Ruská raketa nad polským nebem! Vzlétly i spojenecké stíhačky F-16
Rusko při útoku na západní Ukrajinu narušilo svou střelou s plochou dráhou letu polský vzdušný prostor, oznámilo dnes velitelství polských ozbrojených síl. Incident se podle něj stal nad ránem. O incidentu byl informován polský prezident Andrzej Duda, informace o narušení hranic NATO byly předány také polským spojencům v Severoatlantické alianci, uvedla polská média.
„Spuštěny byly všechny nezbytné procedury, jejichž cílem je zajistit bezpečnost polského vzdušného prostoru. Aktivováno bylo mimo jiné polské a spojenecké letectvo,“ uvedlo velitelství podle televize TVN24. Incident se podle komuniké stal ve 04:23 SEČ u obce Oserdów a střela, kterou po celou dobu letu sledovaly radary, setrvala v polském vzdušném prostoru 39 vteřin. Polské ozbrojené síly monitorují situaci a zůstávají ve stálé pohotovosti, aby zajistily bezpečnost polského vzdušného prostoru, uvedlo velitelství.
„Zrovna jsem vyšel z domu, svítalo. Uviděl jsem na nebi rychle letící objekt, byl osvětlený a letěl od hranic s Ukrajinou docela nízko. Vydával ostrý, kovově znějící zvuk, pronikal celým tělem,“ řekl deníku Gazeta Wyborcza Henryk Zdyb, který stojí v čele vsi.
„Všechny záznamy z našich radarů ukazují, že to byla jedna ze střel, které ruské letectvo vypálilo na území Ukrajiny,“ uvedl v televizi plukovník Jacek Goryszewski. Střela letěla rychlostí zhruba 800 kilometrů za hodinu ve výšce 400 metrů.
Střela byla vypuštěna z některého ze 14 ruských strategických bombardérů Tu-95MS, které podle ukrajinského letectva vzlétly z letiště u Murmansku. Letecký poplach byl vyhlášen po celé Ukrajině a starosta západoukrajinského Lvova informoval, že na město mířily dvě desítky střel a sedm dronů, jejichž cílem byly objekty infrastruktury. Ve městě samotném nebyly zaznamenány žádné výbuchy, dodala TVN24 na svém webu.
Šéf Úřadu národní bezpečnosti Jacek Siewiera podle televize uvedl, že o incidentu po páté hodině ranní hovořil s místopředsedou vlády a ministrem obrany Wladyslawem Kosiniakiem-Kamyszem, neprodleně byl informován i prezident jako vrchní velitel ozbrojených sil. Informace o dalším narušení hranic NATO ze strany Ruska byly předány spojencům.
Maďarský premiér Viktor Orbán se v pátek 7. listopadu setká ve Washingtonu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, chce projednat cestu k možnému americko-ruskému summitu a požádat o výjimku z amerických energetických sankcí uvalených na Rusko.
Šéf kanceláře maďarského premiéra Gergely Gulyás uvedl, že státníci hodlají uzavřít dohody o spolupráci v oblasti energetiky, obranného průmyslu, hospodářství a financí. „Některé z nich už byly vyjednány, v některých případech jednání pokračují,“ uvedl Gulyás. Orbán dříve uvedl, že má v úmyslu podepsat s Washingtonem rozsáhlou hospodářskou dohodu, která by kompenzovala dopad amerických cel na Evropskou unii, píše Reuters.
Orbán a Trump by podle Gulyáse také mohli projednat možné setkání představitelů Spojených států a Ruska, které by bylo zaměřené na zprostředkování míru v rusko-ukrajinské válce. Trump tento měsíc oznámil, že by se brzy mohl sejít se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem v Budapešti. Později prohlásil, že summit zrušil, protože se mu jeho uspořádání teď nezdálo správné. Ve stejný den Spojené státy oznámily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil a na desítky jejich dceřiných společností.
Soud v Mnichově dnes shledal tři muže vinnými ze špionáže pro Rusko. Hlavního obžalovaného poslal do vězení na šest let za špionáž, plánování sabotážních akcí a členství v ozbrojené teroristické organizaci. Jeho dva komplicové dostali podmíněné tresty v délce půl roku a jednoho roku. Informovala o tom agentura DPA.
Podle státního zastupitelství muži sledovali, fotografovali a natáčeli trasy transportů vojenského materiálu určeného Ukrajině. Shromažďovali také informace o jedné z ropných rafinerií v Bavorsku a o vojenském výcvikovém prostoru americké armády v bavorském Grafenwöhru.
Hlavu skupiny, 41letého Dietera S., shledal soud vinným i z přípravy sabotážních akcí proti vojenské infrastruktuře a železnici. Podle dřívějších informací plánoval mimo jiné útoky na budovy spojené s podporou Ukrajiny v její obraně proti ruské agresi. Trest dostal i za členství v ozbrojené teroristické organizaci, protože podle vyšetřovatelů v letech 2014 až 2016 bojoval s proruskými separatisty za takzvanou Doněckou lidovou republiku na východní Ukrajině.
Rusko při nočním útoku na Ukrajinu použilo 705 dronů a střel, uvedlo ukrajinské letectvo. Protivzdušná obrana podle něj zneškodnila 623 z nich.
Deník Rzeczpospolita připomněl podobné incidenty z nedávné minulosti, které i s tím dnešním podle něj potvrzují, že u polský hranic se odehrává největší válka a že Polsko je součástí konfrontace Západu s Ruskem.
„Musíme vzít na vědomí, že to má pro nás dalekosáhlé důsledky, přičemž rakety a možná v budoucnu i drony, které se náhodně dostanou do polského vzdušném prostoru, nemusejí být vůbec tím nejvážnějším. Vše ukazuje, že v nejlepším případě nás čeká dlouhá studená válka s Ruskem, ve které nová železná opona povede přes naši hranici s Kaliningradskou oblastí a Běloruskem. Nejspíše budeme kvůli ruskému imperialismu a kvůli ambicím Moskvy muset roky žít s přízrakem války visícím nad naší částí Evropy. Renta dob míru, které jsme se těšili přes 30 let, skončila,“ usoudil deník.
Prvním důsledkem tohoto stavu pro Polsko je prudké zvýšení výdajů na obranu, jejichž pokles nelze v nejbližších letech očekávat. „Proto by ta otázka neměla znít, proč Polsko nesestřelilo střelu, která byla v jeho prostoru několik desítek vteřin. My se musíme ptát, co udělat, aby cíl takové rakety nebyl ani dnes, ani zítra a vůbec nikdy v Polsku,“ dodal polský deník.
