Rusové chystají protiútok v Kursku: Připraveno 50 tisíc mužů! Včetně posil z KLDR
Ruská armáda shromáždila 50 000 vojáků, včetně posil ze Severní Koreje, na protiofenzívu s cílem dobýt zpět území obsazené Ukrajinci v ruské Kurské oblasti, řekli deníku The New York Times (NYT) američtí a ukrajinští činitelé. Podle Američanů dokázali Rusové vytvořit nový kontingent, aniž by stáhli jednotky z východu Ukrajiny, kde dnes ruská armáda ohlásila dobytí další vesnice.
Moskva se snaží obnovit kontrolu nad Kurskou oblastí poté, co tam Ukrajinci v létě vtrhli a obsadili stovky kilometrů čtverečních ruského území, zřejmě ve snaze získat páku pro případná vyjednávání s Ruskem. Rusům už se od té doby podařilo část ztraceného území získat zpět.
Ukrajinští činitelé podle NYT očekávají, že rozsáhlý ruský protiútok přijde do několika dní. Kyjev uvádí, že do Ruska v poslední době dorazilo přes 10 000 vojáků z KLDR a že někteří už se do bojů v Kurské oblasti zapojili. Podle NYT američtí činitelé tento údaj potvrzují.
Spojené státy usuzují, že Rusko bylo schopné novou bojovou sílu sestavit, aniž by přesunulo jednotky nasazené v bojích na východě Ukrajiny, a může tak vytvářet tlak na různých frontách současně. Ruské ministerstvo obrany dnes ohlásilo dobytí další vesnice v Doněcké oblasti, kde podle agentury AFP okupanti v posledních týdnech zrychlili svůj postup a střetávají se s ukrajinskými jednotkami, které nemají dostatek lidí a vybavení.
Rusko po více než dvou a půl letech agrese na východě Ukrajiny pravidelně hlásí drobné územní zisky, zatímco se nad budoucností západní podpory Kyjeva vznáší otazníky. NYT uvádí, že někteří zpravodajští a armádní činitelé v USA jsou nyní v hodnocení ukrajinských vyhlídek pesimističtější, přičemž územní ztráty Ukrajinců připisují částečně i neschopnosti Kyjeva vyřešit nedostatek vojáků.
Britský náčelník generálního štábu Tony Radakin v novém rozhovoru uvedl, že pomalý postup Rusů je vykoupený vysokými ztrátami. V říjnu podle něj bylo na ruské straně „každý jeden den“ asi 1500 mrtvých a zraněných, což označil za nejhorší ztráty od invaze v únoru 2022.
„Rusko brzy utrpí 700 000 zabitých nebo zraněných lidí, obrovská bolest a utrpení, kterým si Rusko musí procházet kvůli ambicím (ruského prezidenta Vladimira) Putina,“ řekl Radakin zpravodajské společnosti BBC.
Macron a Zelenskyj dnes navštívili i štáb mnohonárodních sil v Paříži, které by mohly být rozmístěné v případě příměří na linii kontaktu. „Jsme připraveni,“ uvedl Macron. „Jsme odhodlání posílit naše sankce proti Rusku ve spolupráci se Spojenými státy,“ uvedl dále Macron s tím, že Rusko se rozhodlo pokračovat s válkou.
Dohoda mezi Francií a Ukrajinou o nákupu 100 bojových letounů Rafale uvádí, že pořízené zbraně by měly být nové výroby. Podle francouzských expertů dodávka tak vysokého počtu letadel potrvá nejméně několik let. Nákup si také vyžádá náročný výcvik pilotů. Otázky jsou otevřené také ohledně financování, zní v prvních reakcí analytiků. Macron v tomto smyslu zmínil financování ze zdrojů, které již nyní EU používá pro pomoc Ukrajině. Dnes podepsaná dohoda ještě není nákupní smlouva.
Vladimir Putin podepsal zákon o zpřísnění trestní odpovědnosti za sabotáže. Za trestné činy spjaté se sabotážemi bude možné soudit osoby starší 14 let. Za zapojení nezletilých do sabotážních akcí bude hrozit až doživotí, uvedla dnes ruská média. Prezidentovým podpisem zákon vstoupil v platnost.
Nově lze tresty za sabotáže v ruských zákonech přirovnat k trestům za terorismus: trestní odpovědnost od 14 let, vyloučení podmínečných trestů, nemožnost vynést trest pod dolní hranicí trestní sazby a podmínečné osvobození nejdříve po odpykání tří čtvrtin trestu, poznamenal server BBC News.
Podle ruských zákonů již bylo možné soudit čtrnáctileté za vraždu, únos, loupež, teroristický čin, účast v teroristické organizaci či za výcvik za účelem spáchání teroristickému činu. Přidáním sabotáže na tento seznam se podle vysvětlení k zákonu odstraňuje „mezera v zákonech“, napsal list Kommersant a dodal, že u všech trestných činů souvisejících se sabotážemi se ruší promlčecí lhůty.
Terčem výbuchu v Polsku se podle premiéra Tuska měl stát vlak z Varšavy do Demblinu. „Naštěstí nedošlo k tragédii, ale situace je velmi vážná,“ dodal. Trať se používá k přepravě zbraní pro Ukrajinu, která se čtvrtým rokem s pomocí Západu brání agresi Ruska. Tusk slíbil, že Polsko dopadne pachatele bez ohledu na to, kdo za útokem stál.
Ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz uvedl, že armáda hlídá 120 kilometrů této trati, která vede k ukrajinským hranicím a po které podle ministerstva infrastruktury denně projede 115 vlaků.
Deník Gazeta Wyborcza označil útok na trať Varšava-Lublin za „novou kvalitu v ruské diverzi proti Polsku“. Nebýt pozorného strojvedoucího, který si poškození kolejnice všiml, hrozila železniční katastrofa s množstvím obětí. Rusko podle komentátora překročilo další hranici a je na místě se ptát, zda Rusko proti Evropě vede jen hybridní válku.
