejméně čtyři lidi a zranily nejméně 17, včetně dítěte, uvedly regionální úřady. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila všech 11 bezpilotních letounů typu Šáhid vypuštěných přes noc ze směrů Kursk a Primorsko-Akhtarsk v Rusku, informovalo letectvo.
V Torecku přišla o život jednasedmdesátiletá penzistka, v Zarične zahynuli tři civilisté ve věku od 61 do 72 let. Šlo o jednoho muže a manželský pár.
S žádostí o milost kvůli službě v cizích ozbrojených silách se zatím na českého prezidenta obrátili čtyři lidé, kteří se po ruské invazi zapojili do bojů na Ukrajině. Dvě z žádostí řešil Petr Pavel, dvě jeho předchůdce Miloš Zeman. Tři případy skončily odložením věci ze strany policie, čtvrtý Pavel předal ministerstvu spravedlnosti k dalšímu řízení. Na dotaz ČTK to uvedl odbor komunikace Hradu.
Trestný čin nazvaný „služba v cizích ozbrojených silách“ spáchá podle trestního zákoníku český občan, který „v rozporu s jiným právním předpisem“ – tedy bez souhlasu prezidenta republiky – koná službu ve vojsku nebo ozbrojených silách jiného státu. Hrozí mu za to až pětileté vězení. Dobrovolníci, kteří po únoru 2022 odjeli bez předchozího prezidentského souhlasu bojovat na Ukrajinu, mohou svou situaci řešit následnou žádostí o milost.
