Ruská raketa nad polským nebem! Vzlétly i spojenecké stíhačky F-16
Rusko při útoku na západní Ukrajinu narušilo svou střelou s plochou dráhou letu polský vzdušný prostor, oznámilo dnes velitelství polských ozbrojených síl. Incident se podle něj stal nad ránem. O incidentu byl informován polský prezident Andrzej Duda, informace o narušení hranic NATO byly předány také polským spojencům v Severoatlantické alianci, uvedla polská média.
„Spuštěny byly všechny nezbytné procedury, jejichž cílem je zajistit bezpečnost polského vzdušného prostoru. Aktivováno bylo mimo jiné polské a spojenecké letectvo,“ uvedlo velitelství podle televize TVN24. Incident se podle komuniké stal ve 04:23 SEČ u obce Oserdów a střela, kterou po celou dobu letu sledovaly radary, setrvala v polském vzdušném prostoru 39 vteřin. Polské ozbrojené síly monitorují situaci a zůstávají ve stálé pohotovosti, aby zajistily bezpečnost polského vzdušného prostoru, uvedlo velitelství.
„Zrovna jsem vyšel z domu, svítalo. Uviděl jsem na nebi rychle letící objekt, byl osvětlený a letěl od hranic s Ukrajinou docela nízko. Vydával ostrý, kovově znějící zvuk, pronikal celým tělem,“ řekl deníku Gazeta Wyborcza Henryk Zdyb, který stojí v čele vsi.
„Všechny záznamy z našich radarů ukazují, že to byla jedna ze střel, které ruské letectvo vypálilo na území Ukrajiny,“ uvedl v televizi plukovník Jacek Goryszewski. Střela letěla rychlostí zhruba 800 kilometrů za hodinu ve výšce 400 metrů.
Střela byla vypuštěna z některého ze 14 ruských strategických bombardérů Tu-95MS, které podle ukrajinského letectva vzlétly z letiště u Murmansku. Letecký poplach byl vyhlášen po celé Ukrajině a starosta západoukrajinského Lvova informoval, že na město mířily dvě desítky střel a sedm dronů, jejichž cílem byly objekty infrastruktury. Ve městě samotném nebyly zaznamenány žádné výbuchy, dodala TVN24 na svém webu.
Šéf Úřadu národní bezpečnosti Jacek Siewiera podle televize uvedl, že o incidentu po páté hodině ranní hovořil s místopředsedou vlády a ministrem obrany Wladyslawem Kosiniakiem-Kamyszem, neprodleně byl informován i prezident jako vrchní velitel ozbrojených sil. Informace o dalším narušení hranic NATO ze strany Ruska byly předány spojencům.
Europoslanci na dnešní plenární schůzi ve Štrasburku budou hlasovat o poskytnutí fondů Moldavsku ve výši 1,9 miliardy eur (47,4 miliardy korun), mají pomoci bývalé sovětské zemi s ekonomickými reformami, posílením právního státu a zmírněním negativních dopadů, které má na zemi ruská válka na Ukrajině.
Debatovat budou europoslanci také o snahách unijních zemí posílit svou obranu a Evropská komise je seznámí se svými iniciativami ohledně efektivnějšího navracení migrantů či dostupnosti léků.
Jedním z hlavních témat dnešního zasedání EP ve Štrasburku bude obrana. Dopoledne je na programu debata o mimořádném summitu z minulého čtvrtka, který se právě věnoval posílení evropské obrany. Odpoledne budou zástupci Evropské komise s poslanci diskutovat o připravované bílé knize budoucnosti evropské obrany.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před dnešní schůzkou se zástupci Spojených států v saúdskoarabské Džiddě navrhl propustit ukrajinské i ruské zajatce. Krok by podle něj pomohl vytvořit důvěru před rozhovory o konci války.
Zástupci USA a Ukrajiny dnes v saúdskoarabské Džiddě povedou jednání o ukončení rusko-ukrajinské války. Rozhovory budou první mezi oběma stranami od nedávné návštěvy Zelenského ve Washingtonu, která skončila roztržkou mezi ním a americkým prezidentem Donaldem Trumpem a viceprezidentem J.D. Vancem. Washington poté pozastavil dodávky americké vojenské pomoci Ukrajině a sdílení zpravodajských informací.
„Zdůraznil jsem otázku propuštění vězňů a návratu našich dětí, což by se mohlo stát klíčovým krokem při budování důvěry v diplomatické snažení,“ napsal Zelenskyj na X po pondělním jednání se saúdským korunním princem Muhammadem bin Salmánem. Uvedl také, že Ukrajina bude během rozhovorů s USA „plně konstruktivní“.
Čtyři moskevská letiště - Žukovo, Domodědovo, Vnukovo a Šeremeťjevo - musela kvůli ukrajinskému útoku přerušit provoz. Starosta Moskvy Sergej Sobjanin uvedl, že bezpilotní prostředky byly sestřeleny v Domodědovském a Ramenském okrese v Moskevské oblasti.
Zákaz příletů a odletů byl vyhlášen také na letištích v Jaroslavli a Nižním Novgorodu. Podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova si masivní útok vyžádal jednoho mrtvého a tři zraněné. Trosky jednoho z dronů dopadly na dům, kde poškodily nejméně sedm bytů, dodal.
Podle ruské státní agentury TASS útok způsobil rozsáhlý požár na parkovišti poblíž Moskvy. V Domodědovu utrpěla škody železniční infrastruktura, uvedla agentura RIA Novosti.
Deník Rzeczpospolita připomněl podobné incidenty z nedávné minulosti, které i s tím dnešním podle něj potvrzují, že u polský hranic se odehrává největší válka a že Polsko je součástí konfrontace Západu s Ruskem.
„Musíme vzít na vědomí, že to má pro nás dalekosáhlé důsledky, přičemž rakety a možná v budoucnu i drony, které se náhodně dostanou do polského vzdušném prostoru, nemusejí být vůbec tím nejvážnějším. Vše ukazuje, že v nejlepším případě nás čeká dlouhá studená válka s Ruskem, ve které nová železná opona povede přes naši hranici s Kaliningradskou oblastí a Běloruskem. Nejspíše budeme kvůli ruskému imperialismu a kvůli ambicím Moskvy muset roky žít s přízrakem války visícím nad naší částí Evropy. Renta dob míru, které jsme se těšili přes 30 let, skončila,“ usoudil deník.
Prvním důsledkem tohoto stavu pro Polsko je prudké zvýšení výdajů na obranu, jejichž pokles nelze v nejbližších letech očekávat. „Proto by ta otázka neměla znít, proč Polsko nesestřelilo střelu, která byla v jeho prostoru několik desítek vteřin. My se musíme ptát, co udělat, aby cíl takové rakety nebyl ani dnes, ani zítra a vůbec nikdy v Polsku,“ dodal polský deník.
