Potřebujeme Evropu, která se bude schopná sama bránit. Dnes to v projevu k evropské mládeži v Drážďanech prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron, který je v Německu do úterý na třídenní státní návštěvě. Rusko, které před více než dvěma lety vojensky napadlo Ukrajinu, označila hlava francouzského státu za hrozbu evropské bezpečnosti.
„Ano, na Ukrajině jde i o náš mír a naši bezpečnost. Jsem proto velmi hrdý, že my Evropané od prvního dne společně pomáháme Ukrajině,“ řekl Macron v historickém centru saské metropole před kostelem Panny Marie (Frauenkirche). V projevu, který zčásti vedl v němčině, poznamenal, že Ukrajina se může nadále spolehnout na evropskou podporu. „Dokud to bude potřeba a dokud budou Ukrajinci bránit svou zemi a svou bezpečnost,“ uvedl.
Zbrojní pomoc, kterou Západ včetně Evropy ukrajinské armádě poskytuje, neznamená podle Macrona účast ve válce. „My proti ruskému lidu žádnou válku nevedeme, nesmíříme se ale s revizionistickým režimem a s imperiálními představami. My Evropané chceme mír, ale mír trvalý,“ uvedl. Poznamenal, že takový mír nenastane kapitulací Ukrajiny.
Francouzský prezident varoval, že Rusko se nemusí zastavit na Ukrajině. „Zítra, nebo pozítří může být tady,“ řekl. Evropa proto podle něj potřebuje nový bezpečnostní koncept, ve kterém bude jednat rozhodně, uvažovat evropsky a spoléhat se především na sebe. V nadcházejících měsících by si Evropa podle Macrona měla definovat, jakým nebezpečím čelí a kdo pro ni představuje hrozbu.
O potřebě většího posílení evropské obrany hovořil Macron již na konci dubna v projevu na pařížské Sorbonně, kde se věnoval prioritám své evropské politiky před červnovými eurovolbami. Na tento projev dnes v Drážďanech navázal, když zopakoval své prohlášení ze Sorbony, že Evropa je smrtelná.
Evropská komise (EK) navrhne novou půjčku pro Ukrajinu v objemu 45 miliard eur (1,1 bilionu Kč) na rok 2027. Za půjčku by měl opět ručit společný rozpočet Evropské unie. S odvoláním na své zdroje o tom informoval britský deník Financial Times (FT). Plán, jak pomoci Ukrajincům zajistit jejich finanční potřeby, by EK měla představit ve středu velvyslancům členských států při EU.
O společné půjčce EU hovořil jako o hlavní možnosti už minulý týden eurokomisař pro ekonomiku Valdis Dombrovskis. EU se původně dohodla na půjčce 90 miliard eur (2,2 bilionu Kč) pro Ukrajinu na roky 2026 a 2027, která má pokrýt její rozpočtové a obranné potřeby. Ukázalo se však, že země bude potřebovat další peníze.
Polská kontrarozvědka ABW zadržela tři mladé Poláky, spjaté s neonacisty a chystající teroristický útok s použitím podomácku vyrobených výbušnin, informovala dnes polská média s odvoláním na ministra pověřeného koordinací tajných služeb. Kromě toho policie zadržela v jedné z varšavských škol 16letého Rusa, který vyhrožoval, že povraždí spolužáky a učitele, uvedl server Onet s odvoláním na policejní komuniké.
„Agenti ABW zadrželi tři polské občany, 16letého a dva 17leté, spojené s mezinárodním neonacistickým prostředím. Dospívající nejen propagovali nacistickou a fašistickou ideologii, ale již podnikali kroky směřující ke spáchání trestných činů teroristického charakteru,“ napsal na sociální síti X ministr Tomasz Siemoniak.
Ministři zahraničí zemí Evropské unie by dnes měli schválit další sankce proti ruským osobám a subjektům. Na sankční seznam má podle irské ministryně zahraničí Helen McEnteeové přibýt 113 položek. Země EU a unijní instituce mezitím pokračují v dalších debatách o nadcházejícím již 22. balíčku sektorových sankcí. Jeho zveřejnění se očekává ještě před summitem EU, který začíná 26. listopadu.
Velvyslanci členských zemí při EU se již minulý týden dohodli na zařazení celkem 145 osob a subjektů na sankční seznamy, uvedla agentura Reuters. Opatření by se měla týkat mimo jiné 50 ruských bank, společností podporujících takzvanou stínovou flotilu přepravující ruskou ropu, energetických firem a osob zapojených do dezinformačních aktivit.
Zobrazit celý online
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.