Britové o české pomoci Ukrajině: Pokud je dělostřelectvo králem bitev, Češi tvoří krále
Česká muniční iniciativa přišla v pravý čas. S dělostřeleckými náboji na cestě už ukrajinské jednotky nemusejí šetřit se zbývajícími granáty, přestaly na frontě ustupovat a začátkem března naopak zahájily palbu. Ve svém komentáři to dnes napsal britský list The Telegraph, podle něhož iniciativa, jejímž cílem je dodat Ukrajině statisíce kusů dělostřelecké munice, pravděpodobně již nyní pomohla zachránit celá ukrajinská města. Poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar přitom na dotaz ČTK uvedl, že první dodávky v rámci iniciativy by se měly dostat k Ukrajincům nejpozději v červnu.
O možnosti zakoupit ve třetích zemích 800.000 dělostřeleckých granátů pro Ukrajince, kteří se už přes dva roky brání ruské vojenské agresi, informoval český prezident Petr Pavel na mnichovské bezpečnostní konferenci v polovině února. Premiér Petr Fiala minulý týden oznámil, že se k nákupu zatím připojilo 18 zemí od Kanady přes Německo či Nizozemsko až po Polsko. Uvedl také, že vedle závazně potvrzeného nákupu 300.000 nábojů pro Ukrajinu má česká iniciativa nezávazně přislíbeno dalších zhruba 200.000 kusů munice.
The Telegraph píše, že po stovky let dominovalo pozemním bojům dělostřelectvo a Rusko šlo do války proti Ukrajině s dvojnásobným počtem dělostřeleckých zbraní. Převahu však poskytuje množství nábojů a ten, kdo bude mít více munice, pravděpodobně zvítězí. To je důvod, proč je překvapivá iniciativa vedená Českem tak důležitá pro přežití Ukrajiny, píše deník a dodává, že Češi našli munici pro Ukrajinu přesně v době, kdy ji Kyjev nejvíce potřebuje: na vrcholu ruské zimní ofenzívy.
The Telegraph podotýká, že díky dosavadní americké i evropské vojenské pomoci Ukrajinci loni na několik měsíců dosáhli parity v palebné síle s Rusy. Po loňské ukrajinské letní protiofenzívě, která nepřinesla Ukrajincům významné zisky v podobě osvobození rozsáhlých území okupovaných invazními silami, přešla do útoku ruská armáda. Ta koncentrovala své úsilí na dobytí města Avdijivka v Doněcké oblasti, což se jí – podle všeho po velkých ztrátách – nakonec povedlo a zmocnila se i dalších vesnic dále na západ.
„Rusové si jistě všimli, že s každým dnem, jak se podzim měnil v zimu, se ukrajinská dělostřelba stávala sporadičtější a v některých sektorech dokonce zcela utichla,“ píše The Telegraph a připomíná, že další vojenskou pomoc od Spojených států blokuje republikánské vedení Sněmovny reprezentantů a Evropská unie se zpozdila s dodáním slíbeného milionu dělostřeleckých nábojů. Ukrajincům začala munice docházet.
Dosavadní fungování skupiny zemí z takzvané koalice ochotných, která jedná o podpoře Ukrajiny bránící se již přes tři roky ruské vojenské invazi, k ničemu nevedlo, v této záležitosti je třeba jednat na úrovni celé EU a NATO. Na konferenci v Bratislavě to dnes řekl slovenský prezident Peter Pellegrini. Slovensko, kde se vláda premiéra Roberta Fica staví vstřícně k Rusku a zastavila svou vojenskou pomoc napadené zemi, nebylo k práci skupiny, organizované na popud Paříže a Londýna, přizváno.
„Ty koalice ochotných zatím nepřinášejí efekt. Vraťme se zpět a jednejme na úrovni Evropské unie, Severoatlantické aliance. To bude nepochybně trvalejší, než vytvářet pseudoskupiny zemí, které se mění ze dne na den a zbytečně narušují jednotu v Alianci nebo Evropské unii,“ uvedl Pellegrini v odpovědi na dotaz moderátorky konference Vizionáři.
Příští německý kancléř Friedrich Merz dál podporuje dodání střel s plochou dráhou letu Taurus Ukrajině. Řekl to v rozhovoru na veřejnoprávní stanici ARD. Ukrajinci se podle něj musí dostat z defenzivy, možností by podle Merze bylo i zničení zásobovací trasy mezi Ruskem a okupovaným ukrajinským poloostrovem Krym.
Dosluhují německý kancléř Olaf Scholz dlouhodobě odmítal Kyjevu dodat střely s plochou dráhou letu Taurus. Merz ho k tomu ještě jako opoziční předák opakovaně vyzýval. Nyní uvedl, že by jako kancléř mohl s dodáním taurusů Ukrajině souhlasit. „Vždy jsem ale říkal, že bych to udělal jen v koordinaci s evropskými partnery,“ řekl v rozhovoru s ARD.
Jeden z dronů útočících na Oděsu se zřítil na nemocnici a poškodil strop, okna a operační sál, uvedl starosta tohoto města na jihu Ukrajiny Hennadij Truchanov. Nikomu z pacientů se nic nestalo. Jinde ve městě vznikly škody na obytných domech, civilní infrastruktuře, čerpací stanici a jedné z významných silnic. Útoky si vyžádaly osm zraněných, čtyři z nich skončili v nemocnici, upřesnil šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper na telegramu.
S dělostřeleckými náboji na cestě už ukrajinští vojáci nemusejí šetřit munici, začátkem března zahájili palbu, pět kilometrů západně od Avdijivky přestali ustupovat a začali podnikat protiútoky, píše The Telegraph. Ruskou ofenzívu podle něj zastavili u vesnic Orlivka, Toneňke a Berdyči. Nedostatek dělostřelecké munice je hlavním důvodem, proč Ukrajinci málem přišli o oblast, a téměř milion kusů dělostřeleckých granátů zprostředkovaných malou evropskou zemí je hlavním důvodem, proč se tak nakonec nestalo, míní deník. „Pokud je dělostřelectvo králem bitev, pak tím, kdo tvoří krále, je nyní... Česká republika,“ píše na závěr.
