Ruská raketa nad polským nebem! Vzlétly i spojenecké stíhačky F-16
Rusko při útoku na západní Ukrajinu narušilo svou střelou s plochou dráhou letu polský vzdušný prostor, oznámilo dnes velitelství polských ozbrojených síl. Incident se podle něj stal nad ránem. O incidentu byl informován polský prezident Andrzej Duda, informace o narušení hranic NATO byly předány také polským spojencům v Severoatlantické alianci, uvedla polská média.
„Spuštěny byly všechny nezbytné procedury, jejichž cílem je zajistit bezpečnost polského vzdušného prostoru. Aktivováno bylo mimo jiné polské a spojenecké letectvo,“ uvedlo velitelství podle televize TVN24. Incident se podle komuniké stal ve 04:23 SEČ u obce Oserdów a střela, kterou po celou dobu letu sledovaly radary, setrvala v polském vzdušném prostoru 39 vteřin. Polské ozbrojené síly monitorují situaci a zůstávají ve stálé pohotovosti, aby zajistily bezpečnost polského vzdušného prostoru, uvedlo velitelství.
„Zrovna jsem vyšel z domu, svítalo. Uviděl jsem na nebi rychle letící objekt, byl osvětlený a letěl od hranic s Ukrajinou docela nízko. Vydával ostrý, kovově znějící zvuk, pronikal celým tělem,“ řekl deníku Gazeta Wyborcza Henryk Zdyb, který stojí v čele vsi.
„Všechny záznamy z našich radarů ukazují, že to byla jedna ze střel, které ruské letectvo vypálilo na území Ukrajiny,“ uvedl v televizi plukovník Jacek Goryszewski. Střela letěla rychlostí zhruba 800 kilometrů za hodinu ve výšce 400 metrů.
Střela byla vypuštěna z některého ze 14 ruských strategických bombardérů Tu-95MS, které podle ukrajinského letectva vzlétly z letiště u Murmansku. Letecký poplach byl vyhlášen po celé Ukrajině a starosta západoukrajinského Lvova informoval, že na město mířily dvě desítky střel a sedm dronů, jejichž cílem byly objekty infrastruktury. Ve městě samotném nebyly zaznamenány žádné výbuchy, dodala TVN24 na svém webu.
Šéf Úřadu národní bezpečnosti Jacek Siewiera podle televize uvedl, že o incidentu po páté hodině ranní hovořil s místopředsedou vlády a ministrem obrany Wladyslawem Kosiniakiem-Kamyszem, neprodleně byl informován i prezident jako vrchní velitel ozbrojených sil. Informace o dalším narušení hranic NATO ze strany Ruska byly předány spojencům.
Kyjev na dnešním mimořádném zasedání Rady NATO-Ukrajina požádal o další dodávky pro protivzdušnou obranu v souvislosti s ruskými útoky na ukrajinskou infrastrukturu. Moskva zintenzivnila v posledních týdnech údery na ukrajinské území.
Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov spojence NATO vyzval, aby „poskytli další obrannou munici a systémy protivzdušné obrany, aby ochránili Ukrajince a ukrajinská města“, uvedla na sociální síti X ukrajinská mise při NATO. Dnešní zasedání Rady NATO-Ukrajina se podle ní konalo na žádost Kyjeva na úrovni velvyslanců.
Ukrajinské Centrum pro boj s dezinformacemi odmítlo zprávy o ruských přípravách na novou ofenzívu proti Charkovu s tím, že Moskva v současné době „nemá na takovou operaci prostředky“.
Toto prohlášení přišlo dva dny poté, co ruská nezávislá média Meduza citovala anonymní zdroje blízké Kremlu, podle nichž ruský prezident Vladimir Putin zvažuje pokus o dobytí Charkova a následné „postupné ukončení“ války. Zdroje uvedly, že nemají informace o tom, zda takové rozhodnutí již padlo.
„Všechny jejich příběhy o připravenosti obklíčit město jsou určeny domácímu i zahraničnímu publiku a jsou součástí kampaně ‚propagandy strachu‘,“ uvedl poručík Andrij Kovalenko, vedoucí centra.
Zdraví ruského ochránce lidských práv Olega Orlova, který je ve vězení za kritiku ruského vedení kvůli invazi na Ukrajinu, se zhoršuje, uvedla nevládní organizace Memorial, k jejímuž vedení 70letý aktivista patří. Ruské vězeňské orgány obvinila z nelidského zacházení.
Orlova ruský soud v únoru odsoudil ke 2,5 roku vězení za protiválečný článek, ve kterém označil režim ruského prezidenta Vladimira Putina za fašistický. Proti rozsudku se obránce lidských práv odvolal.
Orlovův zdravotní stav se zhoršuje kvůli vězeňské stravě, která se skládá ze „suchých přídělů“ zalitých horkou vodou, uvedl dnes Memorial. Na základě nařízení soudce musí Orlov také každý den cestovat mezi vazební věznicí a soudem, aby se seznámil s materiály pro odvolání. Ruské úřady mu navíc znemožňují pravidelný a diskrétní přístup k právnímu zástupci, dodala organizace.
Deník Rzeczpospolita připomněl podobné incidenty z nedávné minulosti, které i s tím dnešním podle něj potvrzují, že u polský hranic se odehrává největší válka a že Polsko je součástí konfrontace Západu s Ruskem.
„Musíme vzít na vědomí, že to má pro nás dalekosáhlé důsledky, přičemž rakety a možná v budoucnu i drony, které se náhodně dostanou do polského vzdušném prostoru, nemusejí být vůbec tím nejvážnějším. Vše ukazuje, že v nejlepším případě nás čeká dlouhá studená válka s Ruskem, ve které nová železná opona povede přes naši hranici s Kaliningradskou oblastí a Běloruskem. Nejspíše budeme kvůli ruskému imperialismu a kvůli ambicím Moskvy muset roky žít s přízrakem války visícím nad naší částí Evropy. Renta dob míru, které jsme se těšili přes 30 let, skončila,“ usoudil deník.
Prvním důsledkem tohoto stavu pro Polsko je prudké zvýšení výdajů na obranu, jejichž pokles nelze v nejbližších letech očekávat. „Proto by ta otázka neměla znít, proč Polsko nesestřelilo střelu, která byla v jeho prostoru několik desítek vteřin. My se musíme ptát, co udělat, aby cíl takové rakety nebyl ani dnes, ani zítra a vůbec nikdy v Polsku,“ dodal polský deník.
