Jsme ve válce, řekl poprvé mluvčí Kremlu Peskov. Z eskalace viní Západ
Ruské akce na Ukrajině se kvůli zapojení Západu na straně Kyjeva vyvinuly ze speciální vojenské operace do skutečné války, prohlásil mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Podle portálu Meduza to řekl v rozhovoru s ruským listem Argumenty a fakty. Peskov později v rozhlasovém rozhovoru vysvětloval, že faktická válka proti Ukrajině zůstává v Rusku z právního hlediska "speciální vojenskou operací".
Později mluvčí Kremlu podle listu Kommersant vysvětloval, že právní postavení „speciální vojenské operace“ se nemění, ale fakticky „je to pro nás válka“.
„V podstatě poté, co do toho vše vstoupil kolektivní Západ, změnilo se to ve válku. De iure je to speciální vojenská operace. De facto se to pro nás přeměnilo ve válku poté, co kolektivní Západ stále více a více přímo zvyšuje míru svého zapojení do konfliktu. Tedy změny se odehrály v podstatě, ale nikoliv v právním smyslu,“ řekl Peskov rozhlasové stanici Kommersant FM.
Na otázku, jak je to tedy s lidmi, kteří byli v Rusku odsouzeni za protiválečné výzvy, zejména za hesla „Ne válce“, Peskov odpověděl, že tam „je úplně jiná souvislost“.
Rusko v roce 2022 zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu poté, co předchozích osm let podporovalo proruské separatisty ve válce s ukrajinskými silami na východní Ukrajině. Ruské útoky si od roku 2022 vyžádaly tisíce obětí mezi civilisty a miliony lidí vyhnaly z domovů.
Ruské úřady invazi na Ukrajinu dlouhodobě označovaly za „speciální vojenskou operaci“, kterou obhajovaly tvrzením, že sousední stát je třeba „demilitarizovat“ a „denacifikovat“.
Kremelský mluvčí také řekl, že Rusko bude dál usilovat o to, aby Ukrajina nemohla ohrožovat ruské občany a ruské území. Kreml podle něj nemůže dopustit, aby existoval u ruských hranic stát, který je ochoten použít jakékoli prostředky k tomu, aby Rusko připravil o poloostrov Krym.
Ukrajinský poloostrov Rusko v roce 2014 v rozporu s mezinárodním právem připojilo ke svému území. Kyjev a Západ anexi neuznávají.
Kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) obvinili šest lidí z frýdecko-místecké firmy Ferrit z porušení mezinárodních protiruských sankcí. Podle nich společnost dodala v uplynulých dvou letech do Ruska přes třetí země své důlní stroje, které podléhají zmíněným sankcím. Informoval o tom dnes Deník N. Jednatel firmy a jeden z jejích tří majitelů Petr Kovář nechtěl věc komentovat. Firma podle webu ale následně slíbila dodat své vyjádření. „Kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu v těchto dnech zahájili trestní stíhání šesti fyzických a jedné právnické osoby pro trestný čin porušení mezinárodních sankcí,“ sdělil deníku k případu mluvčí centrály Jaroslav Ibehej. Stíhaným hrozí v případě odsouzení tresty od podmínek a vysokých peněžitých trestů až po osm let vězení. Podle serveru policisté u výrobce důlní techniky a jeho vedení zasahovali opakovaně a loni celníci zastavili vývoz i jednoho důlního stroje. Podle policie měla firma dodat do Ruska přes třetí země v roce 2023 a 2024 sedm zařízení, na které se vztahuje zákaz vývozu do této země, Slovenský premiér Robert Fico by mohl navštívit Bělorusko. Uvedla to dnes běloruská média poté, co šéf slovenské vlády v Pekingu pohovořil s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem. Bělorusko je nejbližším spojencem Moskvy. Také z jeho území ruská vojska vpadla v únoru 2022 na Ukrajinu. „Premiér Slovenska požádal o stanovení termínu návštěvy Běloruska, aby projednal možné varianty spolupráce,“ napsal telegramový kanál Pul Pervogo, který má blízko k Lukašenkově kanceláři. Ta rozhovor s Ficem zatím jen zmínila ve výčtu neformálních setkání prezidenta s řadou přítomných lídrů. Připojené fotografie zachycují Fica v rozhovoru s běloruským vůdcem na oslavách konce druhé světové války v Pekingu. Ruská vojska pronikla do centra Kupjansku a ovládají polovinu tohoto města v ukrajinské Charkovské oblasti, tvrdí ministerstvo obrany v Moskvě.
