Evropa je zranitelná, musí se sama bránit, prohlásil Macron v Německu
Potřebujeme Evropu, která se bude schopná sama bránit. Dnes to v projevu k evropské mládeži v Drážďanech prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron, který je v Německu do úterý na třídenní státní návštěvě. Rusko, které před více než dvěma lety vojensky napadlo Ukrajinu, označila hlava francouzského státu za hrozbu evropské bezpečnosti.
„Ano, na Ukrajině jde i o náš mír a naši bezpečnost. Jsem proto velmi hrdý, že my Evropané od prvního dne společně pomáháme Ukrajině,“ řekl Macron v historickém centru saské metropole před kostelem Panny Marie (Frauenkirche). V projevu, který zčásti vedl v němčině, poznamenal, že Ukrajina se může nadále spolehnout na evropskou podporu. „Dokud to bude potřeba a dokud budou Ukrajinci bránit svou zemi a svou bezpečnost,“ uvedl.
Zbrojní pomoc, kterou Západ včetně Evropy ukrajinské armádě poskytuje, neznamená podle Macrona účast ve válce. „My proti ruskému lidu žádnou válku nevedeme, nesmíříme se ale s revizionistickým režimem a s imperiálními představami. My Evropané chceme mír, ale mír trvalý,“ uvedl. Poznamenal, že takový mír nenastane kapitulací Ukrajiny.
Francouzský prezident varoval, že Rusko se nemusí zastavit na Ukrajině. „Zítra, nebo pozítří může být tady,“ řekl. Evropa proto podle něj potřebuje nový bezpečnostní koncept, ve kterém bude jednat rozhodně, uvažovat evropsky a spoléhat se především na sebe. V nadcházejících měsících by si Evropa podle Macrona měla definovat, jakým nebezpečím čelí a kdo pro ni představuje hrozbu.
O potřebě většího posílení evropské obrany hovořil Macron již na konci dubna v projevu na pařížské Sorbonně, kde se věnoval prioritám své evropské politiky před červnovými eurovolbami. Na tento projev dnes v Drážďanech navázal, když zopakoval své prohlášení ze Sorbony, že Evropa je smrtelná.
Počet obětí ruského útoku na západoukrajinské město Ternopil vzrostl na 20, informovali ukrajinští záchranáři. Mezi mrtvými jsou i dvě děti.
Do Kyjeva dnes dorazila americká delegace v čele s náměstkem ministra obrany Danem Driscollem. Jde o „misi zaměřenou na zjištění skutečností“ a jednat má i o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou. Informovalo o tom dnes podle agentury Reuters velvyslanectví USA v Kyjevě.
Spojené státy deportovaly tento týden na Ukrajinu 50 lidí, což je zhruba stejný počet jako za celý loňský rok. Uvedla to stanice NPR, která cituje ukrajinské úřady. Podle stanice se jedná o největší deportovanou skupinu na Ukrajinu od začátku ruské agrese v únoru 2022. Podle médií deportovaní porušili ve Spojených státech zákony či předpisy.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.