Britové o české pomoci Ukrajině: Pokud je dělostřelectvo králem bitev, Češi tvoří krále
Česká muniční iniciativa přišla v pravý čas. S dělostřeleckými náboji na cestě už ukrajinské jednotky nemusejí šetřit se zbývajícími granáty, přestaly na frontě ustupovat a začátkem března naopak zahájily palbu. Ve svém komentáři to dnes napsal britský list The Telegraph, podle něhož iniciativa, jejímž cílem je dodat Ukrajině statisíce kusů dělostřelecké munice, pravděpodobně již nyní pomohla zachránit celá ukrajinská města. Poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar přitom na dotaz ČTK uvedl, že první dodávky v rámci iniciativy by se měly dostat k Ukrajincům nejpozději v červnu.
O možnosti zakoupit ve třetích zemích 800.000 dělostřeleckých granátů pro Ukrajince, kteří se už přes dva roky brání ruské vojenské agresi, informoval český prezident Petr Pavel na mnichovské bezpečnostní konferenci v polovině února. Premiér Petr Fiala minulý týden oznámil, že se k nákupu zatím připojilo 18 zemí od Kanady přes Německo či Nizozemsko až po Polsko. Uvedl také, že vedle závazně potvrzeného nákupu 300.000 nábojů pro Ukrajinu má česká iniciativa nezávazně přislíbeno dalších zhruba 200.000 kusů munice.
The Telegraph píše, že po stovky let dominovalo pozemním bojům dělostřelectvo a Rusko šlo do války proti Ukrajině s dvojnásobným počtem dělostřeleckých zbraní. Převahu však poskytuje množství nábojů a ten, kdo bude mít více munice, pravděpodobně zvítězí. To je důvod, proč je překvapivá iniciativa vedená Českem tak důležitá pro přežití Ukrajiny, píše deník a dodává, že Češi našli munici pro Ukrajinu přesně v době, kdy ji Kyjev nejvíce potřebuje: na vrcholu ruské zimní ofenzívy.
The Telegraph podotýká, že díky dosavadní americké i evropské vojenské pomoci Ukrajinci loni na několik měsíců dosáhli parity v palebné síle s Rusy. Po loňské ukrajinské letní protiofenzívě, která nepřinesla Ukrajincům významné zisky v podobě osvobození rozsáhlých území okupovaných invazními silami, přešla do útoku ruská armáda. Ta koncentrovala své úsilí na dobytí města Avdijivka v Doněcké oblasti, což se jí – podle všeho po velkých ztrátách – nakonec povedlo a zmocnila se i dalších vesnic dále na západ.
„Rusové si jistě všimli, že s každým dnem, jak se podzim měnil v zimu, se ukrajinská dělostřelba stávala sporadičtější a v některých sektorech dokonce zcela utichla,“ píše The Telegraph a připomíná, že další vojenskou pomoc od Spojených států blokuje republikánské vedení Sněmovny reprezentantů a Evropská unie se zpozdila s dodáním slíbeného milionu dělostřeleckých nábojů. Ukrajincům začala munice docházet.
Více než 15 000 ukrajinských civilistů přišlo o život a přes 34 000 utrpělo zranění ve válce, kterou proti Ukrajině před více než třemi lety rozpoutalo Rusko, informoval ukrajinský generální prokurátor Ruslan Kravčenko.
„Je naší povinností řádně zdokumentovat zločiny a udělat vše možné, aby všichni váleční zločinci byli potrestáni,“ prohlásil Kravčenko podle serveru BBC News.
Podle Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU) si ruská invaze vyžádala životy přinejmenším 13 883 civilistů včetně 726 dětí, dalších 35 548 osob včetně 2234 dětí bylo zraněno. Většinu obětí OSN eviduje na území kontrolovaném ukrajinskou vládou, na které útočí Rusové.
Slovensko obnovilo přijímání žádostí ruských občanů o vydání turistických víz, informují ruská média s odvoláním na vízové centrum BLS International, které je pomáhá vyřídit v Moskvě a v Petrohradu. Slovensko přestalo Rusům vydávat víza po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022. Bratislava o změně postoje oficiálně neinformovala, neoficiálně to ale diplomatické zdroje podle médií potvrzují.
„Ano, je to pravda,“ potvrdil slovenskému deníku Pravda nejmenovaný představitel slovenské diplomacie s tím, že nezná důvod změny. Ministerstvo dosud oficiálně neinformovalo.
Na přísnějších podmínkách vydávání víz ruským občanům se dohodly členské státy EU po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, ale jednotný postoj nezaujaly. Téměř třetina z nich přestala vydávat turistická víza, a to i Slovensko.To ale bylo v období, kdy premiérem byl Eduard Heger a ministrem zahraničí Ivan Korčok. Turistická víza přestaly vydávat všechny země se společnou hranicí s Ruskem, což je Polsko, Finsko, Estonsko, Litva a Lotyšsko. Na úplném zákazu turistů z Ruska v reakci na invazi na Ukrajinu se však členské státy neshodly, dodala Pravda.
Na Krymu včera síly ukrajinské vojenské zpravodajské služby zasáhly drahý ruský radar protivzdušného systému S-400, hlásí kanál Něchta. Speciální jednotky zasáhly ruský radarový komplex 91N6E.
S dělostřeleckými náboji na cestě už ukrajinští vojáci nemusejí šetřit munici, začátkem března zahájili palbu, pět kilometrů západně od Avdijivky přestali ustupovat a začali podnikat protiútoky, píše The Telegraph. Ruskou ofenzívu podle něj zastavili u vesnic Orlivka, Toneňke a Berdyči. Nedostatek dělostřelecké munice je hlavním důvodem, proč Ukrajinci málem přišli o oblast, a téměř milion kusů dělostřeleckých granátů zprostředkovaných malou evropskou zemí je hlavním důvodem, proč se tak nakonec nestalo, míní deník. „Pokud je dělostřelectvo králem bitev, pak tím, kdo tvoří krále, je nyní... Česká republika,“ píše na závěr.
