Britové o české pomoci Ukrajině: Pokud je dělostřelectvo králem bitev, Češi tvoří krále
Česká muniční iniciativa přišla v pravý čas. S dělostřeleckými náboji na cestě už ukrajinské jednotky nemusejí šetřit se zbývajícími granáty, přestaly na frontě ustupovat a začátkem března naopak zahájily palbu. Ve svém komentáři to dnes napsal britský list The Telegraph, podle něhož iniciativa, jejímž cílem je dodat Ukrajině statisíce kusů dělostřelecké munice, pravděpodobně již nyní pomohla zachránit celá ukrajinská města. Poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar přitom na dotaz ČTK uvedl, že první dodávky v rámci iniciativy by se měly dostat k Ukrajincům nejpozději v červnu.
O možnosti zakoupit ve třetích zemích 800.000 dělostřeleckých granátů pro Ukrajince, kteří se už přes dva roky brání ruské vojenské agresi, informoval český prezident Petr Pavel na mnichovské bezpečnostní konferenci v polovině února. Premiér Petr Fiala minulý týden oznámil, že se k nákupu zatím připojilo 18 zemí od Kanady přes Německo či Nizozemsko až po Polsko. Uvedl také, že vedle závazně potvrzeného nákupu 300.000 nábojů pro Ukrajinu má česká iniciativa nezávazně přislíbeno dalších zhruba 200.000 kusů munice.
The Telegraph píše, že po stovky let dominovalo pozemním bojům dělostřelectvo a Rusko šlo do války proti Ukrajině s dvojnásobným počtem dělostřeleckých zbraní. Převahu však poskytuje množství nábojů a ten, kdo bude mít více munice, pravděpodobně zvítězí. To je důvod, proč je překvapivá iniciativa vedená Českem tak důležitá pro přežití Ukrajiny, píše deník a dodává, že Češi našli munici pro Ukrajinu přesně v době, kdy ji Kyjev nejvíce potřebuje: na vrcholu ruské zimní ofenzívy.
The Telegraph podotýká, že díky dosavadní americké i evropské vojenské pomoci Ukrajinci loni na několik měsíců dosáhli parity v palebné síle s Rusy. Po loňské ukrajinské letní protiofenzívě, která nepřinesla Ukrajincům významné zisky v podobě osvobození rozsáhlých území okupovaných invazními silami, přešla do útoku ruská armáda. Ta koncentrovala své úsilí na dobytí města Avdijivka v Doněcké oblasti, což se jí – podle všeho po velkých ztrátách – nakonec povedlo a zmocnila se i dalších vesnic dále na západ.
„Rusové si jistě všimli, že s každým dnem, jak se podzim měnil v zimu, se ukrajinská dělostřelba stávala sporadičtější a v některých sektorech dokonce zcela utichla,“ píše The Telegraph a připomíná, že další vojenskou pomoc od Spojených států blokuje republikánské vedení Sněmovny reprezentantů a Evropská unie se zpozdila s dodáním slíbeného milionu dělostřeleckých nábojů. Ukrajincům začala munice docházet.
„Ukrajinská vlajka (...) je dnes prostřílena kulkami, spálena ohněm boje, ale vlaje jako symbol svobody, a proto si zaslouží zvláštní úctu a respekt. Strhnout ukrajinskou vlajku z budovy parlamentu evropské země, jejíž bratrský národ podporuje Ukrajince ve spravedlivém boji, je pochybný čin. I kdybys jen držel žebřík,“ napsal dnes na X předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk. Zároveň poznamenal, že ukrajinskou vlajku jako první vztyčují vojáci na územích osvobozených od ruských okupantů a přikrývá rakve vojáků, kteří padli jako hrdinové v boji „za budoucnost svobodného světa“.
Později Stefančuk na síti X tématu věnoval ještě jeden příspěvek a napsal, že vedle ukrajinské vlajky dnes vlaje v ukrajinském parlamentu také česká vlajka. „Na znamení vděčnosti českému lidu za obrovskou pomoc a podporu Ukrajině, která se stala obětí nepřátelské ruské agrese. Za soucit. Za solidaritu,“ napsal předseda parlamentu mimo jiné i v češtině. „Stejně jako miliony Ukrajinců a Ukrajinek nikdy nezapomenu na pohostinné přijetí, útočiště a ochranu, které našim lidem poskytli Češi,“ dodal. Zmínil mimo jiné českou muniční iniciativu nebo slova prvního prezidenta České republiky Václava Havla: „Rusko samozřejmě dodnes neví, kde jsou jeho hranice.“
Americký prezident Donald Trump řekl v Bílém domě maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že s ním chce jednat o budoucí schůzce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Orbán následně před novináři prohlásil, že Maďarsko a Spojené státy vedou jako jediné promírovou politiku, pokud jde o ukončení války na Ukrajině.
Ukrajinská státní plynárenská společnost Naftohaz se dohodla na zvýšení dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) ze Spojených států prostřednictvím polské energetické skupiny Orlen a amerických partnerů. Šéf Naftohazu Serhij Koreckyj uvedl, že nově sjednané dodávky budou činit nejméně 300 milionů krychlových metrů. Podnik se tak snaží zajistit dostatek plynu pro zimní sezonu v době, kdy ukrajinská energetická infrastruktura čelí pokračujícím útokům z ruské strany, napsala agentura Reuters.
Společnost Orlen uvedla, že dohoda byla podepsána na konferenci o transatlantické energetické spolupráci, které se zúčastnil také polský ministr energetiky Miłosz Motyka. „Tato dohoda umožní dovoz významného objemu plynu ze Spojených států na Ukrajinu a připraví půdu pro další iniciativy tohoto typu, které by mohly podpořit další země střední a východní Evropy,“ dodala.
Polský Orlen začal na Ukrajinu dodávat americký LNG v letošním roce. Polské ministerstvo energetiky dnes uvedlo, že díky nové dohodě se celkový objem dodávek zvýší na téměř miliardu krychlových metrů. Plyn putuje z USA do terminálů v Polsku a Litvě a následně se přepravuje na Ukrajinu, píše Reuters.
S dělostřeleckými náboji na cestě už ukrajinští vojáci nemusejí šetřit munici, začátkem března zahájili palbu, pět kilometrů západně od Avdijivky přestali ustupovat a začali podnikat protiútoky, píše The Telegraph. Ruskou ofenzívu podle něj zastavili u vesnic Orlivka, Toneňke a Berdyči. Nedostatek dělostřelecké munice je hlavním důvodem, proč Ukrajinci málem přišli o oblast, a téměř milion kusů dělostřeleckých granátů zprostředkovaných malou evropskou zemí je hlavním důvodem, proč se tak nakonec nestalo, míní deník. „Pokud je dělostřelectvo králem bitev, pak tím, kdo tvoří krále, je nyní... Česká republika,“ píše na závěr.
