Evropa je zranitelná, musí se sama bránit, prohlásil Macron v Německu
Potřebujeme Evropu, která se bude schopná sama bránit. Dnes to v projevu k evropské mládeži v Drážďanech prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron, který je v Německu do úterý na třídenní státní návštěvě. Rusko, které před více než dvěma lety vojensky napadlo Ukrajinu, označila hlava francouzského státu za hrozbu evropské bezpečnosti.
„Ano, na Ukrajině jde i o náš mír a naši bezpečnost. Jsem proto velmi hrdý, že my Evropané od prvního dne společně pomáháme Ukrajině,“ řekl Macron v historickém centru saské metropole před kostelem Panny Marie (Frauenkirche). V projevu, který zčásti vedl v němčině, poznamenal, že Ukrajina se může nadále spolehnout na evropskou podporu. „Dokud to bude potřeba a dokud budou Ukrajinci bránit svou zemi a svou bezpečnost,“ uvedl.
Zbrojní pomoc, kterou Západ včetně Evropy ukrajinské armádě poskytuje, neznamená podle Macrona účast ve válce. „My proti ruskému lidu žádnou válku nevedeme, nesmíříme se ale s revizionistickým režimem a s imperiálními představami. My Evropané chceme mír, ale mír trvalý,“ uvedl. Poznamenal, že takový mír nenastane kapitulací Ukrajiny.
Francouzský prezident varoval, že Rusko se nemusí zastavit na Ukrajině. „Zítra, nebo pozítří může být tady,“ řekl. Evropa proto podle něj potřebuje nový bezpečnostní koncept, ve kterém bude jednat rozhodně, uvažovat evropsky a spoléhat se především na sebe. V nadcházejících měsících by si Evropa podle Macrona měla definovat, jakým nebezpečím čelí a kdo pro ni představuje hrozbu.
O potřebě většího posílení evropské obrany hovořil Macron již na konci dubna v projevu na pařížské Sorbonně, kde se věnoval prioritám své evropské politiky před červnovými eurovolbami. Na tento projev dnes v Drážďanech navázal, když zopakoval své prohlášení ze Sorbony, že Evropa je smrtelná.
Členské státy NATO se shodly na potřebě další podpory Ukrajiny, řekl prezident Petr Pavel. Všechny země vnímají ruskou hrozbu s naprostou vážností, poznamenal.
Evropská unie se přeměňuje ve vojenský pakt zaměřený proti Rusku, a proto by vstup Ukrajiny do unie představoval pro Rusko přímé nebezpečí, uvedl dnes bývalý ruský prezident a premiér Dmitrij Medveděv, který je v současnosti místopředsedou bezpečností rady.
„Ještě před 15-20 lety u nás (v Rusku) neměl nikdo nějaké zvláštní námitky proti plánům Kyjeva na vstup do Evropské unie,“ napsal Medveděv na sociální síti. Tehdy se podle něj nezdálo, že by taková ekonomická spolupráce mohla Rusko nějak ohrožovat, „zvláště když ukrajinské šance na vstup do EU byly téměř nulové“. Zásadní prý bylo zabránit vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance, jejíž rozšiřování až k ruským hranicím „bylo a zůstává přímou hrozbou pro národní bezpečnost Ruska“, dodal.
Ruská agrese na Ukrajině, dramatická situace na Blízkém východě, evropská obrana a bezpečnost, konkurenceschopnost EU a migrace budou hlavními tématy summitu Evropské unie, který začíná ve čtvrtek v Bruselu. Kromě oficiálních závěrů, které budou nejspíš předjednány předem, ale všichni upínají zrak zejména k tomu, co se bude dít za zavřenými dveřmi. Očekává se totiž, že unijní prezidenti a premiéři by se mohli shodnout na 18. souboru sankcí proti Rusku a rovněž na prodloužení protiruských sankcí o dalších šest měsíců. Dosud tyto dva kroky blokovalo Maďarsko a Slovensko.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.