Ukrajina nemůže Rusko vojensky porazit, tvrdí její generál. A zmínil jednání s Moskvou
Zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky a generál Vadym Skibickyj se v rozhovoru s magazínem The Economist rozhovořil o situaci na frontě. Nedomnívá se, že by Ukrajina sama dokázala na bitevním poli Rusko porazit. Dříve či později bude podle něj nutné zahájit s Kremlem rozhovory, informuje britský deník Daily Mail.
Ukrajina nemůže porazit Rusko na bitevním poli a bude muset promluvit s Vladimirem Putinem, připustil jeden z vysoce postavených generálů Kyjeva.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně vyloučil jednání s Kremlem a dekret, který vydal poté, co Rusko nelegálně anektovalo čtyři ukrajinské regiony v roce 2022, považuje jednání s ruskou stranou za „nemožné“.
Nicméně zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky a generál Vadym Skibickyj řekl britskému týdeníku The Economist, že jednání budou potřeba, je to podle něj případ každé války.
Generál také přiznal, že Ukrajina nutně čeká na balíček pomoci. A Rusko mezitím převzalo kontrolu nad další malou ukrajinskou vesnicí podél východní fronty.
V magazínu stojí: „Generál Skibickyj říká, že nevidí způsob, jak by samotná Ukrajina mohla na bitevním poli válku vyhrát. I kdyby byla země schopna přimět ruské síly, aby se stáhly ke hranicím, je čím dál méně pravděpodobné, že by to válku ukončilo.“
„Takové války mohou skončit jedině dohodami,“ uvedl dále Skibickyj. V tuto chvíli obě strany soupeří o co „nejpříznivější pozici“ před potencionálním vyjednáváním. Generál odhaduje, že by „smysluplné jednání mohlo začít nejdříve v druhé polovině roku 2025“.
Ohrožené strategické město Časiv Jar
Kromě toho Skibickyj uvedl, že je „otázkou času“, kdy Ukrajina ztratí strategicky položené město Časiv Jar ležící na vyvýšeném místě, odkud se Rusům otevře cesta k dobytí významných měst v Doněcké oblasti.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu nedávno podle agentur uvedl, že ruská armáda letos na Ukrajině dobyla území o rozloze 547 kilometrů čtverečních. Tvrdil také, že ukrajinské jednotky ustupují po celé délce fronty. Toto vyjádření nelze v podmínkách válečného konfliktu ověřit.
„Uskupení ruské armády pokračují v prolamování systému opěrných bodů nepřítele podél celé linie dotyku,“ prohlásil ministr podle agentury Interfax na schůzce vedení resortu obrany. Ukrajinské jednotky jsou podle něho nuceny opouštět pozice a ustupovat.
Šojgu řekl, že za poslední dva týdny ruská armáda dobyla tři obce v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny: Novobachmutivku, Semenivku a Berdyči. Zmíněných 547 kilometrů čtverečních získaného ukrajinského území představuje o něco více, než je rozloha českého hlavního města. Praha se rozkládá na 496 kilometrech čtverečních.
Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj v neděli řekl, že situace na frontě se pro ukrajinské obránce zhoršuje a Rusku přiznal „taktické úspěchy“ v několika sektorech.
Ukrajinští armádní velitelé už celé týdny upozorňují na to, že jejich jednotky se potýkají s akutním nedostatkem zbraní a munice a že Rusko má několikanásobnou převahu co do počtu vojáků nasazených v boji.
Ukrajina pokročila v klíčových reformách, zbývající přístupové kapitoly by mohly být otevřeny do konce letošního roku. Ve své pravidelné hodnotící zprávě o pokroku jednotlivých kandidátů na členství v EU to dnes uvedla Evropská komise. Ukrajinská vláda již dříve naznačila, že jejím cílem je uzavřít přístupová jednání do konce roku 2028. Komise je podle svých slov připravena tento podle ní ambiciózní cíl podporovat, nicméně k jeho dosažení je podle unijní exekutivy nutné urychlit tempo reforem, zejména v oblasti právního státu Ukrajinské speciální síly se zapojily do těžkých bojů ve strategickém Pokrovsku na východě země, potvrdila dnes vojenská rozvědka bránící se země. Ruské ministerstvo obrany v Moskvě uvedlo, že ruští vojáci pokračují v ničení obklíčených ukrajinských jednotek ve městě, kde prý už ovládli desítky budov. „Pokračují tvrdé boje s ruskými okupanty,“ uvedla o situaci v Pokrovsku ukrajinská vojenská rozvědka HUR. Příslušníci speciálních sil podle ní zajistili pozemní koridor, umožňující zásobování obránců města, a nyní se snaží nepříteli znemožnit ostřelování zásobovacích tras. Rada Evropské unie schválila pátou platbu pro Ukrajinu ve výši 1,8 miliardy eur (přibližně 44 miliard Kč) z takzvané ukrajinské facility neboli nástroje pro Ukrajinu. Napadená země podle dnešního prohlášení Rady EU pokračuje v reformách, kterými unie vyplácení financí z nástroje podmínila. Peníze mají podpořit makrofinanční stabilitu a fungování veřejné správy Ukrajiny, která se od roku 2022 brání ruské invazi. „Tato částka odráží úspěšné splnění devíti kroků požadovaných pro pátou platbu a jednoho zbývajícího kroku ze čtvrté platby,“ uvedla Rada EU, která zastupuje členské státy. Doplnila, že schválení další pravidelné čtvrtletní platby reflektuje reformy například v oblasti soudnictví, boje proti korupci, finančních trhů, místních samospráv nebo energetické politiky.
