Britové o české pomoci Ukrajině: Pokud je dělostřelectvo králem bitev, Češi tvoří krále
Česká muniční iniciativa přišla v pravý čas. S dělostřeleckými náboji na cestě už ukrajinské jednotky nemusejí šetřit se zbývajícími granáty, přestaly na frontě ustupovat a začátkem března naopak zahájily palbu. Ve svém komentáři to dnes napsal britský list The Telegraph, podle něhož iniciativa, jejímž cílem je dodat Ukrajině statisíce kusů dělostřelecké munice, pravděpodobně již nyní pomohla zachránit celá ukrajinská města. Poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar přitom na dotaz ČTK uvedl, že první dodávky v rámci iniciativy by se měly dostat k Ukrajincům nejpozději v červnu.
O možnosti zakoupit ve třetích zemích 800.000 dělostřeleckých granátů pro Ukrajince, kteří se už přes dva roky brání ruské vojenské agresi, informoval český prezident Petr Pavel na mnichovské bezpečnostní konferenci v polovině února. Premiér Petr Fiala minulý týden oznámil, že se k nákupu zatím připojilo 18 zemí od Kanady přes Německo či Nizozemsko až po Polsko. Uvedl také, že vedle závazně potvrzeného nákupu 300.000 nábojů pro Ukrajinu má česká iniciativa nezávazně přislíbeno dalších zhruba 200.000 kusů munice.
The Telegraph píše, že po stovky let dominovalo pozemním bojům dělostřelectvo a Rusko šlo do války proti Ukrajině s dvojnásobným počtem dělostřeleckých zbraní. Převahu však poskytuje množství nábojů a ten, kdo bude mít více munice, pravděpodobně zvítězí. To je důvod, proč je překvapivá iniciativa vedená Českem tak důležitá pro přežití Ukrajiny, píše deník a dodává, že Češi našli munici pro Ukrajinu přesně v době, kdy ji Kyjev nejvíce potřebuje: na vrcholu ruské zimní ofenzívy.
The Telegraph podotýká, že díky dosavadní americké i evropské vojenské pomoci Ukrajinci loni na několik měsíců dosáhli parity v palebné síle s Rusy. Po loňské ukrajinské letní protiofenzívě, která nepřinesla Ukrajincům významné zisky v podobě osvobození rozsáhlých území okupovaných invazními silami, přešla do útoku ruská armáda. Ta koncentrovala své úsilí na dobytí města Avdijivka v Doněcké oblasti, což se jí – podle všeho po velkých ztrátách – nakonec povedlo a zmocnila se i dalších vesnic dále na západ.
„Rusové si jistě všimli, že s každým dnem, jak se podzim měnil v zimu, se ukrajinská dělostřelba stávala sporadičtější a v některých sektorech dokonce zcela utichla,“ píše The Telegraph a připomíná, že další vojenskou pomoc od Spojených států blokuje republikánské vedení Sněmovny reprezentantů a Evropská unie se zpozdila s dodáním slíbeného milionu dělostřeleckých nábojů. Ukrajincům začala munice docházet.
Ruský prezident Vladimir Putin je nebezpečný pro všechny a lidský život pro něj nic neznamená, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po jednání s lídry Evropské unie. Ukrajina potřebuje jasný mírový plán, protože Putin ji může kdykoli po uzavření případné mírové dohody napadnout znovu, dodal. Putin je podle něho šílený.
Zelenskyj jednal na unijním summitu o další podpoře od EU a zdůraznil, že pro úspěšná mírová jednání je potřeba bezpečnostních záruk a jednoty Spojených států a EU.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes v případu zabití ruského generála Igora Kirillova v Moskvě připustil selhání a chyby ruských tajných služeb. To podle něj umožnilo Ukrajině podnikat útoky v samém Rusku.
„To (atentát na generála) samozřejmě znamená, že naši strážci zákona a zvláštní služby tyto útoky nezachytili. Musíme zdokonalovat tuto práci, nesmíme připustit nejzávažnější selhání,“ prohlásil na výroční tiskové konferenci Putin, který je sám odchovancem sovětské tajné služby KGB, byl krátce ředitelem ruské služby FSB a obklopuje se někdejšími kolegy.
Nyní poznamenal, že Kirillov nebyl jediný případ, a připomněl novinářku Darju Duginovou, dceru nacionalistického ideologa, která v srpnu 2022 přišla o život při výbuchu nálože nastražené v jejím automobilu.
Tyto útoky podle ruského prezidenta svědčí o „teroristickém charakteru stávajícího režimu v Kyjevě“.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že Rusko v Sýrii neprohrálo a že Moskva navrhla novým vládcům Sýrie zachovat ruské vojenské základny v blízkovýchodní zemi. Putin ve svém prvním veřejném vyjádření na toto téma také řekl, že se ještě nesetkal se svrženým syrským vládcem Bašárem Asadem, který uprchl do Moskvy, ale hodlá tak učinit.
„Ještě jsem se s prezidentem Asadem (v moskevském azylu) neviděl, ale určitě to udělám,“ řekl Putin na výroční tiskové konferenci. Dodal, že se svrženého syrského vládce zeptá i na osud pohřešovaného amerického novináře Austina Ticeho, který před lety zmizel ve víru syrské občanské války. Sice pochybuje, zda Asad může vědět, co se stalo, ale určitě se ho na to zeptá.
„Snažíte se vykreslit vše, co se v Sýrii stalo, jako prohru Ruska. Ujišťuji, že tak tomu není,“ prohlásil ruský prezident. Rusko v Sýrii neprohrálo, protože už tam nemělo pozemní vojska - ta přesunula na Ukrajinu - ale jen leteckou a námořní základnu, a tak už v Sýrii neválčilo, dodal.
S dělostřeleckými náboji na cestě už ukrajinští vojáci nemusejí šetřit munici, začátkem března zahájili palbu, pět kilometrů západně od Avdijivky přestali ustupovat a začali podnikat protiútoky, píše The Telegraph. Ruskou ofenzívu podle něj zastavili u vesnic Orlivka, Toneňke a Berdyči. Nedostatek dělostřelecké munice je hlavním důvodem, proč Ukrajinci málem přišli o oblast, a téměř milion kusů dělostřeleckých granátů zprostředkovaných malou evropskou zemí je hlavním důvodem, proč se tak nakonec nestalo, míní deník. „Pokud je dělostřelectvo králem bitev, pak tím, kdo tvoří krále, je nyní... Česká republika,“ píše na závěr.
