Evropa je zranitelná, musí se sama bránit, prohlásil Macron v Německu
Potřebujeme Evropu, která se bude schopná sama bránit. Dnes to v projevu k evropské mládeži v Drážďanech prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron, který je v Německu do úterý na třídenní státní návštěvě. Rusko, které před více než dvěma lety vojensky napadlo Ukrajinu, označila hlava francouzského státu za hrozbu evropské bezpečnosti.
„Ano, na Ukrajině jde i o náš mír a naši bezpečnost. Jsem proto velmi hrdý, že my Evropané od prvního dne společně pomáháme Ukrajině,“ řekl Macron v historickém centru saské metropole před kostelem Panny Marie (Frauenkirche). V projevu, který zčásti vedl v němčině, poznamenal, že Ukrajina se může nadále spolehnout na evropskou podporu. „Dokud to bude potřeba a dokud budou Ukrajinci bránit svou zemi a svou bezpečnost,“ uvedl.
Zbrojní pomoc, kterou Západ včetně Evropy ukrajinské armádě poskytuje, neznamená podle Macrona účast ve válce. „My proti ruskému lidu žádnou válku nevedeme, nesmíříme se ale s revizionistickým režimem a s imperiálními představami. My Evropané chceme mír, ale mír trvalý,“ uvedl. Poznamenal, že takový mír nenastane kapitulací Ukrajiny.
Francouzský prezident varoval, že Rusko se nemusí zastavit na Ukrajině. „Zítra, nebo pozítří může být tady,“ řekl. Evropa proto podle něj potřebuje nový bezpečnostní koncept, ve kterém bude jednat rozhodně, uvažovat evropsky a spoléhat se především na sebe. V nadcházejících měsících by si Evropa podle Macrona měla definovat, jakým nebezpečím čelí a kdo pro ni představuje hrozbu.
O potřebě většího posílení evropské obrany hovořil Macron již na konci dubna v projevu na pařížské Sorbonně, kde se věnoval prioritám své evropské politiky před červnovými eurovolbami. Na tento projev dnes v Drážďanech navázal, když zopakoval své prohlášení ze Sorbony, že Evropa je smrtelná.
Ukrajinci mají pocit, že jsou „na jídelním lístku“. Catherine Philp, redaktorka pro světové dění v deníku The Times, uvedla, že v Kyjevě panují obavy z vyhlídky, že budou odsunuti na vedlejší kolej kvůli summitu USA-Rusko, který se koná na Aljašce.
„Řekla bych, že zde panuje celá řada pocitů a názorů, od protáčení očí, jako by se stejně nemohlo nic změnit, po extrémní nervozitu z toho, co všechno by se mohlo stát,“ řekla z ukrajinského hlavního města rádiu Times Radio. „Faktem je, že Ukrajinci, ani jejich vůdci, natož jejich lid, u tohoto stolu nejsou, a mají strach, že právě to z nich dělá jen položku na jídelním lístku.“
Trump přijal pozvání k návštěvě Běloruska, informovala tamní mediální agentura.
Prezident Lukašenko pozvání učinil, když s Trumpem hovořil na palubě Air Force One cestou na Aljašku. Oba lídři také diskutovali o vztazích mezi USA a Běloruskem, regionálních záležitostech a válce na Ukrajině, uvedla tisková agentura Belta.
Ačkoli USA zprávu nepotvrdily, vyhlídka na Trumpovu státní návštěvu by pro Lukašenka byla významným diplomatickým triumfem. Bělorusko je izolováno od mezinárodního společenství kvůli Lukašenkově autoritářské vládě, porušování lidských práv a úzkému spojení s Ruskem.
Trump při rozhovorech v letadle Air Force One po cestě na Aljašku: „Chci, aby zabíjení přestalo.“ V pátek prohlásil, že neví, co by zajistilo úspěch jeho summitu s Putinem, a dodal, že si přeje příměří, uvádí Reuters.
Na otázku, co by zajistilo úspěch schůzky, novinářům na palubě Air Force One odpověděl: „To vám nemůžu říct. Nevím. Nic není pevně dané. Chci určité věci. Chci příměří.“
„Chci vidět příměří rychle... Nebudu spokojený, pokud to nebude dnes,“ řekl a dodal, že se zapojí i Evropa a Zelenskyj.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.