Britové o české pomoci Ukrajině: Pokud je dělostřelectvo králem bitev, Češi tvoří krále
Česká muniční iniciativa přišla v pravý čas. S dělostřeleckými náboji na cestě už ukrajinské jednotky nemusejí šetřit se zbývajícími granáty, přestaly na frontě ustupovat a začátkem března naopak zahájily palbu. Ve svém komentáři to dnes napsal britský list The Telegraph, podle něhož iniciativa, jejímž cílem je dodat Ukrajině statisíce kusů dělostřelecké munice, pravděpodobně již nyní pomohla zachránit celá ukrajinská města. Poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar přitom na dotaz ČTK uvedl, že první dodávky v rámci iniciativy by se měly dostat k Ukrajincům nejpozději v červnu.
O možnosti zakoupit ve třetích zemích 800.000 dělostřeleckých granátů pro Ukrajince, kteří se už přes dva roky brání ruské vojenské agresi, informoval český prezident Petr Pavel na mnichovské bezpečnostní konferenci v polovině února. Premiér Petr Fiala minulý týden oznámil, že se k nákupu zatím připojilo 18 zemí od Kanady přes Německo či Nizozemsko až po Polsko. Uvedl také, že vedle závazně potvrzeného nákupu 300.000 nábojů pro Ukrajinu má česká iniciativa nezávazně přislíbeno dalších zhruba 200.000 kusů munice.
The Telegraph píše, že po stovky let dominovalo pozemním bojům dělostřelectvo a Rusko šlo do války proti Ukrajině s dvojnásobným počtem dělostřeleckých zbraní. Převahu však poskytuje množství nábojů a ten, kdo bude mít více munice, pravděpodobně zvítězí. To je důvod, proč je překvapivá iniciativa vedená Českem tak důležitá pro přežití Ukrajiny, píše deník a dodává, že Češi našli munici pro Ukrajinu přesně v době, kdy ji Kyjev nejvíce potřebuje: na vrcholu ruské zimní ofenzívy.
The Telegraph podotýká, že díky dosavadní americké i evropské vojenské pomoci Ukrajinci loni na několik měsíců dosáhli parity v palebné síle s Rusy. Po loňské ukrajinské letní protiofenzívě, která nepřinesla Ukrajincům významné zisky v podobě osvobození rozsáhlých území okupovaných invazními silami, přešla do útoku ruská armáda. Ta koncentrovala své úsilí na dobytí města Avdijivka v Doněcké oblasti, což se jí – podle všeho po velkých ztrátách – nakonec povedlo a zmocnila se i dalších vesnic dále na západ.
„Rusové si jistě všimli, že s každým dnem, jak se podzim měnil v zimu, se ukrajinská dělostřelba stávala sporadičtější a v některých sektorech dokonce zcela utichla,“ píše The Telegraph a připomíná, že další vojenskou pomoc od Spojených států blokuje republikánské vedení Sněmovny reprezentantů a Evropská unie se zpozdila s dodáním slíbeného milionu dělostřeleckých nábojů. Ukrajincům začala munice docházet.
České vrtulníky mohou během několika dnů pomáhat s obranou evropského vzdušného prostoru, uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Reagoval tak na žádost o pomoc ze strany Polska, jehož vzdušný prostor v noci na dnešek narušil velký počet ruských dronů.
České ministerstvo obrany už uvedlo, že Česká republika je připravena poslat na pomoc vrtulníkovou jednotku pro speciální operace se třemi stroji Mi-171Š.
Podle Fialy je čas ukázat sílu a jednotu. „Polsko je náš soused a spolehlivý partner a ve chvíli, kdy nás požádalo o pomoc, rychle jsme vyhověli,“ napsal večer Fiala.
Ministr zahraničí Jan Lipavský uvedl, že je třeba přijmout 19. sankční balík a „zasadit další ránu ruské ekonomice“. „Putin rozumí pouze síle,“ říkal ministr v Událostech, komentářích na ČT.
„Už jenom to, že ty sankce mají číslo 19, tak to v podstatě vypovídá samo za sebe. A co těch předchozích 18? Sankce nejsou válečný prostředek, sankce jsou doplněk,“ míní Radek Vondráček (ANO). „Eskalace může přijít, jak jsme se dneska přesvědčili, ze dne na den,“ upozornil.
Je třeba, abychom zvýšili naši připravenost. „My v podstatě nejsme schopni detekovat ty drony v té letové výšce a my bychom je nebyli vlastními silami schopni zlikvidovat v tuto chvíli. Zaspalo se, ty bezpilotní prostředky v podstatě nemáme a ani za ty 4 roky se neudálo nic. Co je skoro skandální, že ani v koncepčních materiálech se o tomto vybavení, o dronech, vůbec nemluví, na rozdíl třeba od Polska,“ dodal Vondráček.
Lipavský reagoval ostře. Označil to za skandální lži. „To jsou naprosto skandální nesmysly, že Česko by je nebylo schopno detekovat, naše armáda takové schopnosti má, naše armáda pořizuje drony. Jestli to pan Vondráček v nějakém materiálu nenašel, nebo že nepochopil, kde to tam může najít, to je jiná věc. Samozřejmě že je potřeba posílit východní křídlo na to. Naší připraveností a musíme investovat do armády a připravovat se. To je úplně jednoduché,“ dodal Lipavský.
Polsko zatím po nočním incidentu nalezlo trosky 16 ruských dronů, uvedla dnes večer mluvčí ministerstva vnitra Karolina Galecká. Většinu bezpilotních strojů objevili vojáci, policisté a příslušníci dalších bezpečnostních institucí na východě země, dva drony ale dopadly jen několik desítek kilometrů od Varšavy.
FOTO: Zničená střecha domu ve Wyrykách nedaleko Lublinu v Polsku poté, co ruské drony narušily polský vzdušný prostor během útoku na Ukrajinu.
S dělostřeleckými náboji na cestě už ukrajinští vojáci nemusejí šetřit munici, začátkem března zahájili palbu, pět kilometrů západně od Avdijivky přestali ustupovat a začali podnikat protiútoky, píše The Telegraph. Ruskou ofenzívu podle něj zastavili u vesnic Orlivka, Toneňke a Berdyči. Nedostatek dělostřelecké munice je hlavním důvodem, proč Ukrajinci málem přišli o oblast, a téměř milion kusů dělostřeleckých granátů zprostředkovaných malou evropskou zemí je hlavním důvodem, proč se tak nakonec nestalo, míní deník. „Pokud je dělostřelectvo králem bitev, pak tím, kdo tvoří krále, je nyní... Česká republika,“ píše na závěr.
