Ruský špion z výměny vězňů jezdil do Prahy. Pronikl na akci Univerzity Karlovy! O co mu šlo?
1. srpna proběhla velká výměna vězňů mezi Ruskem a Západem. Mezi nimi byl i Pavel Rubcov alias Pablo González, který v letech 2018 a 2019 jezdil do Prahy přednášet na Letní školu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Informoval o tom Český rozhlas, který rovněž vyzpovídal tehdejší účastníky. Jedná se totiž o ruského špióna, který byl na začátku ukrajinské invaze zatčen v Polsku. Jak pronikl ruský špión na českou akademickou půdu? A co se snažil zjistit?
Mezi 26 aktéry velké výměny vězňů mezi Ruskem a Západem byl i Pavel Rubcov alias Pablo González, který v letech 2018 a 2019 jezdil do Prahy přednášet na Letní školu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, upozornil Český rozhlas. V Praze se setkával s představiteli ruské opozice, o kterých pak psal hlášení velícím důstojníkům, dále navazoval vztahy se studenty a přednášel jim o válce na Ukrajině, píše dále Český rozhlas.
Pavel Rubcov je španělsko-ruský novinář a před velkou výměnou vězňů ze začátku srpna letošního roku strávil dva a půl roku ve vězení. Byl zatčen polskými úřady na začátku ruské invaze na Ukrajinu. „Muž byl identifikován jako agent hlavního zpravodajského ředitelství ruského generálního štábu. S využitím svého novinářského statusu vedl aktivity pro Rusko. Díky tomu se mohl volně pohybovat po celé Evropě a po světě, včetně zón zasažených ozbrojenými konflikty a oblastí politického napětí,“ vysvětlila tehdy polská vláda.
Špehoval ruskou opozici
Rubcov po ukončení studií na vysoké škole pracoval jako novinář, psal reportáže o dění v Sýrii, na Krymu nebo Donbasu. Pak v roce 2018 se stal jedním z přednášejících na Letní škole žurnalistiky Borise Němcova na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
Kurz, který trval tři týdny, absolvovalo 30 studentů z Ruska, Běloruska, Německa, Moldavska, Ukrajiny, USA, Kazachstánu a Kyrgyzstánu. Podle Radiožurnálu byl součástí úzké skupiny lidí, která tyto studenty vybírala.
Rubcov přednášel na Letní škole pouze dva roky - 2018 a 2019. Následně přišla pandemie koronaviru a po ní byl již zatčen v Polsku. Proč ruský špión přednášel mezinárodním studentům na české vysoké škole?
„Bral jsem ho jako jednoho ze spolupracovníků Žanny Němcovové,“ prozradil jeden z tehdejších organizátorů Radiožurnálu. Redakce rovněž vyzpovídala další osoby, které s Rubcovem přišly do styku, ale z bezpečnostních důvodů nemůže zveřejnit jejich totožnost kvůli tomu, že Rusko letos zařadilo Nadaci Borise Němcova na seznam zakázaných organizací.
Tato organizace spolupracuje s filozofickou fakultou nejméně od roku 2018 a okolo ní se pohybuje několik významných ruských opozičníků, jako je například Vladimir Kara-Murza nebo Ilja Jašin. Spolupráci ze strany školy zajišťuje Marek Příhoda. „On byl primárně nasazen na Žannu Němcovovou jako jednu z tváří ruské opozice. S ní se seznámil v roce 2016 a získal si její důvěru,“ sdělil Příhoda Radiožurnálu. Díky tomu se dostal k ruské opozici a podle Instagramu Žanny Němcovové s ní navštívil i restauraci v Praze.
Zajímal se o ukrajinské a americké studenty
Získal si rovněž účastníky Letní školy. „Byl vysoký, svalnatý, má plnovous. Byl seriózní. A pak naráz, když jsme se poznali trošičku blíž, z něj byl takový dobrák. Milý, usměvavý, vtipkoval, byl v kamarádském smyslu přitažlivý. Taková hezká, lidská, vtipná duše za velkým, seriózním člověkem,“ svěřila Radiožurnálu absolventka Letní školy s tím, že Rubcov hodně fotografoval.
