Merkelová na turné v USA kvůli své knize: Trumpa fascinují diktátoři jako Putin, píše i o Češích
Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová v rozhovoru pro americkou CNN připomněla, jaký měla dojem z Donalda Trumpa během jeho prvního působení v Bílém domě. Uvedla, že nově zvolený americký prezident projevil „fascinaci obrovskou mocí“ diktátorů, jako je ruský prezident Vladimir Putin nebo korejský vůdce Kim Čong-un. Co dalšího bývalá německá kancléřka ve své knize pamětí odhaluje? A na které české politiky vzpomněla?
„Způsob, jakým Trump mluvil o Putinovi či o severokorejském vůdci Kimovi, byl vždy jakýmsi druhem fascinace obrovskou mocí toho, co všechno mohou tito lidé udělat,“ řekla Merkelová (70) v rozhovoru s Christiane Amanpurovou ze CNN.
V rozsáhlém rozhovoru se Merkelová věnovala svým novým pamětem s názvem „Svoboda, Paměti 1954 – 2021“, které odrážejí její 16leté působení jako první ženy v čele největší evropské ekonomiky. Během jejího premiérství se kontinent potýkal s mnoha krizemi, od ekonomické po migrační a od klimatické po pandemickou. Krátce po jejím odchodu z funkce zahájilo Rusko rozsáhlou invazi na Ukrajinu, která vyvolala otázky, do jaké míry Německo spoléhalo na levný ruský plyn, a vrhla na některá její rozhodnutí ostřejší světlo.
Merkelová vzpomněla, že se s Trumpem poprvé setkala v Bílém domě v roce 2017. Seděli u slavného krbu v Oválné pracovně a oba lídři byli novináři požádáni, aby si potřásli rukama a vyfotili se. Zdálo se, že Trump tuto žádost odmítl. Merkelová v knize píše, že Trump byl „zjevně fascinován“ Putinem a „uchvácen“ politiky s autokratickými sklony.
„Můj dojem byl vždycky takový, že snil o tom, že vlastně překoná možná všechny ty parlamentní orgány, které mu připadaly svým způsobem jako přítěž, a že chce o věcech rozhodovat sám,“ řekla Merkelová CNN s tím, že se to těžko slučuje s demokratickými principy.
Komentář Merkelové se shodoval s komentáři několika amerických představitelů, kteří s Trumpem úzce spolupracovali během jeho první vlády. John Kelly, který byl nejdéle sloužícím personálním šéfem Trumpova Bílého domu, před listopadovými volbami řekl, že Trump odpovídá „obecné definici fašisty“ a že se pozitivně vyjadřoval o loajalitě nacistických generálů Adolfa Hitlera.
Co dalšího odhalila v pamětech?
Na více než sedmi stech stránkách bývalá dlouholetá německá kancléřka Angela Merkelová obhajuje svá rozhodnutí otevřít Německo uprchlíkům i ústupky vládci Kremlu Vladimiru Putinovi (72). Ve své nové knize se vrací i do svých let prožitých v Československu včetně událostí ze srpna 1968. Agentura DPA poznamenala, že nová kniha velká překvapení nepřináší, memoáry neobsahují ani velkou dávku sebekritiky. Přesto přinášejí náhled do soukromí, které si Merkelová pečlivě střežila.
Rozhodl rok 1989
Věnuje se i roku 2015, kdy otevřela německé dveře statisícům migrantů. Rozhodnutí vpustit migranty prý ovlivnily i vzpomínky na události z roku 1989, kdy se na západoněmecké velvyslanectví v Praze uchýlili východoněmečtí uprchlíci žádající o možnost vycestovat na Západ.
O rozdrcení pražského jara
Vzpomíná i na svá léta strávená v ČSSR. Líčí například, že v srpnu 1968 trávila s rodiči dovolenou v Peci pod Sněžkou. A byla prý nadšená ze změn, které pražské jaro přineslo. Jenže pak přijely sovětské tanky, zprávy o okupaci se doslechla z rádia. „Dodnes mám před očima místo, na kterém v kuchyni rádio mé babičky stálo. Ránu do břicha, kterou mi tato zpráva zasadila, také dodnes cítím. Ve čtrnácti letech jsem zjistila, že je v životě jen málo horších věcí než zmařená naděje,“ dodala.
O Rusku a Putinovi
Mírným přístupem k Moskvě a Putinovi prý sledovala politické změny v Rusku, připustila také, že chtěla zajistit levný plyn. Za dobu, po kterou Putina znala, se podle Merkelové „Putin a s ním Rusko změnili, z počáteční otevřenosti vůči Západu přes odcizení až po úplné zatvrzení“. Ruského prezidenta ve svých memoárech označuje Merkelová za člověka, který na ni působil jako muž, který chce být až zoufale brán vážně.
O českých politicích
Z českých politiků zmiňuje Merkelová Václava Havla (†75) v souvislosti s Chartou 77, v oddílu věnovaném brexitu také bývalého prezidenta Václava Klause (83). „Možnost vystoupení země (z EU) byla dohodnuta poprvé v ústavním konventu EU, ačkoli většina zemí to tehdy považovala za nepotřebné. Klaus při vypracování z lisabonské smlouvy trval na tom, aby taková možnost byla součástí nové smlouvy,“ napsala exkancléřka.
Tahle baba co zamořila Německo!