„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Ukrajina po Rusku žádá odškodnění ve výši 43 miliard dolarů (897,6 miliardy korun) za ekologické škody, které na jejím území způsobilo během současné války. Informovala o tom agentura DPA, podle které by Ukrajina chtěla získat prostředky na poválečnou obnovu příznivou pro životní prostředí.
„V mnoha ohledech vede Rusko špinavou válku a naše klima je také obětí,“ řekl na klimatické konferenci OSN COP30 Pavlo Kartašov, náměstek ukrajinského ministra pro hospodářství, životní prostředí a zemědělství. Jako příklad zmínil enormní množství kerosinu, oleje a nafty, které spotřebují vojenské letouny, tanky a další vojenská technika, nebo spálené lesy a zničené budovy.
Španělsko zaplatí 100 milionů eur (asi 2,4 miliardy Kč) za americké vojenské vybavení pro Ukrajinu, řekl dnes jeho premiér Pedro Sánchez po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Madridu. Podle místních médií oznámil Sánchez balík pomoci pro Ukrajinu v celkové hodnotě přes 800 milionů eur, z toho 200 milionů na rekonstrukci země a zbytek na vojenské vybavení.
Sánchez dnes po jednání se Zelenským řekl, že ukrajinskou armádu, která skoro čtyři roky brání zemi proti ruské invazi, jeho země během prosince podpoří obrannou techniku za 300 milionů eur. Přes program Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), kdy členské země NATO platí za americké vojenské vybavení pro Ukrajinu, dá Madrid 100 milionů eur a asi 200 milionů eur poskytne ukrajinské armádě Španělsko prostřednictvím nového finančního nástroje EU SAFE, který umožní půjčky na vojenské vybavení.
Ukrajinská zbrojovka UkrOboronProm podepsala s českou firmou Air Team dohodu o společném vývoji a výrobě technologie pro zachycování vzdušných cílů. Na síti Telegram to dnes uvedl šéf ukrajinské zbrojařské společnosti Herman Smetanin. Web Ukrajinska pravda píše, že firmy budou společně vyrábět takzvané stíhací drony, jejichž úkolem je likvidovat ruské bezpilotní letouny útočící na Ukrajinu. Vyjádření Air Team ČTK zjišťuje.
„Česká republika je náš strategický partner. Máme řadu společných projektů, které už přinášejí výsledky. A mám radost ze začátku nového ambiciózního partnerství, které je v podmínkách moderního válčení mimořádně aktuální,“ uvedl na sociální síti Smetanin, který podle médií také zveřejnil fotografie ze setkání s českou firmou. „Děkuji partnerům za spolupráci a upřímnou podporu,“ dodal ukrajinský činitel.
