Ruská raketa nad polským nebem! Vzlétly i spojenecké stíhačky F-16
Rusko při útoku na západní Ukrajinu narušilo svou střelou s plochou dráhou letu polský vzdušný prostor, oznámilo dnes velitelství polských ozbrojených síl. Incident se podle něj stal nad ránem. O incidentu byl informován polský prezident Andrzej Duda, informace o narušení hranic NATO byly předány také polským spojencům v Severoatlantické alianci, uvedla polská média.
„Spuštěny byly všechny nezbytné procedury, jejichž cílem je zajistit bezpečnost polského vzdušného prostoru. Aktivováno bylo mimo jiné polské a spojenecké letectvo,“ uvedlo velitelství podle televize TVN24. Incident se podle komuniké stal ve 04:23 SEČ u obce Oserdów a střela, kterou po celou dobu letu sledovaly radary, setrvala v polském vzdušném prostoru 39 vteřin. Polské ozbrojené síly monitorují situaci a zůstávají ve stálé pohotovosti, aby zajistily bezpečnost polského vzdušného prostoru, uvedlo velitelství.
„Zrovna jsem vyšel z domu, svítalo. Uviděl jsem na nebi rychle letící objekt, byl osvětlený a letěl od hranic s Ukrajinou docela nízko. Vydával ostrý, kovově znějící zvuk, pronikal celým tělem,“ řekl deníku Gazeta Wyborcza Henryk Zdyb, který stojí v čele vsi.
„Všechny záznamy z našich radarů ukazují, že to byla jedna ze střel, které ruské letectvo vypálilo na území Ukrajiny,“ uvedl v televizi plukovník Jacek Goryszewski. Střela letěla rychlostí zhruba 800 kilometrů za hodinu ve výšce 400 metrů.
Střela byla vypuštěna z některého ze 14 ruských strategických bombardérů Tu-95MS, které podle ukrajinského letectva vzlétly z letiště u Murmansku. Letecký poplach byl vyhlášen po celé Ukrajině a starosta západoukrajinského Lvova informoval, že na město mířily dvě desítky střel a sedm dronů, jejichž cílem byly objekty infrastruktury. Ve městě samotném nebyly zaznamenány žádné výbuchy, dodala TVN24 na svém webu.
Šéf Úřadu národní bezpečnosti Jacek Siewiera podle televize uvedl, že o incidentu po páté hodině ranní hovořil s místopředsedou vlády a ministrem obrany Wladyslawem Kosiniakiem-Kamyszem, neprodleně byl informován i prezident jako vrchní velitel ozbrojených sil. Informace o dalším narušení hranic NATO ze strany Ruska byly předány spojencům.
Přístup nazývaný Team Europe (Tým Evropa) chce ve své nastávající pozici evropského komisaře pro mezinárodní partnerství prosazovat český zástupce v Evropské komisi (EK) Jozef Síkela (STAN). Řekl to na dnešní konferenci středoevropské pobočky Aspen Institute v Praze. Ústředním principem tohoto přístupu je zkombinovat silné stránky evropských států, institucí a unie jako takové kvůli maximální společné síle a pozitivnímu vlivu na partnery unie, dodal.
„Přístup Team Europe posiluje náš vliv na světové scéně. Využitím naší kolektivní síly dosahujeme výsledků, kterých by žádný jednotlivý členský stát nemohl dosáhnout sám,“ uvedl Síkela. Přístup by se podle něj neměl využívat jen v rámci jeho portfolia, ale i v celkové strategii nastupující komise Ursuly von der Leyenové.
Bývalý český ministr průmyslu se v projevu vrátil k energetické krizi po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. „Dnes můžeme říci, že jsme situaci zvládli a odolali jsme ruskému zneužívání energie jako zbraně,“ řekl. Zásadní roli v tom podle něj hrálo spojení sil celé unie. „Je to podle mě nejlepší praktický příklad výhod evropské spolupráce pro náš region,“ uvedl.
Europoslanci žádají zavedení cílenějších sankcí proti ruské „stínové flotile“, která je podle nich klíčovým zdrojem financování pokračující ruské agrese na Ukrajině. Členové EP ve dnes přijatém usnesení požádali členské státy EU, aby posílily veškeré kontroly a navýšily sledování pomocí dronů a satelitů. Rusko používá k vývozu ropy a ropných produktů do zahraničí staré tankery, často nepojištěné a s nejasným vlastnictvím, a to navzdory sankcím EU, skupiny G7 a mezinárodním sankcím. Tyto aktivity rovněž vyvolávají obavy z rizika ekologických katastrof, včetně závažných úniků ropy.
Evropský parlament v přijatém dokumentu vyzval k tomu, aby „v příštích balíčcích sankcí EU byly vůči stínové flotile přijaty cílenější sankce, jako je určení všech jednotlivých plavidel stínové flotily a jejich vlastníků, provozovatelů, správců, účtů, bank, pojišťovacích společností“, uvedl EP. Europoslanci rovněž žádají systematické postihování plavidel plujících ve vodách EU bez známého pojištění a naléhavě vyzývají EU, aby posílila své kapacity v oblasti dohledu, „zejména sledování pomocí dronů a satelitů, a aby prováděla cílené kontroly na moři“.
Členské státy by měly určit přístavy, které by byly schopny odbavovat sankcionovaná plavidla převážející ropu a zkapalněný zemní plyn, nelegální náklad by země měly podle europoslanců zabavovat bez náhrady.
„25. samostatná výsadková brigáda Sičeslav stojí v čele obrany Ukrajiny od roku 2014. Tito výsadkáři jsou jediní na Ukrajině, kteří jsou schopni seskočit padákem v téměř plné síle a se svým vybavením,“ vyzdvihuje je prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Ještě před plnohodnotnou invazí získala brigáda značné bojové zkušenosti. Bojovali o Slavjansk, Krasnyj Lyman, doněcké letiště, Avdijivku, Šachtarsk a osvobodili osady v Donbasu. Od 24. února 2022 pokračovala 25. výsadková brigáda v neochvějném odrážení nepřítele. Bojovníci podnikli protiútok v Charkovské oblasti, osvobodili Izjum a nyní bojují na obtížném Pokrovském směru,“ dodal na Twitteru.
Deník Rzeczpospolita připomněl podobné incidenty z nedávné minulosti, které i s tím dnešním podle něj potvrzují, že u polský hranic se odehrává největší válka a že Polsko je součástí konfrontace Západu s Ruskem.
„Musíme vzít na vědomí, že to má pro nás dalekosáhlé důsledky, přičemž rakety a možná v budoucnu i drony, které se náhodně dostanou do polského vzdušném prostoru, nemusejí být vůbec tím nejvážnějším. Vše ukazuje, že v nejlepším případě nás čeká dlouhá studená válka s Ruskem, ve které nová železná opona povede přes naši hranici s Kaliningradskou oblastí a Běloruskem. Nejspíše budeme kvůli ruskému imperialismu a kvůli ambicím Moskvy muset roky žít s přízrakem války visícím nad naší částí Evropy. Renta dob míru, které jsme se těšili přes 30 let, skončila,“ usoudil deník.
Prvním důsledkem tohoto stavu pro Polsko je prudké zvýšení výdajů na obranu, jejichž pokles nelze v nejbližších letech očekávat. „Proto by ta otázka neměla znít, proč Polsko nesestřelilo střelu, která byla v jeho prostoru několik desítek vteřin. My se musíme ptát, co udělat, aby cíl takové rakety nebyl ani dnes, ani zítra a vůbec nikdy v Polsku,“ dodal polský deník.
