Britové o české pomoci Ukrajině: Pokud je dělostřelectvo králem bitev, Češi tvoří krále
Česká muniční iniciativa přišla v pravý čas. S dělostřeleckými náboji na cestě už ukrajinské jednotky nemusejí šetřit se zbývajícími granáty, přestaly na frontě ustupovat a začátkem března naopak zahájily palbu. Ve svém komentáři to dnes napsal britský list The Telegraph, podle něhož iniciativa, jejímž cílem je dodat Ukrajině statisíce kusů dělostřelecké munice, pravděpodobně již nyní pomohla zachránit celá ukrajinská města. Poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar přitom na dotaz ČTK uvedl, že první dodávky v rámci iniciativy by se měly dostat k Ukrajincům nejpozději v červnu.
O možnosti zakoupit ve třetích zemích 800.000 dělostřeleckých granátů pro Ukrajince, kteří se už přes dva roky brání ruské vojenské agresi, informoval český prezident Petr Pavel na mnichovské bezpečnostní konferenci v polovině února. Premiér Petr Fiala minulý týden oznámil, že se k nákupu zatím připojilo 18 zemí od Kanady přes Německo či Nizozemsko až po Polsko. Uvedl také, že vedle závazně potvrzeného nákupu 300.000 nábojů pro Ukrajinu má česká iniciativa nezávazně přislíbeno dalších zhruba 200.000 kusů munice.
The Telegraph píše, že po stovky let dominovalo pozemním bojům dělostřelectvo a Rusko šlo do války proti Ukrajině s dvojnásobným počtem dělostřeleckých zbraní. Převahu však poskytuje množství nábojů a ten, kdo bude mít více munice, pravděpodobně zvítězí. To je důvod, proč je překvapivá iniciativa vedená Českem tak důležitá pro přežití Ukrajiny, píše deník a dodává, že Češi našli munici pro Ukrajinu přesně v době, kdy ji Kyjev nejvíce potřebuje: na vrcholu ruské zimní ofenzívy.
The Telegraph podotýká, že díky dosavadní americké i evropské vojenské pomoci Ukrajinci loni na několik měsíců dosáhli parity v palebné síle s Rusy. Po loňské ukrajinské letní protiofenzívě, která nepřinesla Ukrajincům významné zisky v podobě osvobození rozsáhlých území okupovaných invazními silami, přešla do útoku ruská armáda. Ta koncentrovala své úsilí na dobytí města Avdijivka v Doněcké oblasti, což se jí – podle všeho po velkých ztrátách – nakonec povedlo a zmocnila se i dalších vesnic dále na západ.
„Rusové si jistě všimli, že s každým dnem, jak se podzim měnil v zimu, se ukrajinská dělostřelba stávala sporadičtější a v některých sektorech dokonce zcela utichla,“ píše The Telegraph a připomíná, že další vojenskou pomoc od Spojených států blokuje republikánské vedení Sněmovny reprezentantů a Evropská unie se zpozdila s dodáním slíbeného milionu dělostřeleckých nábojů. Ukrajincům začala munice docházet.
Ukrajinská tajná služba SBU podle svého dnešního prohlášení odhalila maďarskou špionážní síť, která pracovala proti zájmům Ukrajiny. Shromažďovala prý zpravodajské informace o ukrajinských obranných kapacitách a protivzdušné obraně na jihozápadě země, která se už čtvrtým rokem brání ruské agresi. Dva agenti byli zatčeni, oznámila SBU.
„Úkolem této buňky bylo shromažďovat informace o vojenském zabezpečení Zakarpatské oblasti, vyhledávat slabá místa v pozemní a protivzdušné obraně regionu a také studovat společensko-politické názory místních obyvatel – zejména scénáře jejich chování v případě vstupu maďarských vojsk na území regionu,“ tvrdí ukrajinská tajná služba.
Vyšetřování podle SBU také zjistilo, že oba podezřelí byli pod dohledem důstojníka maďarské vojenské rozvědky. Ukrajinská tajná služba ho prý již identifikovala, jeho totožnost ale nezveřejnila.
„Kyjev je připraven na jednání s Ruskem v jakémkoli formátu, pokud Moskva ukáže ochotu k bezpodmínečnému příměří,“ řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po včerejším telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ten poté na své sociální síti Truth Social napsal, že rozhovory s Ruskem a Ukrajinou pokračují a znovu vyzval „ideálně k třicetidennímu bezpodmínečnému příměří“. Pokud nebude dodržováno, USA a jeho partneři zavedou další sankce vůči Moskvě, dodal Trump.
Zelenského dnešní telefonát s Trumpem podle agentury AFP trval asi dvacet minut, vedl se v angličtině a hlavními tématy byla diplomacie a příměří ve válce s Ruskem, které v únoru 2022 Ukrajinu napadlo. Zelenskyj po telefonátu prohlásil, že Ukrajina je připravena vést s Moskvou „všechny formáty jednání“ s cílem nalézt řešení konfliktu vyvolaného ruskou invazí.
„Aby se tak ale stalo, musí Rusko ukázat, že to s ukončením války myslí vážně, počínaje úplným a bezpodmínečným příměřím,“ uvedl také ukrajinský prezident ve zprávě zveřejněné na sociálních sítích.
Rusko si dnes vojenskou přehlídkou na Rudém náměstí v Moskvě připomene 80. výročí porážky nacistického Německa. Kvůli ruské invazi na Ukrajinu, která trvá přes tři roky, se oslav nezúčastní většina západních politiků. Pozvánku ruského prezidenta Vladimira Putina ale přijali čínský prezident Si Ťin-pching, hlava srbského státu Aleksandar Vučić nebo slovenský premiér Robert Fico.
Fico před cestou do Moskvy prohlásil, že kytici je třeba položit tam, kde bylo obětí nejvíce v boji proti nacismu. Slovenský premiér během pobytu v Moskvě plánuje bilaterální schůzky s Putinem i Siem.
Návštěvu Moskvy ohlásil také nezařazený český europoslanec Ondřej Dostál (zvolený na kandidátce Stačilo!). Ten ČTK řekl, že položí květiny k hrobu Neznámého vojína, ale nezúčastní se vojenské přehlídky.
Za hlavního hosta oslav označil Putin čínského prezidenta Sia. Pro Rusko je Čína klíčovým spojencem.
S dělostřeleckými náboji na cestě už ukrajinští vojáci nemusejí šetřit munici, začátkem března zahájili palbu, pět kilometrů západně od Avdijivky přestali ustupovat a začali podnikat protiútoky, píše The Telegraph. Ruskou ofenzívu podle něj zastavili u vesnic Orlivka, Toneňke a Berdyči. Nedostatek dělostřelecké munice je hlavním důvodem, proč Ukrajinci málem přišli o oblast, a téměř milion kusů dělostřeleckých granátů zprostředkovaných malou evropskou zemí je hlavním důvodem, proč se tak nakonec nestalo, míní deník. „Pokud je dělostřelectvo králem bitev, pak tím, kdo tvoří krále, je nyní... Česká republika,“ píše na závěr.