Hodně času trávil také se studenty, a to v barech či hospodách. Ti k němu vzhlíželi a brali ho jako vzor, jak vyplývá ze svědectví účastníků, které zveřejnil ruský opoziční web Medúza a rovněž Radiožurnál. Studenti podle jednoho svědka chodili na přednášky pozdě kvůli kocovině. Medúza uvádí, že Rubcov mezi nimi hledal ty, kteří přijeli z Ukrajiny a Spojených států. Jednoho z nich podezříval ze spolupráce se CIA, jak napsal do hlášení.
„Pro mě osobně bylo obtížně představitelné, že aktivní spolupracovník ruské služby vnější rozvědky GRU pronikne na naši Letní školu a bude o nás sbírat citlivé informace. To jsem asi podcenil. Ve chvíli, kdy pravda vyšla najevo, jsem byl upřímně zaskočený. Špiclování a psaní udání jsem do té doby znal jen z literatury a filmů… Přesto jsem si uvědomoval, že určitá ostražitost je namístě. Vím, že Žanna Němcovová byla velice opatrná. Stali jsme se prostě obětí zpravodajské hry,“ řekl Příhoda.
Policie v polské Gdyni zadržela muže, který opakovaně na sociálních sítích šířil protiukrajinská a protiizraelská videa. Informovala o tom policie v Pomořanském vojvodství. Čtyřiačtyřicetiletý streamer je kromě jiného podezřelý z porušení zákona zakazujícího podporu a propagaci ruské vojenské agrese proti Ukrajině.
Policie muže, kterého polská média označují jako Pawla N. vystupujícího pod přezdívkou Nazar, zadržela v pátek při silniční kontrole. Podezření hlídky vzbudilo jeho chování a testy ukázaly, že užil několik omamných látek. Policie ho obvinila z šíření obsahu podněcujícího národnostně a nábožensky motivovanou nenávist nebo z propagace symbolů podporujících ruskou invazi na Ukrajině.
Ruští vojáci se usilovně snaží dobýt Pokrovsk na východě Ukrajiny. Pronikli již prakticky do všech čtvrtí, nelze ale ještě mluvit o tom, že by město ovládli, citovala dnes agentura Unian jednoho z ukrajinských obránců tohoto strategického místa, vojáka 68. samostatné brigády, kterého označuje jen volacím znakem Hus. Město se podle něj přeměnilo v „šedou zónu“, tedy zemi nikoho. Ruské ministerstvo obrany uvádí, že ruští vojáci pokračují v ničení obklíčených ukrajinských sil u místního nádraží a odrážejí ukrajinské protiútoky.
Ukrajinský generální štáb ráno uvedl jen, že ukrajinští vojáci u Pokrovska odrazili 68 nepřátelských útoků, což je výrazně vyšší počet než na jakémkoliv jiném úseku více než tisíc kilometrů dlouhé frontové linie. Za uplynulých 24 hodin ukrajinské velení zaznamenalo celkem 162 bojových střetů. Americký Institut pro studium války (ISW) usoudil, že ruské jednotky zřejmě upustily od útoků u Kosťantynivky, aby se soustředily na dokončení dobytí Pokrovska a Myrnohradu. Ruská útočná taktika u Pokrovska vede podle ISW k velkým ztrátám.
Ukrajinské letectvo informovalo, že Rusko k nočním útokům použilo 138 dronů a 12 střel různých typů, z toho tři kinžaly. Armáda zneškodnila 115 bezpilotních letounů a jednu raketu Ch-47M2 Kinžal. Dvacet střel a dronů zasáhlo 11 míst.
Podle telegramového kanálu Astra obyvatelé Saratova na jihozápadě Ruska v noci informovali, že slyší výbuchy. Cílem útoku se stala rafinerie, uvádí Astra. Útok později potvrdil ukrajinský generální štáb, podle kterého v podniku vznikl požár. Závod patří k nejstarším v Rusku a podle Kyjeva se podílí na zásobování ruské armády. Ruskojazyčný servis BBC píše, že ukrajinská armáda na něj zaútočila naposledy 16. října.
