Ruská raketa nad polským nebem! Vzlétly i spojenecké stíhačky F-16
Rusko při útoku na západní Ukrajinu narušilo svou střelou s plochou dráhou letu polský vzdušný prostor, oznámilo dnes velitelství polských ozbrojených síl. Incident se podle něj stal nad ránem. O incidentu byl informován polský prezident Andrzej Duda, informace o narušení hranic NATO byly předány také polským spojencům v Severoatlantické alianci, uvedla polská média.
„Spuštěny byly všechny nezbytné procedury, jejichž cílem je zajistit bezpečnost polského vzdušného prostoru. Aktivováno bylo mimo jiné polské a spojenecké letectvo,“ uvedlo velitelství podle televize TVN24. Incident se podle komuniké stal ve 04:23 SEČ u obce Oserdów a střela, kterou po celou dobu letu sledovaly radary, setrvala v polském vzdušném prostoru 39 vteřin. Polské ozbrojené síly monitorují situaci a zůstávají ve stálé pohotovosti, aby zajistily bezpečnost polského vzdušného prostoru, uvedlo velitelství.
„Zrovna jsem vyšel z domu, svítalo. Uviděl jsem na nebi rychle letící objekt, byl osvětlený a letěl od hranic s Ukrajinou docela nízko. Vydával ostrý, kovově znějící zvuk, pronikal celým tělem,“ řekl deníku Gazeta Wyborcza Henryk Zdyb, který stojí v čele vsi.
„Všechny záznamy z našich radarů ukazují, že to byla jedna ze střel, které ruské letectvo vypálilo na území Ukrajiny,“ uvedl v televizi plukovník Jacek Goryszewski. Střela letěla rychlostí zhruba 800 kilometrů za hodinu ve výšce 400 metrů.
Střela byla vypuštěna z některého ze 14 ruských strategických bombardérů Tu-95MS, které podle ukrajinského letectva vzlétly z letiště u Murmansku. Letecký poplach byl vyhlášen po celé Ukrajině a starosta západoukrajinského Lvova informoval, že na město mířily dvě desítky střel a sedm dronů, jejichž cílem byly objekty infrastruktury. Ve městě samotném nebyly zaznamenány žádné výbuchy, dodala TVN24 na svém webu.
Šéf Úřadu národní bezpečnosti Jacek Siewiera podle televize uvedl, že o incidentu po páté hodině ranní hovořil s místopředsedou vlády a ministrem obrany Wladyslawem Kosiniakiem-Kamyszem, neprodleně byl informován i prezident jako vrchní velitel ozbrojených sil. Informace o dalším narušení hranic NATO ze strany Ruska byly předány spojencům.
Nejméně dva lidé dnes odpoledne zahynuli při ruském útoku na jihoukrajinské Záporoží. Na telegramu to uvedl šéf Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Ve městě se podle něj i poté ozvaly výbuchy.
Ruský útok podle Fedorova zabil muže a ženu a zranil dalších šest lidí. „Ve středně těžkém stavu jsou devítiletý chlapec a jeho 36letá matka a mladíci ve věku 20 a 22 let. Ve vážném stavu je 55letá žena a 51letý muž,“ uvedl šéf záporožské správy.
Pokud by dostal povolávací rozkaz, je ukrajinský fotbalista Oleksandr Zinčenko připraven narukovat do armády a jít do války s Ruskem. Obránce Arsenalu to prohlásil v rozhovoru s BBC.
„Myslím, že odpověď je naprosto jasná: Šel bych,“ řekl sedmadvacetiletý Zinčenko. Jeden ze zástupců kapitána reprezentace uvedl, že v armádě proti ruské invazi bojuje několik jeho spolužáků ze školy.
Ve válce, kterou na Ukrajině rozpoutala Moskva před více než dvěma roky, padlo přinejmenším přes 50 000 ruských vojáků, zjistila ruská služba BBC a server Mediazona. K bilanci média dospěla na základě informací z otevřených zdrojů, tedy ze zpráv médií, ze hřbitovů, oznámení činitelů či příspěvků příbuzných na sociálních sítích. Skutečný počet zabitých bude zřejmě výrazně vyšší.
Podle odhadů BBC může být skutečný počet padlých až dvojnásobný, tedy kolem 100 000 ruských vojáků, a to bez započtení bojovníků ze separatistických útvarů na východě Ukrajiny. Vojáků z takzvané Doněcké lidové republiky (DNR) a Luhanské lidové republiky (LNR), tedy mezinárodně neuznaných proruských separatistických útvarů, které Moskva nejprve podporovala a poté se je rozhodla anektovat, mohlo podle BBC padnout kolem 23 400. Zabitých na ruské straně tak může být kolem 123 400, píše BBC.
Deník Rzeczpospolita připomněl podobné incidenty z nedávné minulosti, které i s tím dnešním podle něj potvrzují, že u polský hranic se odehrává největší válka a že Polsko je součástí konfrontace Západu s Ruskem.
„Musíme vzít na vědomí, že to má pro nás dalekosáhlé důsledky, přičemž rakety a možná v budoucnu i drony, které se náhodně dostanou do polského vzdušném prostoru, nemusejí být vůbec tím nejvážnějším. Vše ukazuje, že v nejlepším případě nás čeká dlouhá studená válka s Ruskem, ve které nová železná opona povede přes naši hranici s Kaliningradskou oblastí a Běloruskem. Nejspíše budeme kvůli ruskému imperialismu a kvůli ambicím Moskvy muset roky žít s přízrakem války visícím nad naší částí Evropy. Renta dob míru, které jsme se těšili přes 30 let, skončila,“ usoudil deník.
Prvním důsledkem tohoto stavu pro Polsko je prudké zvýšení výdajů na obranu, jejichž pokles nelze v nejbližších letech očekávat. „Proto by ta otázka neměla znít, proč Polsko nesestřelilo střelu, která byla v jeho prostoru několik desítek vteřin. My se musíme ptát, co udělat, aby cíl takové rakety nebyl ani dnes, ani zítra a vůbec nikdy v Polsku,“ dodal polský deník.
