1°C
Sankce a válka dohnaly Putinův ruský lid. Se zbraněmi loupí máslo!
Kvůli válce na Ukrajině má Rusko nedostatek základních potravin. Na internetu začala kolovat videa, která zobrazují případy drobných krádeží jídla. Jednou z nejčastěji kradených potravin je máslo!
Ekonomické trable připouští i ruský prezident Vladimir Putin (72). Hlavním problémem jsou podle něj stále platné sankce vůči jeho zemi a nedostatek pracovních sil – mnoho pracovníků totiž bylo odvedeno na Ukrajinu, aby za Putinovy mocenské choutky položili život. Ztráty ruské armády už Pentagon odhaduje na 600 tisíc vojáků!
213 Kč za kus?
V Rusku tak dochází k narušení dodávek základního zboží. A tak například velké podniky vyrábějící máslo začaly omezovat výrobu a pozastavovat dodávky do řetězců. Máslo tak není, a pokud je, jeho cena je extrémní. Během letoška vzrostla o 34 % a někde se blíží se v přepočtu k až 90 korunám za balení, přičemž průměrná ruská mzda není proti Česku ani poloviční, nedosahuje ani 19 tisíc korun! Pro představu – při zachování poměru k průměrné mzdě to je tolik, jako bychom my měli za kostku platit 213 korun!
Vzácný tovar
Máslo bývá v obchodech drženo ve vitrínách pod zámkem jako jinde drahý alkohol, případně je zavírají do obalů s bezpečnostním čipem! A tak se někde pokoušejí Rusové zmocnit másla silou! „Ruské účty na Telegramu nahlásily, že dva muži ve věku 25 a 29 let ukradli v supermarketu v Moskvě 25 balení másla. Zaměstnankyně se je pokusila zastavit, ale pak jeden z mužů vytáhl nůž!“ upozorňuje na ruskou realitu bývalý náměstek ministra vnitra Ukrajiny Anton Geraščenko (45). Lupičům prý hrozí 10 let vězení.
Rusko míří k vyřazení afghánského radikálního islamistického hnutí Tálibán ze svého seznamu teroristických organizací. Příslušnou novelu zákona dnes podle státní tiskové agentury TASS v prvním z celkových tří čtení schválila Státní duma, dolní komora ruského parlamentu.
Tálibán, který se v roce 2021 chopil moci v Afghánistánu, na ruském seznamu figuruje od roku 2003. Vyřazení hnutí ze soupisu by bylo důležitým krokem Moskvy k normalizaci vztahů s Kábulem.
Putin v červenci označil Tálibán za spojence v boji proti terorismu. O záměru vyřadit hnutí ze seznamu informoval již v říjnu zmocněnec ruského prezidenta pro Afghánistán Zamir Kabulov. Koncem listopadu pak Afghánistán navštívil tajemník ruské bezpečnostní rady Sergej Šojgu, v hlavním městě Kábulu se sešel s představiteli tálibánské vlády.
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov dnes podle agentury TASS prohlásil, že Rusko ve svém válečném tažení na Ukrajině ustane, až budou splněny všechny cíle stanovené prezidentem Putinem. „Těchto cílů lze dosáhnout v důsledku vojenské akce, nebo v důsledku odpovídajících jednání,“ uvedl mluvčí Kremlu.
Putin před zahájením invaze mimo jiné uváděl, že Rusko bude usilovat o „demilitarizaci a denacifikaci“ Ukrajiny. Později vpád vojsk do sousední země vysvětloval například záminkou „osvobození, ochrany a podpory“ proruských separatistických regionů na východě Ukrajiny. Letos Putin kladl jako podmínku pro jednání o ukončení bojů stažení ukrajinských vojáků ze čtyř regionů, které Rusové zčásti okupují, nebo závazku Kyjeva nevstoupit do NATO.
Polský premiér Donadl Tusk podle Reuters uvedl, že mírové rozhovory by teoreticky mohly začít ještě tuto zimu, byť se kolem toho vznáší otazníky. Varšava bude podle něj do případných jednání výrazně zapojena, až se od 1. ledna ujme rotujícího předsednictví Evropské unie.
„Opravdu chci, aby Polsko bylo nejen zemí, která bude přítomná, ale která bude udávat tón těmto rozhodnutím, která nám mají přinést bezpečnost a zajistit polské zájmy,“ uvedl Tusk.
Varšava patří od začátku ruské invaze mezi jedny z nejvěrnějších spojenců Kyjeva. Premiér je podle svých slov ve stálém kontaktu se skandinávskými a pobaltskými zeměmi a z kraje polského předsednictví EU se do Varšavy chystá britský premiér Keir Starmer, byť Británie už členem EU není.
