Ruská raketa nad polským nebem! Vzlétly i spojenecké stíhačky F-16
Rusko při útoku na západní Ukrajinu narušilo svou střelou s plochou dráhou letu polský vzdušný prostor, oznámilo dnes velitelství polských ozbrojených síl. Incident se podle něj stal nad ránem. O incidentu byl informován polský prezident Andrzej Duda, informace o narušení hranic NATO byly předány také polským spojencům v Severoatlantické alianci, uvedla polská média.
„Spuštěny byly všechny nezbytné procedury, jejichž cílem je zajistit bezpečnost polského vzdušného prostoru. Aktivováno bylo mimo jiné polské a spojenecké letectvo,“ uvedlo velitelství podle televize TVN24. Incident se podle komuniké stal ve 04:23 SEČ u obce Oserdów a střela, kterou po celou dobu letu sledovaly radary, setrvala v polském vzdušném prostoru 39 vteřin. Polské ozbrojené síly monitorují situaci a zůstávají ve stálé pohotovosti, aby zajistily bezpečnost polského vzdušného prostoru, uvedlo velitelství.
„Zrovna jsem vyšel z domu, svítalo. Uviděl jsem na nebi rychle letící objekt, byl osvětlený a letěl od hranic s Ukrajinou docela nízko. Vydával ostrý, kovově znějící zvuk, pronikal celým tělem,“ řekl deníku Gazeta Wyborcza Henryk Zdyb, který stojí v čele vsi.
„Všechny záznamy z našich radarů ukazují, že to byla jedna ze střel, které ruské letectvo vypálilo na území Ukrajiny,“ uvedl v televizi plukovník Jacek Goryszewski. Střela letěla rychlostí zhruba 800 kilometrů za hodinu ve výšce 400 metrů.
Střela byla vypuštěna z některého ze 14 ruských strategických bombardérů Tu-95MS, které podle ukrajinského letectva vzlétly z letiště u Murmansku. Letecký poplach byl vyhlášen po celé Ukrajině a starosta západoukrajinského Lvova informoval, že na město mířily dvě desítky střel a sedm dronů, jejichž cílem byly objekty infrastruktury. Ve městě samotném nebyly zaznamenány žádné výbuchy, dodala TVN24 na svém webu.
Šéf Úřadu národní bezpečnosti Jacek Siewiera podle televize uvedl, že o incidentu po páté hodině ranní hovořil s místopředsedou vlády a ministrem obrany Wladyslawem Kosiniakiem-Kamyszem, neprodleně byl informován i prezident jako vrchní velitel ozbrojených sil. Informace o dalším narušení hranic NATO ze strany Ruska byly předány spojencům.
Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron jsou ochotni příští týden odcestovat do Washingtonu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, aby představili americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi jednotnou evropskou pozici ohledně příměří pro Ukrajinu. Napsal to dnes s odkazem na diplomatické zdroje britský deník Daily Mail.
Mluvčí francouzské vlády Sophie Primasová dnes uvedla, že Paříž pracuje na obnovení vazeb mezi Spojenými státy a Ukrajinou s cílem dosáhnout „trvalého a pevného míru“. „Navrhli jsme příměří ... Francie a Evropa se snaží obnovit spojení mezi Spojenými státy a Ukrajinou,“ řekla Primasová francouzské televizi LCI.
Strany možné budoucí německé vlády se na úterních sondážních rozhovorech dohodly na obřím finančním balíčku, který má obsahovat stovky miliard eur na obranu a investice do infrastruktury. Po třetím kole jednání konzervativci z unie CDU/CSU a sociální demokraté (SPD) uvedli, že změní kvůli výdajům na obranu ústavní opatření známé jako dluhová brzda a vytvoří zvláštní infrastrukturní fond o objemu 500 miliard eur (12,5 bilionu Kč)
Tlak na rychlé sestavení stabilní vlády vzrostl podle německých médií po páteční hádce amerického prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě. Další impulz jim dalo Trumpovo pondělní rozhodnutí přerušit americkou vojenskou pomoc Ukrajině.
Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko chválil v rozhovoru amerického prezidenta Donalda Trumpa za jeho politiku vůči Ukrajině. Napsala to dnes agentura Reuters. Lukašenko se k Trumpovi pochvalně vyjadřoval po páteční roztržce v Bílém domě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Lukašenko, který patří k nejbližším spojencům Moskvy, označil Trumpovu zahraniční politiku za vynikající. „Jen kvůli jeho (Trumpově) administrativě se otázka konce války (na Ukrajině) stala tak naléhavou,“ řekl Lukašenko v rozhovoru, který poskytl internetovému komentátorovi Mariovi Nawfalovi.
Lukašenko mluvil po páteční hádce v přímém přenosu mezi Trumpem a Zelenským. „Je pro nás přínosné, že ukázal Zelenskému jeho místo,“ řekl Lukašenko, který se přitom ještě nedávno vyjadřoval kriticky ke krokům americké diplomacie. Před dvěma týdny označil jednání mezi americkou a ruskou delegací v Rijádu za snahu Spojených států vrazit klín mezi Rusko a Čínu.
Deník Rzeczpospolita připomněl podobné incidenty z nedávné minulosti, které i s tím dnešním podle něj potvrzují, že u polský hranic se odehrává největší válka a že Polsko je součástí konfrontace Západu s Ruskem.
„Musíme vzít na vědomí, že to má pro nás dalekosáhlé důsledky, přičemž rakety a možná v budoucnu i drony, které se náhodně dostanou do polského vzdušném prostoru, nemusejí být vůbec tím nejvážnějším. Vše ukazuje, že v nejlepším případě nás čeká dlouhá studená válka s Ruskem, ve které nová železná opona povede přes naši hranici s Kaliningradskou oblastí a Běloruskem. Nejspíše budeme kvůli ruskému imperialismu a kvůli ambicím Moskvy muset roky žít s přízrakem války visícím nad naší částí Evropy. Renta dob míru, které jsme se těšili přes 30 let, skončila,“ usoudil deník.
Prvním důsledkem tohoto stavu pro Polsko je prudké zvýšení výdajů na obranu, jejichž pokles nelze v nejbližších letech očekávat. „Proto by ta otázka neměla znít, proč Polsko nesestřelilo střelu, která byla v jeho prostoru několik desítek vteřin. My se musíme ptát, co udělat, aby cíl takové rakety nebyl ani dnes, ani zítra a vůbec nikdy v Polsku,“ dodal polský deník.
