Mrazivá reakce Kremlu na schválené miliardy v USA: Zabije to ještě více Ukrajinců
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes po schválení balíku pomoci pro Ukrajinu uvedl, že je vděčný Sněmovně reprezentantů USA, oběma americkým politickým stranám a osobně předsedovi sněmovny Mikeovi Johnsonovi za rozhodnutí, jež podle něj udrží chod dějin na správné cestě. Kreml krátce nato podle agentury AFP vydal prohlášení, v němž uvedl, že schválení návrhu zákona o vojenské a finanční pomoci Ukrajině jen způsobí smrt ještě více Ukrajinců. Vývoj v americkém Kongresu naopak stejně jako Kyjev uvítala Evropská unie, generální tajemník NATO Jens Stoltenberg a představitelé dalších západních zemí.
Americká Sněmovna reprezentantů dnes po měsících vnitropolitických sporů přijala návrh zákona o vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 60,8 miliardy dolarů (1,44 bilionu korun). Ukrajina se už přes dva roky se silnou západní podporou brání ruské agresi. Bez další americké pomoci by však podle svých partnerů nemusela ustát očekávanou letní ruskou ofenzívu. Americké kongresmany před tímto scénářem ve čtvrtek varoval i šéf Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns.
„Vítám hlasování ve Sněmovně reprezentantů, kterým byl přijatý - dlouho opožděný - klíčový balík 60miliardové pomoci Ukrajině. Jde o jasnou zprávu Kremlu: 'Ti, kteří věří ve svobodu a Chartu Spojených národů, budou podporovat Ukrajinu a její lid',“ napsal na síti X předseda Evropské rady Charles Michel. „Severoatlantičtí spojenci jsou jednotní ve své podpoře svobody a demokracie,“ dodala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Mezi dalšími prvními reakcemi z evropského kontinentu byla německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, která poznamenala, že „USA a Evropa stojí společně na straně svobody“. „Překonali jsme velkou překážku, která stála v cestě americké pomoci Ukrajině,“ napsala ministryně. Její britský kolega David Cameron poznamenal, že „pokud někdy (ruský prezident Vladimir) Putin pochyboval o odhodlání Západu podporovat Ukrajinu, (dnešek) ukazuje, že naše jednotná vůle není ničím zastíněná“.
Finský prezident Alexander Stubb mimo jiné poděkoval předsedovi americké Sněmovny reprezentantů a oběma politickým stranám za podporu, estonský prezident Alar Karis uvítal „dobré zprávy z Washingtonu“ a litevská premiérka Ingrida Šimonytéová se omezila na prosté: „Bůh žehnej Spojeným státům americkým!“.
Francouzský prezident Emmanuel Macron je hluboce přesvědčen, že ruský prezident Vladimir Putin nechce mír. Řekl to dnes po jednání tzv. koalice ochotných. Pokud Evropa nyní ukáže před Ruskem slabost, později za to zaplatí vysokou cenu, varoval Macron podle tiskových agentur po dnešním jednání evropských představitelů s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Macron řekl, že cílem dnešního jednání koalice se Zelenským bylo ukázat jednotu mezi Ukrajinou a jejími evropskými spojenci před pondělní schůzkou s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ve Washingtonu.
Zásadní pro další jednání budou jasné bezpečnostní garance Ukrajině ze strany USA a Evropy, shodla se tzv. koalice ochotných, napsal premiér Petr Fiala (ODS) na síti X.
„Videokonference Koalice ochotných byla důležitá pro koordinaci před zítřejší schůzkou v Bílém domě. Shodli jsme se, že cílem má být co nejdříve zastavit zabíjení lidí a že naprosto zásadní pro další jednání budou jasné bezpečnostní garance Ukrajině ze strany Spojených států a Evropy,“ uvedl.
Na Rusko, nikoliv na Ukrajinu, je potřeba vyvinout tlak, aby jednání o míru byla úspěšná. Po jednání tzv. koalice ochotných s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským to dnes uvedl polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. Zelenskyj a několik evropských lídrů budou v pondělí jednat ve Washingtonu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Předseda Evropské rady António Costa po jednání koalice zdůraznil, že pro nastolení trvalého míru na Ukrajině je nezbytná jednota mezi Evropou a Spojenými státy. Podobně jako Sikorski se vyslovil pro zvýšení tlaku na Rusko.
