Šéf ruské rozvědky varuje: Francouzští vojáci na Ukrajině by byli naším hlavním cílem
Šéf ruské civilní rozvědky (SVR) Sergej Naryškin dnes v rozhovoru s agenturou TASS varoval, že francouzské jednotky se na Ukrajině stanou legitimním a prioritním cílem ruské armády. Francouzský prezident Emmanuel Macron před několika dny řekl, že jeho země bude možná nucena v určitém okamžiku vést pozemní operace na Ukrajině.
Francouzští vojáci na Ukrajině by podle Naryškina byli „prioritním legitimním cílem pro útoky ze strany ruských ozbrojených sil“. Varoval, že v takovém případě francouzské vojáky „čeká osud všech Francouzů, kteří kdy přišli na území ruského světa s mečem“.
Šéf SVR řekl, že Rusko má informace o tom, že Francie už připravuje vojenský kontingent určený pro Ukrajinu, který zpočátku bude čítat 2000 lidí.
Macron minulý měsíc vyvolal rozruch prohlášením, že západní spojenci by neměli vylučovat vyslání vojáků na Ukrajinu, která se přes dva roky brání ruské agresi. Řada zemí včetně Česka v reakci na Macronovy úvahy dříve oznámila, že se nechystá vyslat vojáky na Ukrajinu. Jiné státy, především z východního křídla NATO, francouzského prezidenta naopak podpořily.
Později šéf Elysejského paláce vysvětlil, že teze o možném vyslání západních vojáků na Ukrajinu byla především signálem pro Rusko, které se jinak před ničím nezastaví.
O uplynulém víkendu Macron v rozhovoru s deníkem Le Parisien prohlásil, že Francie možná bude nucena vést pozemní operace na Ukrajině, která se brání ruským útokům. „Možná, že v určitém okamžiku - nechci to, nebudu to iniciovat - bude nezbytné vést pozemní operace, ať už budou jakékoliv, abychom čelili ruským silám,“ řekl Macron v rozhovoru, který poskytl po návratu z Berlína, kde se v pátek setkal s německým kancléřem Olafem Scholzem a polským premiérem Donaldem Tuskem. „Síla Francie spočívá v tom, že to dokážeme,“ dodal.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Německo darovalo Ukrajině dva systémy protivzdušné obrany Patriot, oznámil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu na summitu o rozšíření EU. Jeho prohlášení citovala agentura Interfax-Ukrajina.
„Rád bych vyjádřil svou vděčnost Německu. Nedávno nám dodali dva systémy Patriot a my je zvládáme,“ řekl Zelenskyj. Ukrajinský prezident opakovaně prohlásil, že systémy Patriot jsou nezbytné pro obranu Ukrajiny proti ruským leteckým útokům. Pravidelně nastoluje otázku poskytnutí dalších systémů Patriot Kyjevu během setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Zároveň, jak v úterý informoval Handelsblatt, Německo stále nepovažuje za možné přesunout rakety dlouhého doletu Taurus do Kyjeva. Tuto pozici zastával bývalý německý kancléř Olaf Scholz, stejně jako současný premiér Friedrich Merz.
Rusko podle prezidenta Vladimira Putina nikoho neohrožuje a svůj jaderný potenciál rozvíjí podle svých dřívějších oznámení. Šéf Kremlu to podle agentury TASS řekl při udělování vyznamenání konstruktérům nových zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon.
„Naše země nikoho neohrožuje,“ řekl Putin. „Rusko stejně jako jiné jaderné státy rozvíjí svůj jaderný potenciál, rozvíjí svůj strategický potenciál,“ uvedl také a dodal, že jde o projekty, které Rusko oznamovalo už dávno.
Kreml koncem října ohlásil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopná nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, jež má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož. Krátce po tomto ruském oznámení americký prezident Donald Trump řekl, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní, stejně jako to dělají ostatní jaderné mocnosti.
Putin dnes také řekl, že už běží sériová výroba raket Orešnik, které údajně mohou dosahovat rychlosti přes 13.000 kilometrů za hodinu. Ruská armáda tuto zbraň s šesti hlavicemi poprvé použila loni v listopadu při útoku na ukrajinské Dnipro v rámci takzvané speciální operace. Tak Moskva nazývá invazi na Ukrajinu.
