Ruská raketa nad polským nebem! Vzlétly i spojenecké stíhačky F-16
Rusko při útoku na západní Ukrajinu narušilo svou střelou s plochou dráhou letu polský vzdušný prostor, oznámilo dnes velitelství polských ozbrojených síl. Incident se podle něj stal nad ránem. O incidentu byl informován polský prezident Andrzej Duda, informace o narušení hranic NATO byly předány také polským spojencům v Severoatlantické alianci, uvedla polská média.
„Spuštěny byly všechny nezbytné procedury, jejichž cílem je zajistit bezpečnost polského vzdušného prostoru. Aktivováno bylo mimo jiné polské a spojenecké letectvo,“ uvedlo velitelství podle televize TVN24. Incident se podle komuniké stal ve 04:23 SEČ u obce Oserdów a střela, kterou po celou dobu letu sledovaly radary, setrvala v polském vzdušném prostoru 39 vteřin. Polské ozbrojené síly monitorují situaci a zůstávají ve stálé pohotovosti, aby zajistily bezpečnost polského vzdušného prostoru, uvedlo velitelství.
„Zrovna jsem vyšel z domu, svítalo. Uviděl jsem na nebi rychle letící objekt, byl osvětlený a letěl od hranic s Ukrajinou docela nízko. Vydával ostrý, kovově znějící zvuk, pronikal celým tělem,“ řekl deníku Gazeta Wyborcza Henryk Zdyb, který stojí v čele vsi.
„Všechny záznamy z našich radarů ukazují, že to byla jedna ze střel, které ruské letectvo vypálilo na území Ukrajiny,“ uvedl v televizi plukovník Jacek Goryszewski. Střela letěla rychlostí zhruba 800 kilometrů za hodinu ve výšce 400 metrů.
Střela byla vypuštěna z některého ze 14 ruských strategických bombardérů Tu-95MS, které podle ukrajinského letectva vzlétly z letiště u Murmansku. Letecký poplach byl vyhlášen po celé Ukrajině a starosta západoukrajinského Lvova informoval, že na město mířily dvě desítky střel a sedm dronů, jejichž cílem byly objekty infrastruktury. Ve městě samotném nebyly zaznamenány žádné výbuchy, dodala TVN24 na svém webu.
Šéf Úřadu národní bezpečnosti Jacek Siewiera podle televize uvedl, že o incidentu po páté hodině ranní hovořil s místopředsedou vlády a ministrem obrany Wladyslawem Kosiniakiem-Kamyszem, neprodleně byl informován i prezident jako vrchní velitel ozbrojených sil. Informace o dalším narušení hranic NATO ze strany Ruska byly předány spojencům.
Severské a pobaltské země se dnes zavázaly zvýšit svou vojenskou pomoc Ukrajině, která se už tři roky brání ruské invazi. Oznámení přichází v době, kdy jsou vedoucí představitelé těchto zemí spolu s dalšími evropskými lídry v Kyjevě na setkání, které zorganizoval v den třetího výročí napadení své země ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. O společném prohlášení severských a pobaltských států informuje agentura AFP.
Tato skupina zemí se zavázala poskytnout Ukrajině další podporu, zejména v podobě „vybavení a výcviku pro vojenskou jednotku velikosti brigády“ a investicemi do ukrajinského obranného průmyslu. Podle norské vlády by se brigáda, kterou země pomohou vyzbrojit a vycvičit, měla skládat z 3000 až 5000 vojáků.
„Výsledek války bude mít zásadní a trvalé dopady na evropskou a transatlantickou bezpečnost,“ uvedli ve společném prohlášení prezidenti Finska, Litvy, Lotyšska a Ukrajiny a premiéři Dánska, Estonska, Islandu, Norska a Švédska.
Výdaje na obranu je třeba navýšit podle premiéra Petra Fialy (ODS) na minimálně tři procenta hrubého domácího produktu během několika dalších let. Peníze musí být utraceny rozumně a účelně, uvedl v dnešním projevu k občanům. Je podle něj také třeba, aby Evropská unie změnila fiskální pravidla, která umožní další obrovské investice do obrany a bezpečnosti. Na její posílení by mohlo jít nepoužitých 93 miliard eur (asi 2,3 bilionu korun) z Fondu obnovy, míní premiér.
K další vojenské podpoře Ukrajiny je třeba využít peníze ze zmrazeného ruského majetku z celé Evropy, uzavřel Fiala výčet možných zdrojů k financování obrany a bezpečnosti.
Více čtěte ZDE.
„Ukrajina už tři roky s obdivuhodnou odvahou bojuje proti agresorovi – Rusku. Za suverenitu a svobodu,“ napsal francouzský prezident Emmanuel Macon na síti X.
„Naše podpora Ukrajiny zůstane neochvějná. Jsem ve Washingtonu, abych to znovu potvrdil a postoupil vpřed s prezidentem Donaldem Trumpem a našimi spojenci,“ dodal.
Deník Rzeczpospolita připomněl podobné incidenty z nedávné minulosti, které i s tím dnešním podle něj potvrzují, že u polský hranic se odehrává největší válka a že Polsko je součástí konfrontace Západu s Ruskem.
„Musíme vzít na vědomí, že to má pro nás dalekosáhlé důsledky, přičemž rakety a možná v budoucnu i drony, které se náhodně dostanou do polského vzdušném prostoru, nemusejí být vůbec tím nejvážnějším. Vše ukazuje, že v nejlepším případě nás čeká dlouhá studená válka s Ruskem, ve které nová železná opona povede přes naši hranici s Kaliningradskou oblastí a Běloruskem. Nejspíše budeme kvůli ruskému imperialismu a kvůli ambicím Moskvy muset roky žít s přízrakem války visícím nad naší částí Evropy. Renta dob míru, které jsme se těšili přes 30 let, skončila,“ usoudil deník.
Prvním důsledkem tohoto stavu pro Polsko je prudké zvýšení výdajů na obranu, jejichž pokles nelze v nejbližších letech očekávat. „Proto by ta otázka neměla znít, proč Polsko nesestřelilo střelu, která byla v jeho prostoru několik desítek vteřin. My se musíme ptát, co udělat, aby cíl takové rakety nebyl ani dnes, ani zítra a vůbec nikdy v Polsku,“ dodal polský deník.
