Šéf ruské rozvědky varuje: Francouzští vojáci na Ukrajině by byli naším hlavním cílem
Šéf ruské civilní rozvědky (SVR) Sergej Naryškin dnes v rozhovoru s agenturou TASS varoval, že francouzské jednotky se na Ukrajině stanou legitimním a prioritním cílem ruské armády. Francouzský prezident Emmanuel Macron před několika dny řekl, že jeho země bude možná nucena v určitém okamžiku vést pozemní operace na Ukrajině.
Francouzští vojáci na Ukrajině by podle Naryškina byli „prioritním legitimním cílem pro útoky ze strany ruských ozbrojených sil“. Varoval, že v takovém případě francouzské vojáky „čeká osud všech Francouzů, kteří kdy přišli na území ruského světa s mečem“.
Šéf SVR řekl, že Rusko má informace o tom, že Francie už připravuje vojenský kontingent určený pro Ukrajinu, který zpočátku bude čítat 2000 lidí.
Macron minulý měsíc vyvolal rozruch prohlášením, že západní spojenci by neměli vylučovat vyslání vojáků na Ukrajinu, která se přes dva roky brání ruské agresi. Řada zemí včetně Česka v reakci na Macronovy úvahy dříve oznámila, že se nechystá vyslat vojáky na Ukrajinu. Jiné státy, především z východního křídla NATO, francouzského prezidenta naopak podpořily.
Později šéf Elysejského paláce vysvětlil, že teze o možném vyslání západních vojáků na Ukrajinu byla především signálem pro Rusko, které se jinak před ničím nezastaví.
O uplynulém víkendu Macron v rozhovoru s deníkem Le Parisien prohlásil, že Francie možná bude nucena vést pozemní operace na Ukrajině, která se brání ruským útokům. „Možná, že v určitém okamžiku - nechci to, nebudu to iniciovat - bude nezbytné vést pozemní operace, ať už budou jakékoliv, abychom čelili ruským silám,“ řekl Macron v rozhovoru, který poskytl po návratu z Berlína, kde se v pátek setkal s německým kancléřem Olafem Scholzem a polským premiérem Donaldem Tuskem. „Síla Francie spočívá v tom, že to dokážeme,“ dodal.
Ukrajina pokročila v klíčových reformách, zbývající přístupové kapitoly by mohly být otevřeny do konce letošního roku. Ve své pravidelné hodnotící zprávě o pokroku jednotlivých kandidátů na členství v EU to dnes uvedla Evropská komise. Ukrajinská vláda již dříve naznačila, že jejím cílem je uzavřít přístupová jednání do konce roku 2028. Komise je podle svých slov připravena tento podle ní ambiciózní cíl podporovat, nicméně k jeho dosažení je podle unijní exekutivy nutné urychlit tempo reforem, zejména v oblasti právního státu.
Ukrajinské speciální síly se zapojily do těžkých bojů ve strategickém Pokrovsku na východě země, potvrdila dnes vojenská rozvědka bránící se země. Ruské ministerstvo obrany v Moskvě uvedlo, že ruští vojáci pokračují v ničení obklíčených ukrajinských jednotek ve městě, kde prý už ovládli desítky budov.
„Pokračují tvrdé boje s ruskými okupanty,“ uvedla o situaci v Pokrovsku ukrajinská vojenská rozvědka HUR. Příslušníci speciálních sil podle ní zajistili pozemní koridor, umožňující zásobování obránců města, a nyní se snaží nepříteli znemožnit ostřelování zásobovacích tras.
Rada Evropské unie schválila pátou platbu pro Ukrajinu ve výši 1,8 miliardy eur (přibližně 44 miliard Kč) z takzvané ukrajinské facility neboli nástroje pro Ukrajinu. Napadená země podle dnešního prohlášení Rady EU pokračuje v reformách, kterými unie vyplácení financí z nástroje podmínila. Peníze mají podpořit makrofinanční stabilitu a fungování veřejné správy Ukrajiny, která se od roku 2022 brání ruské invazi.
„Tato částka odráží úspěšné splnění devíti kroků požadovaných pro pátou platbu a jednoho zbývajícího kroku ze čtvrté platby,“ uvedla Rada EU, která zastupuje členské státy. Doplnila, že schválení další pravidelné čtvrtletní platby reflektuje reformy například v oblasti soudnictví, boje proti korupci, finančních trhů, místních samospráv nebo energetické politiky.
