Ruská raketa nad polským nebem! Vzlétly i spojenecké stíhačky F-16
Rusko při útoku na západní Ukrajinu narušilo svou střelou s plochou dráhou letu polský vzdušný prostor, oznámilo dnes velitelství polských ozbrojených síl. Incident se podle něj stal nad ránem. O incidentu byl informován polský prezident Andrzej Duda, informace o narušení hranic NATO byly předány také polským spojencům v Severoatlantické alianci, uvedla polská média.
„Spuštěny byly všechny nezbytné procedury, jejichž cílem je zajistit bezpečnost polského vzdušného prostoru. Aktivováno bylo mimo jiné polské a spojenecké letectvo,“ uvedlo velitelství podle televize TVN24. Incident se podle komuniké stal ve 04:23 SEČ u obce Oserdów a střela, kterou po celou dobu letu sledovaly radary, setrvala v polském vzdušném prostoru 39 vteřin. Polské ozbrojené síly monitorují situaci a zůstávají ve stálé pohotovosti, aby zajistily bezpečnost polského vzdušného prostoru, uvedlo velitelství.
„Zrovna jsem vyšel z domu, svítalo. Uviděl jsem na nebi rychle letící objekt, byl osvětlený a letěl od hranic s Ukrajinou docela nízko. Vydával ostrý, kovově znějící zvuk, pronikal celým tělem,“ řekl deníku Gazeta Wyborcza Henryk Zdyb, který stojí v čele vsi.
„Všechny záznamy z našich radarů ukazují, že to byla jedna ze střel, které ruské letectvo vypálilo na území Ukrajiny,“ uvedl v televizi plukovník Jacek Goryszewski. Střela letěla rychlostí zhruba 800 kilometrů za hodinu ve výšce 400 metrů.
Střela byla vypuštěna z některého ze 14 ruských strategických bombardérů Tu-95MS, které podle ukrajinského letectva vzlétly z letiště u Murmansku. Letecký poplach byl vyhlášen po celé Ukrajině a starosta západoukrajinského Lvova informoval, že na město mířily dvě desítky střel a sedm dronů, jejichž cílem byly objekty infrastruktury. Ve městě samotném nebyly zaznamenány žádné výbuchy, dodala TVN24 na svém webu.
Šéf Úřadu národní bezpečnosti Jacek Siewiera podle televize uvedl, že o incidentu po páté hodině ranní hovořil s místopředsedou vlády a ministrem obrany Wladyslawem Kosiniakiem-Kamyszem, neprodleně byl informován i prezident jako vrchní velitel ozbrojených sil. Informace o dalším narušení hranic NATO ze strany Ruska byly předány spojencům.
Ukrajina před ruskou invazí v únoru 2022 zbraně prakticky nevyráběla, nyní ovšem místní zbrojní průmysl zažívá rozmach. Továrny chrlí granáty, minometné náboje, vojenská vozidla, střely a další předměty důležité pro válečné úsilí. V roce 2023 se výroba ztrojnásobila a letos se očekává šestinásobný nárůst, uvedl premiér Denys Šmyhal na lednovém zasedání vlády. Místní výroba nestačí k tomu, aby nahradila úbytek mezinárodní podpory, zejména zbraní z USA, ale vzhledem k tomu, že balík pomoci ve výši 60 miliard dolarů (1,4 bilionu korun) uvázl v Kongresu, je domácí výroba důležitější než kdy jindy, napsal dnes list The Washington Post.
Podívejte se na nové snímky z Charkova, kde dnes útočili Rusové.
Ruské ostřelování zasáhlo v Charkově na východě Ukrajiny osmipatrový obytný dům a továrnu, zabilo nejméně tři lidi a dalších pět zranilo, uvedl na facebooku představitel regionální policie Serhij Bolvinov. Na místě podle něj vznikl rozsáhlý požár, který se rozšířil na plochu o velikosti asi 1000 metrů čtverečních.
Evropská unie se v podpoře Ukrajiny nemůže soustředit jen na evropské zdroje, ale musí hledat i mimo Evropu, jak ukázala Česká republika se svou muniční iniciativou. Dnes to v německém parlamentu řekl spolkový kancléř Olaf Scholz, který poslancům přednesl vládní prohlášení před nacházejícím summitem EU.
„Nemůžeme se soustředit jen na to, co je v Evropě. My jsme hledali i mimo Evropu, ale pro evropské prostředky tady toto omezení bylo,“ řekl Scholz o tom, z jakých zdrojů Ukrajinu zbrojně podporovat. „Českou iniciativou říkáme, že nechceme hledat a obstarávat jen v Evropě, ale i mimo Evropu,“ uvedl. Podle Scholze je to důležité znamení.
Deník Rzeczpospolita připomněl podobné incidenty z nedávné minulosti, které i s tím dnešním podle něj potvrzují, že u polský hranic se odehrává největší válka a že Polsko je součástí konfrontace Západu s Ruskem.
„Musíme vzít na vědomí, že to má pro nás dalekosáhlé důsledky, přičemž rakety a možná v budoucnu i drony, které se náhodně dostanou do polského vzdušném prostoru, nemusejí být vůbec tím nejvážnějším. Vše ukazuje, že v nejlepším případě nás čeká dlouhá studená válka s Ruskem, ve které nová železná opona povede přes naši hranici s Kaliningradskou oblastí a Běloruskem. Nejspíše budeme kvůli ruskému imperialismu a kvůli ambicím Moskvy muset roky žít s přízrakem války visícím nad naší částí Evropy. Renta dob míru, které jsme se těšili přes 30 let, skončila,“ usoudil deník.
Prvním důsledkem tohoto stavu pro Polsko je prudké zvýšení výdajů na obranu, jejichž pokles nelze v nejbližších letech očekávat. „Proto by ta otázka neměla znít, proč Polsko nesestřelilo střelu, která byla v jeho prostoru několik desítek vteřin. My se musíme ptát, co udělat, aby cíl takové rakety nebyl ani dnes, ani zítra a vůbec nikdy v Polsku,“ dodal polský deník.
