Ruská raketa nad polským nebem! Vzlétly i spojenecké stíhačky F-16
Rusko při útoku na západní Ukrajinu narušilo svou střelou s plochou dráhou letu polský vzdušný prostor, oznámilo dnes velitelství polských ozbrojených síl. Incident se podle něj stal nad ránem. O incidentu byl informován polský prezident Andrzej Duda, informace o narušení hranic NATO byly předány také polským spojencům v Severoatlantické alianci, uvedla polská média.
„Spuštěny byly všechny nezbytné procedury, jejichž cílem je zajistit bezpečnost polského vzdušného prostoru. Aktivováno bylo mimo jiné polské a spojenecké letectvo,“ uvedlo velitelství podle televize TVN24. Incident se podle komuniké stal ve 04:23 SEČ u obce Oserdów a střela, kterou po celou dobu letu sledovaly radary, setrvala v polském vzdušném prostoru 39 vteřin. Polské ozbrojené síly monitorují situaci a zůstávají ve stálé pohotovosti, aby zajistily bezpečnost polského vzdušného prostoru, uvedlo velitelství.
„Zrovna jsem vyšel z domu, svítalo. Uviděl jsem na nebi rychle letící objekt, byl osvětlený a letěl od hranic s Ukrajinou docela nízko. Vydával ostrý, kovově znějící zvuk, pronikal celým tělem,“ řekl deníku Gazeta Wyborcza Henryk Zdyb, který stojí v čele vsi.
„Všechny záznamy z našich radarů ukazují, že to byla jedna ze střel, které ruské letectvo vypálilo na území Ukrajiny,“ uvedl v televizi plukovník Jacek Goryszewski. Střela letěla rychlostí zhruba 800 kilometrů za hodinu ve výšce 400 metrů.
Střela byla vypuštěna z některého ze 14 ruských strategických bombardérů Tu-95MS, které podle ukrajinského letectva vzlétly z letiště u Murmansku. Letecký poplach byl vyhlášen po celé Ukrajině a starosta západoukrajinského Lvova informoval, že na město mířily dvě desítky střel a sedm dronů, jejichž cílem byly objekty infrastruktury. Ve městě samotném nebyly zaznamenány žádné výbuchy, dodala TVN24 na svém webu.
Šéf Úřadu národní bezpečnosti Jacek Siewiera podle televize uvedl, že o incidentu po páté hodině ranní hovořil s místopředsedou vlády a ministrem obrany Wladyslawem Kosiniakiem-Kamyszem, neprodleně byl informován i prezident jako vrchní velitel ozbrojených sil. Informace o dalším narušení hranic NATO ze strany Ruska byly předány spojencům.
Od loňského května postupně přibylo Ukrajinců, kteří jsou ochotni učinit územní ústupky pro co nejrychlejší dosažení míru a zachování nezávislosti země. Vyplývá to z průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu (KIIS). Zatímco v květnu 2023 bylo územní ústupky ochotno učinit deset procent dotázaných, letos v květnu se pro ně vyslovilo 32 procent respondentů. Naopak za žádných okolností by se loni v květnu území nevzdalo 83 procent tázaných, letos v květnu 55 procent dotazovaných.
„Pro správnou interpretaci je nutné vzít v úvahu kontext. V květnu, kdy jsme se opět ptali na připravenost k územním ústupkům, trvala plnohodnotná invaze více než dva roky. Rusové zahájili rozsáhlou ofenzívu v Charkovské oblasti, pokračovaly průtahy v dodávkách potřebných zbraní, (Rusové) se snažili destabilizovat Ukrajinu zpochybňováním legitimity prezidenta, vstoupil v platnost zákon o mobilizaci a podobně,“ uvedl v komentáři k průzkumu šéf Kyjevského mezinárodního sociologického institutu Anton Hrušeckyj.
Podívejte se na nové snímky ukrajinských vojáků během cvičení v Charkovském regionu.
Moskvané, kteří podepíší kontrakt s ruskou armádou, dostanou od dnešního dne od radnice hlavního města jednorázovou peněžní odměnu ve výši 1,9 milionu rublů (skoro půl milionu Kč), takže jejich příjmy za první rok služby překročí 5,2 milionu rublů (asi 1,356 milionu Kč). Uvedla to dnes agentura Interfax s odvoláním na rozhodnutí starosty Sergeje Sobjanina a regionální vlády.
Z nového opatření „sociální podpory“, které má zjevně posílit nábor čerstvých sil do války proti Ukrajině, mohou těžit vojáci z metropole, kteří smlouvu s armádou podepíší od dnešního dne. Současně zůstávají v platnosti všechna dosavadní opatření radnice, jako je příplatek k platu vojáků z hlavního města ve výši 50.000 rublů měsíčně.
Deník Rzeczpospolita připomněl podobné incidenty z nedávné minulosti, které i s tím dnešním podle něj potvrzují, že u polský hranic se odehrává největší válka a že Polsko je součástí konfrontace Západu s Ruskem.
„Musíme vzít na vědomí, že to má pro nás dalekosáhlé důsledky, přičemž rakety a možná v budoucnu i drony, které se náhodně dostanou do polského vzdušném prostoru, nemusejí být vůbec tím nejvážnějším. Vše ukazuje, že v nejlepším případě nás čeká dlouhá studená válka s Ruskem, ve které nová železná opona povede přes naši hranici s Kaliningradskou oblastí a Běloruskem. Nejspíše budeme kvůli ruskému imperialismu a kvůli ambicím Moskvy muset roky žít s přízrakem války visícím nad naší částí Evropy. Renta dob míru, které jsme se těšili přes 30 let, skončila,“ usoudil deník.
Prvním důsledkem tohoto stavu pro Polsko je prudké zvýšení výdajů na obranu, jejichž pokles nelze v nejbližších letech očekávat. „Proto by ta otázka neměla znít, proč Polsko nesestřelilo střelu, která byla v jeho prostoru několik desítek vteřin. My se musíme ptát, co udělat, aby cíl takové rakety nebyl ani dnes, ani zítra a vůbec nikdy v Polsku,“ dodal polský deník.
