Šéf ruské rozvědky varuje: Francouzští vojáci na Ukrajině by byli naším hlavním cílem
Šéf ruské civilní rozvědky (SVR) Sergej Naryškin dnes v rozhovoru s agenturou TASS varoval, že francouzské jednotky se na Ukrajině stanou legitimním a prioritním cílem ruské armády. Francouzský prezident Emmanuel Macron před několika dny řekl, že jeho země bude možná nucena v určitém okamžiku vést pozemní operace na Ukrajině.
Francouzští vojáci na Ukrajině by podle Naryškina byli „prioritním legitimním cílem pro útoky ze strany ruských ozbrojených sil“. Varoval, že v takovém případě francouzské vojáky „čeká osud všech Francouzů, kteří kdy přišli na území ruského světa s mečem“.
Šéf SVR řekl, že Rusko má informace o tom, že Francie už připravuje vojenský kontingent určený pro Ukrajinu, který zpočátku bude čítat 2000 lidí.
Macron minulý měsíc vyvolal rozruch prohlášením, že západní spojenci by neměli vylučovat vyslání vojáků na Ukrajinu, která se přes dva roky brání ruské agresi. Řada zemí včetně Česka v reakci na Macronovy úvahy dříve oznámila, že se nechystá vyslat vojáky na Ukrajinu. Jiné státy, především z východního křídla NATO, francouzského prezidenta naopak podpořily.
Později šéf Elysejského paláce vysvětlil, že teze o možném vyslání západních vojáků na Ukrajinu byla především signálem pro Rusko, které se jinak před ničím nezastaví.
O uplynulém víkendu Macron v rozhovoru s deníkem Le Parisien prohlásil, že Francie možná bude nucena vést pozemní operace na Ukrajině, která se brání ruským útokům. „Možná, že v určitém okamžiku - nechci to, nebudu to iniciovat - bude nezbytné vést pozemní operace, ať už budou jakékoliv, abychom čelili ruským silám,“ řekl Macron v rozhovoru, který poskytl po návratu z Berlína, kde se v pátek setkal s německým kancléřem Olafem Scholzem a polským premiérem Donaldem Tuskem. „Síla Francie spočívá v tom, že to dokážeme,“ dodal.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Ukrajina letos zřídí kanceláře pro export a společnou produkci zbraní v Berlíně a Kodani, řekl dnes prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev dále rozšiřuje svůj domácí obranný průmysl s pomocí západních partnerů, zatímco se čtvrtým rokem brání ruské invazi. Mezi zbraněmi, které bude moci Ukrajina vyvážet, jsou podle Zelenského námořní drony a dělostřelecké systémy.
„Jedná se o společnou produkci a export... zbraní, které si můžeme dovolit prodat, abychom měli více peněz na domácí produkci deficitních položek,“ řekl novinářům v Kyjevě Zelenskyj.
Ukrajina je stále závislá na svých spojencích například pokud jde o stíhací letouny nebo systémy protivzdušné obrany, ale pokročila v rozvoji svých programů týkajících se dronů a střel, poznamenal Reuters.
Podle návrhu hodnocení Evropské komise Ukrajina prokazuje jasný závazek stát se členem unie. „Nedávné negativní trendy včetně rostoucího tlaku na specializované protikorupční agentury a občanskou společnost musí být rozhodně zvráceny,“ uvádí návrh dokumentu, kterým by se měla komise zabývat na svém úterním jednání.
Evropská komise již dříve kritizovala ukrajinskou vládu za oslabování nezávislosti protikorupčních agentur, kvůli čemuž se na Ukrajině konaly i početné protesty. Ukrajinský parlament pak některé změny vzal zpět.
