Ruská raketa nad polským nebem! Vzlétly i spojenecké stíhačky F-16
Rusko při útoku na západní Ukrajinu narušilo svou střelou s plochou dráhou letu polský vzdušný prostor, oznámilo dnes velitelství polských ozbrojených síl. Incident se podle něj stal nad ránem. O incidentu byl informován polský prezident Andrzej Duda, informace o narušení hranic NATO byly předány také polským spojencům v Severoatlantické alianci, uvedla polská média.
„Spuštěny byly všechny nezbytné procedury, jejichž cílem je zajistit bezpečnost polského vzdušného prostoru. Aktivováno bylo mimo jiné polské a spojenecké letectvo,“ uvedlo velitelství podle televize TVN24. Incident se podle komuniké stal ve 04:23 SEČ u obce Oserdów a střela, kterou po celou dobu letu sledovaly radary, setrvala v polském vzdušném prostoru 39 vteřin. Polské ozbrojené síly monitorují situaci a zůstávají ve stálé pohotovosti, aby zajistily bezpečnost polského vzdušného prostoru, uvedlo velitelství.
„Zrovna jsem vyšel z domu, svítalo. Uviděl jsem na nebi rychle letící objekt, byl osvětlený a letěl od hranic s Ukrajinou docela nízko. Vydával ostrý, kovově znějící zvuk, pronikal celým tělem,“ řekl deníku Gazeta Wyborcza Henryk Zdyb, který stojí v čele vsi.
„Všechny záznamy z našich radarů ukazují, že to byla jedna ze střel, které ruské letectvo vypálilo na území Ukrajiny,“ uvedl v televizi plukovník Jacek Goryszewski. Střela letěla rychlostí zhruba 800 kilometrů za hodinu ve výšce 400 metrů.
Střela byla vypuštěna z některého ze 14 ruských strategických bombardérů Tu-95MS, které podle ukrajinského letectva vzlétly z letiště u Murmansku. Letecký poplach byl vyhlášen po celé Ukrajině a starosta západoukrajinského Lvova informoval, že na město mířily dvě desítky střel a sedm dronů, jejichž cílem byly objekty infrastruktury. Ve městě samotném nebyly zaznamenány žádné výbuchy, dodala TVN24 na svém webu.
Šéf Úřadu národní bezpečnosti Jacek Siewiera podle televize uvedl, že o incidentu po páté hodině ranní hovořil s místopředsedou vlády a ministrem obrany Wladyslawem Kosiniakiem-Kamyszem, neprodleně byl informován i prezident jako vrchní velitel ozbrojených sil. Informace o dalším narušení hranic NATO ze strany Ruska byly předány spojencům.
Ukrajinský parlament dnes schválil zákon, který omezuje nezávislost dvou klíčových protikorupčních úřadů v zemi. O výsledku hlasování ohledně normy, kterou kritizuje Evropská unie, nevládní organizace i dotčené úřady, informoval poslanec Jaroslav Železňak.
Zákon předpokládá, že protikorupční agentura NABU a Speciální protikorupční prokuratura (SAP) budou podle deníku Ukrajinska pravda napříště podléhat generálnímu prokurátorovi. Dosud šlo o nezávislé úřady. Generální prokurátor Ruslan Kravčenko byl do úřadu jmenován v červnu a podle serveru Kyiv Independent je považován za loajální osobu prezidenta Volodymyra Zelenského.
Vojáci ruské invazní armády pronikli do východoukrajinského města Pokrovsk a v současné době ukrajinská armáda likviduje ruské sabotážní skupiny, napsal dnes server Ukrajinska pravda. Odvolává se na ukrajinské vojáky bojující u Pokrovsku a na ukrajinský projekt DeepState, jenž monitoruje vývoj bojů.
Kyjev ani Moskva se k těmto informacím nevyjádřily. Ruská armáda o důležitý ukrajinský logistický uzel Pokrovsk v Doněcké oblasti usiluje už dlouho a postupně se k němu v poslední době přibližuje. Podle zdrojů Ukrajinské pravdy vojáci zaznamenali první průniky skupin ruské pěchoty v Pokrovsku před pěti dny - ve čtvrtek 17. července.
Senátní ústavně-právní výbor dnes podpořil hlasy všech přítomných členů navrhované zpřísnění azylových a migračních pravidel. Cílem novely je podle předkladatelů z řad koaličních poslanců zlepšení přehledu o pohybu a pobytu žadatelů o azyl a migrantů. Změny mají i zrychlit řízení týkající se mezinárodní ochrany a omezit jeho zneužívání. Předlohu, která vychází z migračního paktu Evropské unie, bude schvalovat plénum horní komory na středeční schůzi.
Úřady podle novely budou moci využít vůči cizincům tvrdší postup v případě opakovaných závažných přestupků. Změní se také zákon reagující na příliv ukrajinských uprchlíků po ruské vojenské invazi. Stát bude moci odmítat žádosti o dočasnou ochranu běženců z Ukrajiny, kteří ji už mají nebo měli v jiné zemi EU.
Deník Rzeczpospolita připomněl podobné incidenty z nedávné minulosti, které i s tím dnešním podle něj potvrzují, že u polský hranic se odehrává největší válka a že Polsko je součástí konfrontace Západu s Ruskem.
„Musíme vzít na vědomí, že to má pro nás dalekosáhlé důsledky, přičemž rakety a možná v budoucnu i drony, které se náhodně dostanou do polského vzdušném prostoru, nemusejí být vůbec tím nejvážnějším. Vše ukazuje, že v nejlepším případě nás čeká dlouhá studená válka s Ruskem, ve které nová železná opona povede přes naši hranici s Kaliningradskou oblastí a Běloruskem. Nejspíše budeme kvůli ruskému imperialismu a kvůli ambicím Moskvy muset roky žít s přízrakem války visícím nad naší částí Evropy. Renta dob míru, které jsme se těšili přes 30 let, skončila,“ usoudil deník.
Prvním důsledkem tohoto stavu pro Polsko je prudké zvýšení výdajů na obranu, jejichž pokles nelze v nejbližších letech očekávat. „Proto by ta otázka neměla znít, proč Polsko nesestřelilo střelu, která byla v jeho prostoru několik desítek vteřin. My se musíme ptát, co udělat, aby cíl takové rakety nebyl ani dnes, ani zítra a vůbec nikdy v Polsku,“ dodal polský deník.
