Ruská raketa nad polským nebem! Vzlétly i spojenecké stíhačky F-16
Rusko při útoku na západní Ukrajinu narušilo svou střelou s plochou dráhou letu polský vzdušný prostor, oznámilo dnes velitelství polských ozbrojených síl. Incident se podle něj stal nad ránem. O incidentu byl informován polský prezident Andrzej Duda, informace o narušení hranic NATO byly předány také polským spojencům v Severoatlantické alianci, uvedla polská média.
„Spuštěny byly všechny nezbytné procedury, jejichž cílem je zajistit bezpečnost polského vzdušného prostoru. Aktivováno bylo mimo jiné polské a spojenecké letectvo,“ uvedlo velitelství podle televize TVN24. Incident se podle komuniké stal ve 04:23 SEČ u obce Oserdów a střela, kterou po celou dobu letu sledovaly radary, setrvala v polském vzdušném prostoru 39 vteřin. Polské ozbrojené síly monitorují situaci a zůstávají ve stálé pohotovosti, aby zajistily bezpečnost polského vzdušného prostoru, uvedlo velitelství.
„Zrovna jsem vyšel z domu, svítalo. Uviděl jsem na nebi rychle letící objekt, byl osvětlený a letěl od hranic s Ukrajinou docela nízko. Vydával ostrý, kovově znějící zvuk, pronikal celým tělem,“ řekl deníku Gazeta Wyborcza Henryk Zdyb, který stojí v čele vsi.
„Všechny záznamy z našich radarů ukazují, že to byla jedna ze střel, které ruské letectvo vypálilo na území Ukrajiny,“ uvedl v televizi plukovník Jacek Goryszewski. Střela letěla rychlostí zhruba 800 kilometrů za hodinu ve výšce 400 metrů.
Střela byla vypuštěna z některého ze 14 ruských strategických bombardérů Tu-95MS, které podle ukrajinského letectva vzlétly z letiště u Murmansku. Letecký poplach byl vyhlášen po celé Ukrajině a starosta západoukrajinského Lvova informoval, že na město mířily dvě desítky střel a sedm dronů, jejichž cílem byly objekty infrastruktury. Ve městě samotném nebyly zaznamenány žádné výbuchy, dodala TVN24 na svém webu.
Šéf Úřadu národní bezpečnosti Jacek Siewiera podle televize uvedl, že o incidentu po páté hodině ranní hovořil s místopředsedou vlády a ministrem obrany Wladyslawem Kosiniakiem-Kamyszem, neprodleně byl informován i prezident jako vrchní velitel ozbrojených sil. Informace o dalším narušení hranic NATO ze strany Ruska byly předány spojencům.
Ukrajinské letectvo nad ránem oznámilo, že Rusové útočili 35 drony, z nichž 11 protivzdušná obrana sestřelila a dalších šest, které Kyjev označil za imitace úderných dronů, odrazila elektronicky. Nejméně dva lidé na Ukrajině kvůli ruským útokům zemřeli, několik lidí utrpělo zranění.
„V důsledku ruského útoku zahynul ve Stepnohirské hromadě čtyřiašedesátiletý člověk...V několika vícepodlažních budovách vypukl požár,“ napsal šéf správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov na platformě Telegram. Rusové podle Federova na Stephnohirskou hromadu útočili řízenými leteckými pumami KAB.
Při útoku ruského dronu v Pavlohradském okrese Dněpropetrovské oblasti zahynul jeden člověk a další dva byli zraněni, napsal server Ukrajinska pravda s odvoláním na oblastního šéfa Serhije Lysaka a ukrajinské dráhy Ukrzaliznycja. Podle nich byl zabit strojvedoucí vlaku.
Berlínské nemocnice se připravují na možnost, že vypukne válka a budou muset ošetřovat velké množství zraněných. Podle členky berlínské zemské vlády Iny Czyborraové je tento scénář kvůli válce na Ukrajině pravděpodobnější, než se ještě před rokem 2022 mohlo zdát. Vznikl proto nový plán civilní ochrany, který s válečným konfliktem v německé metropoli počítá. Jeho části jsou ale tajné.
„Máme v Německu a i v Berlíně velmi dobře vybavený a fungující systém, jak se vypořádat s katastrofami, nehodami, přírodním nebezpečím a kriminalitou. Kvůli změně stavu ohrožení ale bylo nutné posílit civilní obranu více, než tomu bylo v minulých letech,“ řekla berlínská senátorka pro zdravotnictví Czyborraová.
„Milionová metropole se stala terčem vojenského útoku, v ulicích se bojuje. Nemocnice nefungují, zároveň je ale třeba ošetřit mnoho zraněných,“ popsala agentura DPA „pochmurný scénář“, na který se v novém plánu Berlín připravuje.
Podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové je osmnáctý sankční balík proti Rusku dosud nejtvrdší. „Dále snižujeme válečný rozpočet Kremlu, cílíme na dalších 105 lodí ruské stínové flotily a omezujeme přístup ruských bank k financování,“ uvedla Kallasová na X. „Vyvíjíme větší tlak na ruský vojenský průmysl, čínské banky, které umožňují obcházení sankcí, a blokujeme vývoz technologií používaných v dronech,“ doplnila.
Deník Rzeczpospolita připomněl podobné incidenty z nedávné minulosti, které i s tím dnešním podle něj potvrzují, že u polský hranic se odehrává největší válka a že Polsko je součástí konfrontace Západu s Ruskem.
„Musíme vzít na vědomí, že to má pro nás dalekosáhlé důsledky, přičemž rakety a možná v budoucnu i drony, které se náhodně dostanou do polského vzdušném prostoru, nemusejí být vůbec tím nejvážnějším. Vše ukazuje, že v nejlepším případě nás čeká dlouhá studená válka s Ruskem, ve které nová železná opona povede přes naši hranici s Kaliningradskou oblastí a Běloruskem. Nejspíše budeme kvůli ruskému imperialismu a kvůli ambicím Moskvy muset roky žít s přízrakem války visícím nad naší částí Evropy. Renta dob míru, které jsme se těšili přes 30 let, skončila,“ usoudil deník.
Prvním důsledkem tohoto stavu pro Polsko je prudké zvýšení výdajů na obranu, jejichž pokles nelze v nejbližších letech očekávat. „Proto by ta otázka neměla znít, proč Polsko nesestřelilo střelu, která byla v jeho prostoru několik desítek vteřin. My se musíme ptát, co udělat, aby cíl takové rakety nebyl ani dnes, ani zítra a vůbec nikdy v Polsku,“ dodal polský deník.
