Charkov jako další cíl Ruska: Co všechno nasvědčuje tomu, že se ho Moskva pokusí zmocnit?
Rusko nedávno učinilo určité územní zisky a nyní rostou obavy, jak bude ruská armáda postupovat. Má se za to, že by se mohla pokusit zmocnit druhého největšího města Ukrajiny Charkova. Rusové v poslední době své útoky na město zintenzivnili a kremelští představitelé naznačili, že by Charkov skutečně mohl být dalším ruským cílem, píše zpravodajství Newsweek.
Rusko zesiluje své útoky na město Charkov, které je druhým největším městem Ukrajiny. Rostou obavy, že nepřátelská země chystá velký útok napříč touto severovýchodní oblastí.
Představitelé Ukrajiny uvedli, že ruské síly v pondělí 22. dubna odpoledne zničily charkovskou televizní věž, což způsobilo výpadky digitálního televizního signálu. Město bylo navíc bombardováno už týdny předtím a ruští představitelé naznačili, že Charkov je potencionálním místem pro vytvoření „demilitarizované“ zóny podél frontových linií, uvedl Institut pro studium války (ISW).
Charkov je od ruských hranic vzdálen méně než 20 mil a je domovem přibližně 1,3 milionu obyvatel. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že město má pro Ukrajinu „velký symbolický význam“.
„Je jasné, že cílem Ruska je učinit město neobyvatelným,“ sdělil Zelenskyj americkému prezidentovi Joeu Bidenovi v pondělí 22. dubna během telefonického hovoru. Informovala o tom agentura Reuters.
Putinovy plány
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl minulý týden během rozhovoru pro rozhlas, že Charkov hraje „velmi důležitou roli“ v plánech ruského prezidenta Vladimira Putina zřídit demilitarizované zóny jako způsob vytlačit boje z ruského teritoria. Podle pátečního hodnocení ISW Lavrov hovořil o plánu založit „sanitární zónu“ a sdělil Ruskem vlastněným státním médiím, že Kreml je „naprosto přesvědčen“, že je potřeba pokračovat ve válce proti Ukrajině.
Propagandisté Kremlu také hlásali o plánech Moskvy zmocnit se Charkova. Podle pondělních zpráv ISW televizní moderátor Vladimir Solovjov minulý měsíc řekl, že „ruské síly by měly zničit Charkov čtvrť po čtvrti“, a navrhl, že by se ukrajinským civilistům mělo dát 48 hodin na to, aby opustili město, těsně „před smrtí“. Cargrad TV, ruská zpravodajská televizní síť, také na začátku měsíce uvedla, že mnoho „nespecifikovaných vojenských zdrojů“ řeklo, že ofenziva proti Charkovu byla „nevyhnutelná“, informoval ISW.
Ukrajinské centrum pro boj s dezinformacemi varovalo občany, aby nevěřili ruským zprávám o tom, že se jednotlivci pokoušejí „utéct“ z Charkova před možnou ruskou protiofenzivou. Ve svém únorovém článku instituce napsala, že podobné zprávy „jsou informační a psychologickou operací nepřítele s cílem demoralizovat společnost a zasít paniku“.
Podle ISW Rusko nejspíše „zintenzivnilo útoky a informační operace proti Ukrajincům v Charkově, aby zneužilo současné omezení ukrajinské protivzdušné obrany a zvýšilo napětí na Ukrajině, než na frontu dorazí americká vojenská pomoc“.
Pracovníci Mezinárodního měnového fondu (MMF) brzy zahájí misi na Ukrajině, v rámci které budou jednat o finančních potřebách země a možném novém úvěrovém programu. Uvedla to dnes podle agentury Reuters mluvčí MMF Julie Kozacková. Zdůraznila rovněž, že Ukrajina musí pokračovat v boji proti korupci.
Ukrajina se nyní potýká s korupčním skandálem v energetickém sektoru, který přiměl dva ministry podat demisi. Protikorupční úřad (NABU) v úterý oznámil, že ukrajinské úřady v souvislosti s korupcí v energetickém sektoru obvinily sedm lidí. Skupina podle vyšetřovatelů na úplatcích získala 100 milionů dolarů (asi dvě miliardy korun). Premiérka Julija Svyrydenková dnes uvedla, že vláda v reakci na skandál zorganizuje audit ve všech státních firmách.
Ukrajinská vláda zorganizuje audit ve všech státních firmách, včetně energetických, oznámila dnes premiérka Julija Svyrydenková v reakci na korupční skandál, který přiměl dva ministry podat demisi. „Připravujeme komplexní řešení pro všechny státní společnosti, včetně energetických podniků. Provádíme audit a pověřili jsme dozorčí rady, aby zkontrolovaly stav prací, zejména pokud jde o zadávání veřejných zakázek,“ napsala premiérka na sociální síti.
Protikorupční úřad NABU v úterý oznámil, že ukrajinské úřady obvinily sedm lidí v souvislosti s korupcí v energetickém sektoru. Skupina podle vyšetřovatelů na úplatcích získala 100 milionů dolarů (asi dvě miliardy korun).
Případ týkající se vysoce postavených činitelů v energetice podle agentury Reuters pobouřil obyvatele země, kteří kvůli ruským útokům musejí snášet každodenní odstávky dodávek elektřiny.
Většina zemí EU včetně České republiky považuje použití takzvané reparační půjčky pro Kyjev za jedinou reálnou možnost, jak finančně podpořit Ukrajinu. Po jednání unijních ministrů financí v Bruselu to dnes uvedl odcházející český ministr Zbyněk Stanjura.
Evropská komise již před časem představila plán, který podle ní umožní využít až 185 miliard eur ze zmrazených ruských aktiv v Evropě k financování takzvané reparační půjčky Ukrajině, aniž by tato aktiva byla zkonfiskována. Některé země mají ale proti tomuto postupu výhrady a množství otázek technického i právního rázu.
