Zatím největší útok na Rusko?! Ukrajinci tvrdí, že zasáhli cíle ve čtyřech ruských oblastech
Ukrajinské ozbrojené síly uvedly, že v noci na dnešek provedly dosud největší vzdušný útok na Rusko. Zasaženy byly podle sdělení cíle ve vzdálenosti 200 až 1100 kilometrů od ukrajinských hranic, a to v Brjanské, Saratovské a Tulské oblasti, ale také v Tatarstánu.
Informace nebylo v podmínkách války možné nezávisle ověřit. O rozsáhlém útoku i jím způsobených škodách ale v průběhu dne informovaly i ruské zdroje.
Ruská protivzdušná obrana za uplynulých 24 hodin sestřelila šest raket ATACMS, osm střel Storm Shadow a 180 ukrajinských dronů, uvedlo ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS.
Zásah podle vyjádření generálního štábu ukrajinských sil znovu utrpěl sklad paliv v Engelsu v Saratovské oblasti. Toto zařízení se stalo cílem ukrajinského útoku již před několika dny a hasičům pak pět dní trvalo, než požár uhasili.
Zasažen byl v noci na dnešek také Brjanský chemický závod ve městě Selco, kde se podle Kyjeva vyrábí dělostřelecká a jiná munice a součásti pro řízené střely. Kromě toho útok mířil také na Saratovskou rafinérii a chemický závod Kazaňorgsintez v Tatarstánu, v obou zařízeních podle ukrajinské strany vypukl požár.
V německé metropoli dnes začíná dvoudenní konference o obnově Ukrajiny, která už přes dva roky čelí ruské invazi. Rokování, na které v pondělí večer dorazil prezident Volodymyr Zelenskyj, zahájí projevem spolkový kancléř Olaf Scholz. Českou delegaci povede ministr zahraničí Jan Lipavský, který se na okraj zasedání setká s ukrajinskou vicepremiérkou Olhou Stefanišynovou.
Dobré ráno, v Rize se dnes koná summit východního křídla Severoatlantické aliance, tedy schůzka vrcholných představitelů devíti členských zemí takzvaného Bukurešťského formátu (B9). Za Česko bude přítomen prezident Petr Pavel, který do Rigy přicestoval v pondělí večer, a jednání se zúčastní také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Jednat se má tedy zejména o podpoře Ukrajiny.
Na dnešním summitu devíti zemí z východního křídla Severoatlantické aliance v Rize, který předcházel vlastnímu červencovému summitu NATO ve Washingtonu, se nepodařilo dospět ke shodě na nástupci Jense Stoltenberga v čele aliance ani se dohodnout na společném prohlášení devíti členských zemí takzvaného Bukurešťského formátu (B9). Českým novinářům to po jednání řekl prezident Petr Pavel.
Důvodem podle něj byly postoje Maďarska, které zaujímá zdrženlivý postoj ke kandidatuře nizozemského premiéra Marka Rutteho do čela NATO, jakož i k podpoře Ukrajiny, která se třetím rokem brání agresi Ruska. Nicméně podle Pavla nepadlo na rižském summitu "ani slovo" o případném odchodu Maďarska z B9, jak uváděla média s odvoláním na své zdroje.
Společné prohlášení z Rigy nahradila deklarace tří prezidentů, kteří B9 předsedají.
