Ruská raketa nad polským nebem! Vzlétly i spojenecké stíhačky F-16
Rusko při útoku na západní Ukrajinu narušilo svou střelou s plochou dráhou letu polský vzdušný prostor, oznámilo dnes velitelství polských ozbrojených síl. Incident se podle něj stal nad ránem. O incidentu byl informován polský prezident Andrzej Duda, informace o narušení hranic NATO byly předány také polským spojencům v Severoatlantické alianci, uvedla polská média.
„Spuštěny byly všechny nezbytné procedury, jejichž cílem je zajistit bezpečnost polského vzdušného prostoru. Aktivováno bylo mimo jiné polské a spojenecké letectvo,“ uvedlo velitelství podle televize TVN24. Incident se podle komuniké stal ve 04:23 SEČ u obce Oserdów a střela, kterou po celou dobu letu sledovaly radary, setrvala v polském vzdušném prostoru 39 vteřin. Polské ozbrojené síly monitorují situaci a zůstávají ve stálé pohotovosti, aby zajistily bezpečnost polského vzdušného prostoru, uvedlo velitelství.
„Zrovna jsem vyšel z domu, svítalo. Uviděl jsem na nebi rychle letící objekt, byl osvětlený a letěl od hranic s Ukrajinou docela nízko. Vydával ostrý, kovově znějící zvuk, pronikal celým tělem,“ řekl deníku Gazeta Wyborcza Henryk Zdyb, který stojí v čele vsi.
„Všechny záznamy z našich radarů ukazují, že to byla jedna ze střel, které ruské letectvo vypálilo na území Ukrajiny,“ uvedl v televizi plukovník Jacek Goryszewski. Střela letěla rychlostí zhruba 800 kilometrů za hodinu ve výšce 400 metrů.
Střela byla vypuštěna z některého ze 14 ruských strategických bombardérů Tu-95MS, které podle ukrajinského letectva vzlétly z letiště u Murmansku. Letecký poplach byl vyhlášen po celé Ukrajině a starosta západoukrajinského Lvova informoval, že na město mířily dvě desítky střel a sedm dronů, jejichž cílem byly objekty infrastruktury. Ve městě samotném nebyly zaznamenány žádné výbuchy, dodala TVN24 na svém webu.
Šéf Úřadu národní bezpečnosti Jacek Siewiera podle televize uvedl, že o incidentu po páté hodině ranní hovořil s místopředsedou vlády a ministrem obrany Wladyslawem Kosiniakiem-Kamyszem, neprodleně byl informován i prezident jako vrchní velitel ozbrojených sil. Informace o dalším narušení hranic NATO ze strany Ruska byly předány spojencům.
Německé ministerstvo zahraničí si předvolalo ruského velvyslance kvůli případu zatčení dvou Rusů podezřelých ze špionáže a přípravy sabotáže na území spolkové republiky.
„Víme, že ruský mocenský aparát se zaměřuje i na naši zemi,“ poznamenal německý ministr spravedlnosti Marco Buschmann, podle něhož musí Berlín na tuto hrozbu reagovat rázně.
Ruské velvyslanectví v Německu uvedlo, že zatím nebylo o zatčení svých občanů podezřelých ze špionáže informováno.
Evropská unie zřizuje dočasnou pracovní skupinu pro boj proti zahraničnímu vměšování do unijních voleb. Plán na summitu v Bruselu v noci na dnešek představil premiér předsednické Belgie Alexander De Croo. Krátce před summitem český premiér Petr Fiala a De Croo informovali lídry členských zemí i unijních institucí o závěrech vyšetřování ruských pokusů vměšovat se do chodu Evropského parlamentu a do voleb.
„Chceme velmi často vyhodnocovat zaznamenané dezinformační kampaně, sdílet tyto informace se členskými státy a spolupracovat s národními justičními orgány na přijetí opatření,“ uvedl De Croo citovaný agenturou Reuters. Slíbil také, že spolupráci bude koordinovat Belgie jako předsednická země a začne fungovat okamžitě, aby byla efektivní v době červnových voleb do Evropského parlamentu.
Za necelé dva dny od spuštění veřejné sbírky na podporu české iniciativy nákupu munice pro Ukrajinu vybrali její organizátoři na Slovensku více než milion eur (25,2 milionu korun), což byl původní cíl kampaně. Oznámila to slovenská občanská iniciativa Mír pro Ukrajinu, která se na organizaci sbírky podílí.
Sbírka, kterou podpořily též různé osobnosti, pokračuje dál. Ke druhé hodiny přes 21.000 dárců věnovalo dohromady 1,39 milionu eur (přes 35 milionů Kč).
Akci pod názvem „Když ne vláda, posíláme my“ její organizátoři zahájili v úterý. Zdůvodnili tím, že kabinet slovenského premiéra Roberta Fica se do českého programu zapojit nehodlá.
Deník Rzeczpospolita připomněl podobné incidenty z nedávné minulosti, které i s tím dnešním podle něj potvrzují, že u polský hranic se odehrává největší válka a že Polsko je součástí konfrontace Západu s Ruskem.
„Musíme vzít na vědomí, že to má pro nás dalekosáhlé důsledky, přičemž rakety a možná v budoucnu i drony, které se náhodně dostanou do polského vzdušném prostoru, nemusejí být vůbec tím nejvážnějším. Vše ukazuje, že v nejlepším případě nás čeká dlouhá studená válka s Ruskem, ve které nová železná opona povede přes naši hranici s Kaliningradskou oblastí a Běloruskem. Nejspíše budeme kvůli ruskému imperialismu a kvůli ambicím Moskvy muset roky žít s přízrakem války visícím nad naší částí Evropy. Renta dob míru, které jsme se těšili přes 30 let, skončila,“ usoudil deník.
Prvním důsledkem tohoto stavu pro Polsko je prudké zvýšení výdajů na obranu, jejichž pokles nelze v nejbližších letech očekávat. „Proto by ta otázka neměla znít, proč Polsko nesestřelilo střelu, která byla v jeho prostoru několik desítek vteřin. My se musíme ptát, co udělat, aby cíl takové rakety nebyl ani dnes, ani zítra a vůbec nikdy v Polsku,“ dodal polský deník.
