Ruská raketa nad polským nebem! Vzlétly i spojenecké stíhačky F-16
Rusko při útoku na západní Ukrajinu narušilo svou střelou s plochou dráhou letu polský vzdušný prostor, oznámilo dnes velitelství polských ozbrojených síl. Incident se podle něj stal nad ránem. O incidentu byl informován polský prezident Andrzej Duda, informace o narušení hranic NATO byly předány také polským spojencům v Severoatlantické alianci, uvedla polská média.
„Spuštěny byly všechny nezbytné procedury, jejichž cílem je zajistit bezpečnost polského vzdušného prostoru. Aktivováno bylo mimo jiné polské a spojenecké letectvo,“ uvedlo velitelství podle televize TVN24. Incident se podle komuniké stal ve 04:23 SEČ u obce Oserdów a střela, kterou po celou dobu letu sledovaly radary, setrvala v polském vzdušném prostoru 39 vteřin. Polské ozbrojené síly monitorují situaci a zůstávají ve stálé pohotovosti, aby zajistily bezpečnost polského vzdušného prostoru, uvedlo velitelství.
„Zrovna jsem vyšel z domu, svítalo. Uviděl jsem na nebi rychle letící objekt, byl osvětlený a letěl od hranic s Ukrajinou docela nízko. Vydával ostrý, kovově znějící zvuk, pronikal celým tělem,“ řekl deníku Gazeta Wyborcza Henryk Zdyb, který stojí v čele vsi.
„Všechny záznamy z našich radarů ukazují, že to byla jedna ze střel, které ruské letectvo vypálilo na území Ukrajiny,“ uvedl v televizi plukovník Jacek Goryszewski. Střela letěla rychlostí zhruba 800 kilometrů za hodinu ve výšce 400 metrů.
Střela byla vypuštěna z některého ze 14 ruských strategických bombardérů Tu-95MS, které podle ukrajinského letectva vzlétly z letiště u Murmansku. Letecký poplach byl vyhlášen po celé Ukrajině a starosta západoukrajinského Lvova informoval, že na město mířily dvě desítky střel a sedm dronů, jejichž cílem byly objekty infrastruktury. Ve městě samotném nebyly zaznamenány žádné výbuchy, dodala TVN24 na svém webu.
Šéf Úřadu národní bezpečnosti Jacek Siewiera podle televize uvedl, že o incidentu po páté hodině ranní hovořil s místopředsedou vlády a ministrem obrany Wladyslawem Kosiniakiem-Kamyszem, neprodleně byl informován i prezident jako vrchní velitel ozbrojených sil. Informace o dalším narušení hranic NATO ze strany Ruska byly předány spojencům.
Ruské síly obsadily vesnici Sosnivka v Dněpropetrovské oblasti. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo obrany. Zprávu zatím podle agentury Reuters nebylo možné nezávisle ověřit.
Rusko v červenci oznámilo dobytí první vesnice v Dněpropetrovské oblasti a od té doby tvrdí, že se zmocnilo dalších několika obcí v tomto regionu.
Mezitím Rusko pokračuje i ve vzdušných útocích v různých částech Ukrajiny. Za poslední den přitom přišli o život nejméně tři lidé a dalších 25 bylo zraněno, vyplývá podle serveru Kyiv Independent z dnešních informací regionálních úřadů.
Ukrajinské letectvo dnes uvedlo, že ukrajinská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila 62 z 66 dronů, které Rusko vyslalo. Čtyři útočné drony zasáhly tři různá místa. V centru města Sumy na severu Ukrajiny byla poničena i místní pravoslavná katedrála, která je symbolem města, uvedly místní úřady.
Estonský, lotyšský a litevský parlament společným dopisem požádal americký Kongres, aby pokračoval ve vojenské podpoře jejich zemí v rámci Baltské bezpečnostní iniciativy. Informuje o tom dnes agentura Reuters, která připomíná, že Bílý dům se chystá navrhnout škrty v tomto programu.
„S úctou vás žádáme o podporu financování Baltské bezpečnostní iniciativy v návrhu zákona o rozpočtových prostředcích na obranu ve fiskálním roce 2026,“ stojí v dopise zákonodárců trojice zemí sousedících s Ruskem, z jehož rozpínavosti má řada obyvatel i politiků v Pobaltí obavy.
Informace o dopisu parlamentů vešla ve známost den poté, co ve středu Polsko jako první členská země NATO od začátku ruské agrese na Ukrajině nad svým územím sestřelilo několik ruských dronů. Celkem v noci na středu zaznamenalo Polsko 19 narušení svého vzdušného prostoru.
Příjmy Ruska z prodeje ropy a ropných produktů v srpnu klesly na jednu z nejnižších úrovní od začátku války na Ukrajině, uvedla dnes Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Ruský energetický průmysl se potýká s útoky ukrajinských dronů na ropné rafinerie a exportní ropovody i s dopady západních sankcí.
Příjmy proti červenci klesly o 920 milionů dolarů na 13,51 miliardy dolarů (přes 282 miliard Kč) v důsledku poklesu vývozu ropy a pohonných hmot. Vliv mělo i zvýšení slevy z ceny ruské ropy Urals na přibližně 56 dolarů za barel, což je pod cenovým stropem 60 dolarů za barel, který stanovily západní státy.
„Příjmy Ruska z vývozu ropy zůstávají blízko pětiletého minima, což snižuje daňové příjmy a prohlubuje zpomalení ruské ekonomiky,“ uvedla agentura. Vývoz ropy a pohonných hmot z Ruska se podle ní v srpnu snížil o 70.000 barelů denně na 7,3 milionu barelů denně, z toho vývoz ropy klesl o 30.000 barelů denně a vývoz odvozených produktů o 40.000 barelů denně.
Deník Rzeczpospolita připomněl podobné incidenty z nedávné minulosti, které i s tím dnešním podle něj potvrzují, že u polský hranic se odehrává největší válka a že Polsko je součástí konfrontace Západu s Ruskem.
„Musíme vzít na vědomí, že to má pro nás dalekosáhlé důsledky, přičemž rakety a možná v budoucnu i drony, které se náhodně dostanou do polského vzdušném prostoru, nemusejí být vůbec tím nejvážnějším. Vše ukazuje, že v nejlepším případě nás čeká dlouhá studená válka s Ruskem, ve které nová železná opona povede přes naši hranici s Kaliningradskou oblastí a Běloruskem. Nejspíše budeme kvůli ruskému imperialismu a kvůli ambicím Moskvy muset roky žít s přízrakem války visícím nad naší částí Evropy. Renta dob míru, které jsme se těšili přes 30 let, skončila,“ usoudil deník.
Prvním důsledkem tohoto stavu pro Polsko je prudké zvýšení výdajů na obranu, jejichž pokles nelze v nejbližších letech očekávat. „Proto by ta otázka neměla znít, proč Polsko nesestřelilo střelu, která byla v jeho prostoru několik desítek vteřin. My se musíme ptát, co udělat, aby cíl takové rakety nebyl ani dnes, ani zítra a vůbec nikdy v Polsku,“ dodal polský deník.
