„Chci, aby se jim to vrátilo milionkrát horší,“ rozčílila se lékařka po útoku na dětskou nemocnici
Kyjev se stále vzpamatovává z teroristického útoku na dětskou nemocnici Ochmatdyt. Lékařský personál se svěřil s tím, co prožívá. „Jediné, co chci, je, aby se jim to vrátilo milionkrát horší. Chci, aby to pocítili na vlastní kůži,“ řekla listu The Kyiv Independent lékařka z kardiologického centra Alla Nesolionová.
Zdravotní sestra Olesia Filoněnková se v dětské nemocnici Ochmatdyt v Kyjevě připravovala na první operaci onoho dne, když „někde daleko“ zaslechla výbuchy. „Pak bylo ve vteřině všechno pryč. Prach, kouř,“ okomentovala.
Zhruba padesát záchranářů napochodovalo do areálu nemocnice s lopatami v ruce. U hlavního vchodu zoufalí rodiče prosili policisty o informace. U kardiologické jednotky, kterou nejhorší úder nezasáhl, stály tři ženy a držely svá miminka, zatímco se snažily pochopit, co se právě stalo.
Olena Krojterová a její dvouměsíční syn Ethan se ukrývali v suterénu kardiologické jednotky ve chvíli, kdy přistála raketa. Místnost, ve které se nacházeli krátce před úderem, byla zničena. „Kvůli zdravotním problémům miminka jsme měli být převezeni do budovy, která byla zasažena, ale teď jdeme domů,“ řekla Krojterová.
Anestezioložka Jevgenija z toxikologického oddělení, která odmítla uvést své příjmení, se v době zásahu skrývala ve sklepě. „Budova byla tak otřesena, že se všechen nábytek rozbil, přestože byl ve sklepě,“ řekla Jevgenija. „Všechna okna byla vybitá. Nedaleko byla polovina budovy zničena.“
„Znají souřadnice“
Ostatní obyvatelé Kyjeva přišli pomoci. Jeden muž například zamířil na postižené místo se dvěma lopatami. Další dobrovolníci přinášeli jídlo, ručníky a powerbanky.
Jelyzaveta Poljaková pracuje jako fundraiserka v klinice Superhumans Center, ale dříve pracovala jako anestezioložka. V době svých studií trávila v dětské nemocnici Ochmatdyt mnoho času. „Během svých studentských let jsem tu strávila spoustu času a je pro mě velmi bolestivé to sledovat,“ svěřila se Poljaková. „Přišli jsme po útoku. Rozdáváme jídlo a vodu nemocničním pracovníkům a všem, kteří pomáhají,“ dodala.
Podle státní pohotovostní služby bylo zabito nejméně 33 lidí a dalších 136 lidí bylo zraněno. „Nechápu, jak mohou být lidé takovými zvířaty. Ani zvířata takové věci nedělají,“ řekla listu The Kyiv Independent Alla Nesolionová, lékařka z kardiologického centra v nemocnici Ochmatdyt.
„Nejsou to ani zvířata. Nevím, jak tito piloti mohou odpálit rakety. Znají cíle. Znají souřadnice,“ pokračovala. „Jediné, co chci, je, aby se jim to vrátilo milionkrát horší. Chci, aby to pocítili na vlastní kůži,“ uzavřela.
Slovenský premiér Robert Fico podpořil americký plán pro konec bojů na Ukrajině. Podmínkou pro jeho realizaci je souhlas Kyjeva s tímto dokumentem, řekl dnes ministerský předseda novinářům. Některé návrhy z plánu USA má Fico za totožné s tím, co on sám dříve zmiňoval jako předpoklad řešení konfliktu. Rusko vojensky napadlo sousední zemi v únoru 2022.
„Pokud tento plán bude podepsán, Rusko vyjde z této války jako totální vítěz. Rusko vyjde z této války mimořádně morálně a ekonomicky posílené,“ řekl Fico.
Mírový plán nesmí trestat oběť více než viníka a musí Ukrajině zaručit suverenitu, svébytnost a vyhlídku na slušnou budoucnost. Na síti X to dnes uvedl prezident Petr Pavel. Podle hlavy státu platí, že nejprve je třeba zastavit krveprolití, čehož lze dosáhnout okamžitým příměřím, k němuž dosud Rusko neprojevilo ochotu.
Volodymyr Zelenskyj na síti X po telefonátu s evropskými lídry uvedl, že Ukrajina a její evropští spojenci úzce spolupracují, aby zajistili, že v mírovém plánu budou zohledněny ukrajinské požadavky. „Pracujeme na dokumentu připraveném americkou stranou. Musí to být plán, který zajistí skutečný a důstojný mír,“ napsal Zelenskyj na X. Macron potvrdil, že se spolu s Merzem a Starmerem dohodli, že Ukrajina musí být plně zapojena do jakýkoliv rozhovorů o její budoucnosti.
