Ukrajina nemůže Rusko vojensky porazit, tvrdí její generál. A zmínil jednání s Moskvou
Zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky a generál Vadym Skibickyj se v rozhovoru s magazínem The Economist rozhovořil o situaci na frontě. Nedomnívá se, že by Ukrajina sama dokázala na bitevním poli Rusko porazit. Dříve či později bude podle něj nutné zahájit s Kremlem rozhovory, informuje britský deník Daily Mail.
Ukrajina nemůže porazit Rusko na bitevním poli a bude muset promluvit s Vladimirem Putinem, připustil jeden z vysoce postavených generálů Kyjeva.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně vyloučil jednání s Kremlem a dekret, který vydal poté, co Rusko nelegálně anektovalo čtyři ukrajinské regiony v roce 2022, považuje jednání s ruskou stranou za „nemožné“.
Nicméně zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky a generál Vadym Skibickyj řekl britskému týdeníku The Economist, že jednání budou potřeba, je to podle něj případ každé války.
Generál také přiznal, že Ukrajina nutně čeká na balíček pomoci. A Rusko mezitím převzalo kontrolu nad další malou ukrajinskou vesnicí podél východní fronty.
V magazínu stojí: „Generál Skibickyj říká, že nevidí způsob, jak by samotná Ukrajina mohla na bitevním poli válku vyhrát. I kdyby byla země schopna přimět ruské síly, aby se stáhly ke hranicím, je čím dál méně pravděpodobné, že by to válku ukončilo.“
„Takové války mohou skončit jedině dohodami,“ uvedl dále Skibickyj. V tuto chvíli obě strany soupeří o co „nejpříznivější pozici“ před potencionálním vyjednáváním. Generál odhaduje, že by „smysluplné jednání mohlo začít nejdříve v druhé polovině roku 2025“.
Ohrožené strategické město Časiv Jar
Kromě toho Skibickyj uvedl, že je „otázkou času“, kdy Ukrajina ztratí strategicky položené město Časiv Jar ležící na vyvýšeném místě, odkud se Rusům otevře cesta k dobytí významných měst v Doněcké oblasti.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu nedávno podle agentur uvedl, že ruská armáda letos na Ukrajině dobyla území o rozloze 547 kilometrů čtverečních. Tvrdil také, že ukrajinské jednotky ustupují po celé délce fronty. Toto vyjádření nelze v podmínkách válečného konfliktu ověřit.
„Uskupení ruské armády pokračují v prolamování systému opěrných bodů nepřítele podél celé linie dotyku,“ prohlásil ministr podle agentury Interfax na schůzce vedení resortu obrany. Ukrajinské jednotky jsou podle něho nuceny opouštět pozice a ustupovat.
Šojgu řekl, že za poslední dva týdny ruská armáda dobyla tři obce v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny: Novobachmutivku, Semenivku a Berdyči. Zmíněných 547 kilometrů čtverečních získaného ukrajinského území představuje o něco více, než je rozloha českého hlavního města. Praha se rozkládá na 496 kilometrech čtverečních.
Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj v neděli řekl, že situace na frontě se pro ukrajinské obránce zhoršuje a Rusku přiznal „taktické úspěchy“ v několika sektorech.
Ukrajinští armádní velitelé už celé týdny upozorňují na to, že jejich jednotky se potýkají s akutním nedostatkem zbraní a munice a že Rusko má několikanásobnou převahu co do počtu vojáků nasazených v boji.
Vůdce nejsilnější polské opoziční strany, bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczyński navrhl přestěhovat ruské velvyslanectví z nynějšího sídla v blízkosti úřadu polské vlády a paláce Belweder, který obývá nový polský prezident Karol Nawrocki. Kaczyński chce podle médií prosadit, aby usnesení v tomto duchu přijali polští poslanci, ale současně připustil, že rozhodnutí v této věci může učinit pouze vláda. „Jedině vláda může změnit místo, na kterém bude ruské velvyslanectví ve Varšavě. Nyní je to velmi mimořádné místo. Jde o část někdejší zahrady ministerstva obrany, které je také nedaleko od premiérovy kanceláře a reprezentační budovy prezidentského úřadu, Belwederu. Zkrátka, je to mimořádné místo,“ uvedl Kaczyňski podle listu Rzeczpospolita. Zástupce šéfa ruské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak podal demisi, uvedl dnes ruský server RBK s odvoláním na své zdroje. O Kozakově odchodu píše s odvoláním na nejmenovaný zdroj také časopis Forbes, podle kterého byl Kozak připraven odstoupit už v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu. Demise, dosud oficiálně nepotvrzená, následovala poté, co počátkem srpna americký list The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje označil Kozaka za jediného z blízkých spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, který dal najevo nesouhlas s válkou proti Ukrajině. Koncem srpna - už po publikaci článku NYT - Putin výnosem zrušil v prezidentské kanceláři dva odbory, které měl Kozak na starosti, uvedl server BBC News. Výbuchy balíčků ve skladech společnosti DHL po Evropě organizovali Rusové napojení na ruskou vojenskou rozvědku, uvedli dnes litevští prokurátoři a kriminalisté podle agentury Reuters. Prokurátoři a policisté podle webu litevské televize LRT oznámili, že odhalili síť podezřelých z nejméně čtyř nedávných teroristických útoků po celé Evropě s využitím kurýrních služeb k rozeslání zápalných a výbušných balíčků. Konkrétně uvedli, že litevský občan identifikovaný jako A.Š., narozený v roce 1973, odeslal 19. července 2024 z Vilniusu čtyři balíky s využitím kurýrních služeb DHL a DPD. Balíčky obsahovaly podomácku vyrobená zápalná zařízení ukrytá v masážních polštářích a balení kosmetiky. Dva balíky byly letecky přepraveny do Británie a dva putovaly kamionem do Polska.
