Ruská raketa nad polským nebem! Vzlétly i spojenecké stíhačky F-16
Rusko při útoku na západní Ukrajinu narušilo svou střelou s plochou dráhou letu polský vzdušný prostor, oznámilo dnes velitelství polských ozbrojených síl. Incident se podle něj stal nad ránem. O incidentu byl informován polský prezident Andrzej Duda, informace o narušení hranic NATO byly předány také polským spojencům v Severoatlantické alianci, uvedla polská média.
„Spuštěny byly všechny nezbytné procedury, jejichž cílem je zajistit bezpečnost polského vzdušného prostoru. Aktivováno bylo mimo jiné polské a spojenecké letectvo,“ uvedlo velitelství podle televize TVN24. Incident se podle komuniké stal ve 04:23 SEČ u obce Oserdów a střela, kterou po celou dobu letu sledovaly radary, setrvala v polském vzdušném prostoru 39 vteřin. Polské ozbrojené síly monitorují situaci a zůstávají ve stálé pohotovosti, aby zajistily bezpečnost polského vzdušného prostoru, uvedlo velitelství.
„Zrovna jsem vyšel z domu, svítalo. Uviděl jsem na nebi rychle letící objekt, byl osvětlený a letěl od hranic s Ukrajinou docela nízko. Vydával ostrý, kovově znějící zvuk, pronikal celým tělem,“ řekl deníku Gazeta Wyborcza Henryk Zdyb, který stojí v čele vsi.
„Všechny záznamy z našich radarů ukazují, že to byla jedna ze střel, které ruské letectvo vypálilo na území Ukrajiny,“ uvedl v televizi plukovník Jacek Goryszewski. Střela letěla rychlostí zhruba 800 kilometrů za hodinu ve výšce 400 metrů.
Střela byla vypuštěna z některého ze 14 ruských strategických bombardérů Tu-95MS, které podle ukrajinského letectva vzlétly z letiště u Murmansku. Letecký poplach byl vyhlášen po celé Ukrajině a starosta západoukrajinského Lvova informoval, že na město mířily dvě desítky střel a sedm dronů, jejichž cílem byly objekty infrastruktury. Ve městě samotném nebyly zaznamenány žádné výbuchy, dodala TVN24 na svém webu.
Šéf Úřadu národní bezpečnosti Jacek Siewiera podle televize uvedl, že o incidentu po páté hodině ranní hovořil s místopředsedou vlády a ministrem obrany Wladyslawem Kosiniakiem-Kamyszem, neprodleně byl informován i prezident jako vrchní velitel ozbrojených sil. Informace o dalším narušení hranic NATO ze strany Ruska byly předány spojencům.
Poslankyně ukrajinského parlamentu Inna Sovsun řekla serveru CNN, že i když si lidé v její zemi přejí konec války, nebudou v mírových rozhovorech věřit slovům ruského prezidenta Vladimira Putina.
„Putinovi a čemukoli, co říká, v žádném případě nebudeme věřit, ne po všem, čím jsme si prošli, a ne po všech vraždách a veškeré zkáze, kterou způsobil,“ řekla.
Sovsun uvedla, že lidé jsou unavení a navzdory rozhovorům na vysoké úrovni mezi světovými lídry nic nenasvědčuje tomu, že by se něco měnilo.
„Každou noc vidíme útoky. Ve čtyři hodiny ráno jsme tady v Kyjevě měli poplach před náletem,“ dodala.
Sovsun vyzvala USA a Evropu k pevným slibům, včetně „mírových misí v terénu“.
Britský premiér Keir Starmer pro BBC uvedl, že jednání o bezpečnostních zárukách budou pokračovat dnes.
„Nyní budeme s USA na těchto bezpečnostních zárukách spolupracovat,“ řekl v pondělí BBC ve Washingtonu, D.C. „Udělili jsme úkol našim týmům. Některé z nich dokonce zítra dorazí, aby na tom začaly podrobně pracovat.“
Starmer novinářům řekl, že jedním z klíčových výsledků jednání v Bílém domě byla dohoda, že 30 zemí, nazývaných „Koalice ochotných“, bude pracovat na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu a zahájí koordinované úsilí s USA.
Zelenskyj v pondělí uvedl, že bezpečnostní záruky pro Ukrajinu budou formalizovány do 10 dnů. Součástí těchto záruk jsou plány, že Ukrajina nakoupí americké zbraně v hodnotě 90 miliard dolarů prostřednictvím evropského financování, uvádí server CNN.
Schůzka s ruským vůdcem „je nezbytná pro řešení citlivých otázek“, napsal na sociální síti Zelenskyj, který podle ukrajinských médií hodlá s Putinem jednat o ruských územních požadavcích.
Na telegramu Zelenskyj uvedl, že v Bílém domě se jednalo o bezpečnostních zárukách. „To je klíčová otázka pro začátek konce války. Vážíme si důležitého signálu ze strany USA o jejich připravenosti je podporovat a být součástí,“ napsal.
Deník Rzeczpospolita připomněl podobné incidenty z nedávné minulosti, které i s tím dnešním podle něj potvrzují, že u polský hranic se odehrává největší válka a že Polsko je součástí konfrontace Západu s Ruskem.
„Musíme vzít na vědomí, že to má pro nás dalekosáhlé důsledky, přičemž rakety a možná v budoucnu i drony, které se náhodně dostanou do polského vzdušném prostoru, nemusejí být vůbec tím nejvážnějším. Vše ukazuje, že v nejlepším případě nás čeká dlouhá studená válka s Ruskem, ve které nová železná opona povede přes naši hranici s Kaliningradskou oblastí a Běloruskem. Nejspíše budeme kvůli ruskému imperialismu a kvůli ambicím Moskvy muset roky žít s přízrakem války visícím nad naší částí Evropy. Renta dob míru, které jsme se těšili přes 30 let, skončila,“ usoudil deník.
Prvním důsledkem tohoto stavu pro Polsko je prudké zvýšení výdajů na obranu, jejichž pokles nelze v nejbližších letech očekávat. „Proto by ta otázka neměla znít, proč Polsko nesestřelilo střelu, která byla v jeho prostoru několik desítek vteřin. My se musíme ptát, co udělat, aby cíl takové rakety nebyl ani dnes, ani zítra a vůbec nikdy v Polsku,“ dodal polský deník.
