Korupční skandál v Rusku: Zatkli bývalého náměstka ministra obrany
V Rusku zatkli a umístili do vazby bývalého náměstka ministra obrany Dmitrije Bulgakova, kterého ruské úřady podezírají z korupce. S odvoláním na tajnou službu FSB to dnes napsal server Kommersant. Bulgakov působil jako náměstek šéfa resortu obrany v letech 2008 až 2022 a měl na starosti logistiku.
Čeho konkrétně se devětašedesátiletý Bulgakov podle vyšetřovatelů dopustil, ruská média neuvádějí. Kommersant připomíná, že ještě v roce 2016 obdržel vyznamenání Hrdina Ruské federace. Coby náměstek měl podle tohoto serveru na starosti technickou podporu armády, v letech 2015 až 2017 dohlížel na záležitosti spojené s výstavbou železniční trati obcházející Ukrajinu, byl také zodpovědný za zásobování ruských jednotek v Sýrii. V roce 2022 ho z funkce odvolali a přeřadili jinam.
Bulgakov je dosud posledním z řady vysoce postavených činitelů ruského ministerstva obrany podezřelých z korupce, podotkla agentura Reuters, podle níž se jedná o největší skandál, jenž zasáhl ruskou armádu v posledních letech.
Zatýkání začalo v dubnu letošního roku, kdy bezpečnostní složky zadržely tehdejšího náměstka ministra obrany Timura Ivanova, jenž čelí obvinění z korupce. Následně ve vazbě skončilo dalších několik vysoce postavených činitelů ruské armády nebo ministerstva obrany kvůli obviněním z braní úplatků nebo spáchání podvodů.
Ruský prezident Vladimir Putin před časem vyměnil ministra obrany. Sergej Šojgu, který 12 let ministerstvo vedl, je nyní tajemníkem bezpečnostní rady, a novým šéfem resortu se stal dosavadní vicepremiér Andrej Belousov, ekonom bez vojenských zkušeností. Analytici tento krok vnímají jako součást strategie Kremlu s cílem zlepšit efektivitu ruské válečné ekonomiky v době, kdy ruská invazní vojska válčí na Ukrajině.
„Naším úkolem je udělat vše, co je v našich silách, abychom podpořili oběť a ne odměňovali agresora,“ uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová na závěrečné tiskové konferenci po zasedání Rady EU. O situaci v Ruskem napadené zemi ministři členských zemí jednali i společně s ukrajinským ministrem obrany Denysem Šmyhalem a zástupkyní generálního tajemníka NATO Radmilou Šekerinskou.
„Cílem je dosáhnout spravedlivého a trvalého míru, nikoli dohody, která položí základy pro další válku,“ dodala Kallasová s tím, že další finanční pomoc pro Ukrajinu je v tomto případě klíčová.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se sešel se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem v Paříži. „Oba lídři budou diskutovat o situaci a podmínkách pro spravedlivý a trvalý mír, a to na základě ženevských rozhovorů a amerického plánu a v úzké spolupráci s našimi evropskými partnery. Zhodnotí také práci vykonanou na bezpečnostních zárukách v rámci koalice ochotných,“ avizoval předem Elysejský palác podle agentury AFP.
Prezidenty doprovodily i jejich první dámy Olena Zelenská a Brigitte Macronová.
Bělorusko dnes předalo litevské ambasádě protest kvůli nedělnímu incidentu, kdy dron z Litvy přeletěl přes běloruské hranice a zřítil se poblíž Grodna na západě země. Běloruské ministerstvo zahraničí označilo narušení svého vzdušného prostoru za litevskou provokaci.
„Analýza trosek, videonahrávky a navigačních údajů ukázala, že trasa bezpilotního letounu západoevropské výroby počítala s přeletem nad územím Běloruska a Polska a návratem do místa vzletu v Litvě. Pokládáme toto počínání za úmyslnou provokaci, a to nejen vůči Bělorusku, ale i Polsku,“ uvedla běloruská diplomacie v prohlášení, ze kterého citoval TASS.
