Britové o české pomoci Ukrajině: Pokud je dělostřelectvo králem bitev, Češi tvoří krále
Česká muniční iniciativa přišla v pravý čas. S dělostřeleckými náboji na cestě už ukrajinské jednotky nemusejí šetřit se zbývajícími granáty, přestaly na frontě ustupovat a začátkem března naopak zahájily palbu. Ve svém komentáři to dnes napsal britský list The Telegraph, podle něhož iniciativa, jejímž cílem je dodat Ukrajině statisíce kusů dělostřelecké munice, pravděpodobně již nyní pomohla zachránit celá ukrajinská města. Poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar přitom na dotaz ČTK uvedl, že první dodávky v rámci iniciativy by se měly dostat k Ukrajincům nejpozději v červnu.
O možnosti zakoupit ve třetích zemích 800.000 dělostřeleckých granátů pro Ukrajince, kteří se už přes dva roky brání ruské vojenské agresi, informoval český prezident Petr Pavel na mnichovské bezpečnostní konferenci v polovině února. Premiér Petr Fiala minulý týden oznámil, že se k nákupu zatím připojilo 18 zemí od Kanady přes Německo či Nizozemsko až po Polsko. Uvedl také, že vedle závazně potvrzeného nákupu 300.000 nábojů pro Ukrajinu má česká iniciativa nezávazně přislíbeno dalších zhruba 200.000 kusů munice.
The Telegraph píše, že po stovky let dominovalo pozemním bojům dělostřelectvo a Rusko šlo do války proti Ukrajině s dvojnásobným počtem dělostřeleckých zbraní. Převahu však poskytuje množství nábojů a ten, kdo bude mít více munice, pravděpodobně zvítězí. To je důvod, proč je překvapivá iniciativa vedená Českem tak důležitá pro přežití Ukrajiny, píše deník a dodává, že Češi našli munici pro Ukrajinu přesně v době, kdy ji Kyjev nejvíce potřebuje: na vrcholu ruské zimní ofenzívy.
The Telegraph podotýká, že díky dosavadní americké i evropské vojenské pomoci Ukrajinci loni na několik měsíců dosáhli parity v palebné síle s Rusy. Po loňské ukrajinské letní protiofenzívě, která nepřinesla Ukrajincům významné zisky v podobě osvobození rozsáhlých území okupovaných invazními silami, přešla do útoku ruská armáda. Ta koncentrovala své úsilí na dobytí města Avdijivka v Doněcké oblasti, což se jí – podle všeho po velkých ztrátách – nakonec povedlo a zmocnila se i dalších vesnic dále na západ.
„Rusové si jistě všimli, že s každým dnem, jak se podzim měnil v zimu, se ukrajinská dělostřelba stávala sporadičtější a v některých sektorech dokonce zcela utichla,“ píše The Telegraph a připomíná, že další vojenskou pomoc od Spojených států blokuje republikánské vedení Sněmovny reprezentantů a Evropská unie se zpozdila s dodáním slíbeného milionu dělostřeleckých nábojů. Ukrajincům začala munice docházet.
Azylová a migrační pravidla budou od ledna přísnější. Prezident Petr Pavel dnes podepsal novelu, jež podle předkladatelů z řad koaličních poslanců zrychlí řízení o mezinárodní ochraně a omezí její zneužívání. Změny mají také zlepšit přehled o pohybu a pobytu žadatelů o azyl a migrantů. Předloha vychází z migračního paktu Evropské unie a reaguje na opatření, které proti nelegální migraci nachystaly nebo chystají další členské státy.
Úřady budou podle novely moci využít vůči cizincům tvrdší postup v případě opakovaných závažných přestupků. Novela upravuje také zákon přijatý kvůli přílivu ukrajinských uprchlíků po ruské vojenské invazi. Stát bude moci nadále odmítat žádosti o dočasnou ochranu těch běženců z Ukrajiny, kteří ji už mají nebo měli v jiné unijní zemi.
Volodymyr Zelenskyj podle AFP řekl, že by se mohl setkat s Vladimirem Putinem, až jeho země obdrží bezpečnostní záruky. Schůzka by mohla být ve Švýcarsku, Rakousku či Turecku.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul pochybuje, že se plánovaná schůzka ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s ruským prezidentem Vladimirem Putinem vůbec uskuteční. V rozhovoru s webem Deutsche Welle dnes řekl, že Putin o jednání nemá zájem a zdánlivý souhlas se schůzkou je součástí jeho zdržovací taktiky.
„Pochyby jsou nasnadě,“ řekl Wadephul, podle nějž od Putina nezazněl jasný souhlas s účastí na jednání se Zelenským. „Vidíme jen, že každý den znovu Ukrajinu napadá. Vidíme jen jeho zdržovací taktiku,“ dodal. Situace na bitevním poli podle Wadephula nesvědčí o tom, že by chtěl ruský prezident jednat o ukončení války na Ukrajině, k jejímuž zahájení vydal rozkaz už před více než třemi lety.
S dělostřeleckými náboji na cestě už ukrajinští vojáci nemusejí šetřit munici, začátkem března zahájili palbu, pět kilometrů západně od Avdijivky přestali ustupovat a začali podnikat protiútoky, píše The Telegraph. Ruskou ofenzívu podle něj zastavili u vesnic Orlivka, Toneňke a Berdyči. Nedostatek dělostřelecké munice je hlavním důvodem, proč Ukrajinci málem přišli o oblast, a téměř milion kusů dělostřeleckých granátů zprostředkovaných malou evropskou zemí je hlavním důvodem, proč se tak nakonec nestalo, míní deník. „Pokud je dělostřelectvo králem bitev, pak tím, kdo tvoří krále, je nyní... Česká republika,“ píše na závěr.
