1°C
Trump co nejdříve zavolá Putinovi, tvrdí jeho bývalý poradce. Nechá Ukrajinu napospas Rusku?
Donald Trump bude usilovat o rychlé ukončení války na Ukrajině, kterou zahájil Vladimir Putin, uvedl bývalý zvláštní zastupitel zvoleného prezidenta pro Ukrajinu Kurt Volker, informoval server Newsweek.
Až Trump 20. ledna vstoupí do Oválné pracovny, bude válka, kterou Putin zahájil, zuřit téměř tři roky. Opakovaná tvrzení zvoleného prezidenta, že válku ukončí do 24 hodin, podnítila spekulace o tom, jak se s ruskou agresí vypořádá.
Kurt Volker, který se během předchozího Trumpova prezidentského mandátu podílel na jednáních s Ukrajinou a Vladimirem Putinem, řekl deníku Kyiv Independent, že nově zvolený prezident „co nejrychleji zavolá Putinovi“ a sdělí ruskému prezidentovi, že „musí zastavit válku“.
Zatím je stále není jisté, jak bude během nadcházejícího Trumpova prezidentství vypadat další americká pomoc Ukrajině. „Putin bude po Trumpovi mazaným a lstivým protivníkem. Nechce dohodu, ale spíše zabrat celou Ukrajinu,“ uvedl Volker.
„Pokud hodlá Trump konflikt zastavit, bude muset Putina přesvědčit, že ho pokračování válečného úsilí bude bolet, že ho to bude stát příliš mnoho, a to bude vyžadovat ukázat mnohem více síly,“ řekl bývalý velvyslanec USA při NATO Volker.
Jedním z možných scénářů je zvýšení těžby ropy a zemního plynu a zaplavení trhu levnou energií, což Putin na rozpočtu Ruska rozhodně pocítí. Další taktikou by mohl být program půjček, v jehož rámci si Ukrajina půjčí peníze na nákup amerických zbraní.
„Nemyslím si, že Trump chce směřovat peníze amerických daňových poplatníků na Ukrajinu, ale umožnit Ukrajině, aby si půjčila to, co potřebuje na svou obranu,“ vysvětlil Volker. „Pokud z toho uděláte, řekněme, 500 miliard dolarů, což je obrovské číslo, mělo by to stačit k tomu, aby Putinovi řekl, že to nemůže přeplatit, že to nemůže vyhrát,“ doplnil.
„Trump může pro Ukrajinu znamenat cokoli - buď ji prodá v zájmu velmocenské politiky, nebo zdvojnásobí své úsilí poškodit Rusko,“ řekla Newsweeku Orysia Lutsevychová, zástupkyně ředitele programu Rusko a Eurasie v think tanku Chatham House. „Pokud bude Trump přesvědčen, že Ukrajina je hrozbou pro jeho ambice, opustí ji a bude ji prezentovat jako evropský, nikoli americký problém,“ dodala.
Podle listu Wall Street Journal, který se odvolává na tři nejmenované zdroje blízké Trumpovi, jeden z nápadů na ukončení války zahrnuje odložení členství Ukrajiny v NATO nejméně o 20 let výměnou za pokračující dodávky zbraní.
Zdroje naznačily, že Trumpovo okolí usiluje o zmrazení války na současné frontové linii a vytvoření demilitarizované zóny na východě země. Nejmenovaný Trumpův poradce uvedl, že Washington bude požadovat, aby evropští spojenci vyslali své vojáky, kteří by hlídali 800 mil dlouhou demilitarizovanou zónu, ačkoli se zvažují i jiné nápady.
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov dnes podle agentury TASS prohlásil, že Rusko ve svém válečném tažení na Ukrajině ustane, až budou splněny všechny cíle stanovené prezidentem Putinem. „Těchto cílů lze dosáhnout v důsledku vojenské akce, nebo v důsledku odpovídajících jednání,“ uvedl mluvčí Kremlu.
Putin před zahájením invaze mimo jiné uváděl, že Rusko bude usilovat o „demilitarizaci a denacifikaci“ Ukrajiny. Později vpád vojsk do sousední země vysvětloval například záminkou „osvobození, ochrany a podpory“ proruských separatistických regionů na východě Ukrajiny. Letos Putin kladl jako podmínku pro jednání o ukončení bojů stažení ukrajinských vojáků ze čtyř regionů, které Rusové zčásti okupují, nebo závazku Kyjeva nevstoupit do NATO.
Polský premiér Donadl Tusk podle Reuters uvedl, že mírové rozhovory by teoreticky mohly začít ještě tuto zimu, byť se kolem toho vznáší otazníky. Varšava bude podle něj do případných jednání výrazně zapojena, až se od 1. ledna ujme rotujícího předsednictví Evropské unie.
„Opravdu chci, aby Polsko bylo nejen zemí, která bude přítomná, ale která bude udávat tón těmto rozhodnutím, která nám mají přinést bezpečnost a zajistit polské zájmy,“ uvedl Tusk.
Varšava patří od začátku ruské invaze mezi jedny z nejvěrnějších spojenců Kyjeva. Premiér je podle svých slov ve stálém kontaktu se skandinávskými a pobaltskými zeměmi a z kraje polského předsednictví EU se do Varšavy chystá britský premiér Keir Starmer, byť Británie už členem EU není.
Nobelovou cenou za mír pro japonskou organizaci sdružující přeživší jaderných útoků na města Hirošima a Nagasaki dnes začalo slavnostní předávání letošních Nobelových cen. Tři spolupředsedové organizace Nihon Hidankjó převzali ocenění při oficiálním předání na radnici v norském Oslu.
Dvaadevadesátiletý Terumi Tanaka při ceremoniálu přednesl jménem organizace Nihon Hidankjó tradiční řeč před zhruba tisícovkou hostů, mezi nimiž byl i norský královský pár a korunní princ s princeznou.
Tanaka také podle AFP vyjádřil znepokojení nad obnovením jaderné hrozby a vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby ji přestal rozdmýchávat v souvislosti s konfliktem na Ukrajině. „Nemyslím si, že prezident Putin skutečně chápe, co jaderné zbraně pro člověka znamenají, jaký typ zbraně to je,“ řekl. „Myslím, že o tom ani nepřemýšlel,“ dodal.
Nebýt Ukrajiny není žádná válka. 😕