Rusové chystají protiútok v Kursku: Připraveno 50 tisíc mužů! Včetně posil z KLDR
Ruská armáda shromáždila 50 000 vojáků, včetně posil ze Severní Koreje, na protiofenzívu s cílem dobýt zpět území obsazené Ukrajinci v ruské Kurské oblasti, řekli deníku The New York Times (NYT) američtí a ukrajinští činitelé. Podle Američanů dokázali Rusové vytvořit nový kontingent, aniž by stáhli jednotky z východu Ukrajiny, kde dnes ruská armáda ohlásila dobytí další vesnice.
Moskva se snaží obnovit kontrolu nad Kurskou oblastí poté, co tam Ukrajinci v létě vtrhli a obsadili stovky kilometrů čtverečních ruského území, zřejmě ve snaze získat páku pro případná vyjednávání s Ruskem. Rusům už se od té doby podařilo část ztraceného území získat zpět.
Ukrajinští činitelé podle NYT očekávají, že rozsáhlý ruský protiútok přijde do několika dní. Kyjev uvádí, že do Ruska v poslední době dorazilo přes 10 000 vojáků z KLDR a že někteří už se do bojů v Kurské oblasti zapojili. Podle NYT američtí činitelé tento údaj potvrzují.
Spojené státy usuzují, že Rusko bylo schopné novou bojovou sílu sestavit, aniž by přesunulo jednotky nasazené v bojích na východě Ukrajiny, a může tak vytvářet tlak na různých frontách současně. Ruské ministerstvo obrany dnes ohlásilo dobytí další vesnice v Doněcké oblasti, kde podle agentury AFP okupanti v posledních týdnech zrychlili svůj postup a střetávají se s ukrajinskými jednotkami, které nemají dostatek lidí a vybavení.
Rusko po více než dvou a půl letech agrese na východě Ukrajiny pravidelně hlásí drobné územní zisky, zatímco se nad budoucností západní podpory Kyjeva vznáší otazníky. NYT uvádí, že někteří zpravodajští a armádní činitelé v USA jsou nyní v hodnocení ukrajinských vyhlídek pesimističtější, přičemž územní ztráty Ukrajinců připisují částečně i neschopnosti Kyjeva vyřešit nedostatek vojáků.
Britský náčelník generálního štábu Tony Radakin v novém rozhovoru uvedl, že pomalý postup Rusů je vykoupený vysokými ztrátami. V říjnu podle něj bylo na ruské straně „každý jeden den“ asi 1500 mrtvých a zraněných, což označil za nejhorší ztráty od invaze v únoru 2022.
„Rusko brzy utrpí 700 000 zabitých nebo zraněných lidí, obrovská bolest a utrpení, kterým si Rusko musí procházet kvůli ambicím (ruského prezidenta Vladimira) Putina,“ řekl Radakin zpravodajské společnosti BBC.
Irská policie se zabývá drony, které se v pondělí nacházely poblíž letadla ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten v daný den přilétal na oficiální návštěvu ostrovní země. Na vyšetřování se podle agentury AFP podílí zvláštní jednotka irské policie Garda Síochána ve spolupráci s mezinárodními bezpečnostními partnery.
Irský premiér Micheál Martin dnes v televizi RTE řekl, že do konce měsíce svolá Radu národní bezpečnosti, aby incident projednala. Premiér dodal, že od začátku války na Ukrajině se v Evropě zvýšila četnost bezpečnostních incidentů, a to zejména v souvislosti s námořní dopravou a drony.
Bezpilotní letouny jako první spatřila irská vojenská loď umístěná severně od Dublinu. Drony narušily bezletovou zónu speciálně zřízenou kvůli návštěvě ukrajinského prezidenta. Krátce po průletu letadla se Zelenským se drony vydaly podél jeho plánované letové dráhy. Čas, který drony strávily ve vzduchu, naznačuje, že se jednalo o technologicky vyspělá bezpilotní letadla, která ovládali zkušení piloti, uvedla irská média.
Americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff se ve čtvrtek na Floridě setkal s tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem. Agentuře Reuters to sdělil s věcí obeznámený zdroj, podle kterého mají rozhovory pokračovat také dnes. Witkoff měl podle tohoto zdroje ukrajinského představitele informovat o své úterní schůzce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Jednání s Umerovem se však podle Reuters údajně netýkalo amerického plánu na ukončení války na Ukrajině.
Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli pašeráckým balonům, které do této pobaltské země pronikají z Běloruska. Vyplývá to z informací agentury AFP a veřejnoprávní stanice LRT, která se odvolává na návrh ministerstva vnitra. Vláda má podle ní rozhodnout příští týden. AFP s odkazem na premiérku Ingu Ruginienéovou píše, že Litva nouzovou situaci vyhlásí.
„V současné době připravujeme právní základ a dokumenty,“ řekla novinářům premiérka a dodala, že vyhlášení nouzové situace se jeví jako „nejlepší postup v této době“. Vyhlášení nouzové situace umožní vládě a místním úřadům vynaložit dodatečné zdroje na boj proti balonům, podotkla AFP. „Nevylučujeme, že půjdeme ještě dále,“ prohlásila Ruginienéová. Možným důraznějším krokem je podle AFP vyhlášení stavu nouze.
