Britové o české pomoci Ukrajině: Pokud je dělostřelectvo králem bitev, Češi tvoří krále
Česká muniční iniciativa přišla v pravý čas. S dělostřeleckými náboji na cestě už ukrajinské jednotky nemusejí šetřit se zbývajícími granáty, přestaly na frontě ustupovat a začátkem března naopak zahájily palbu. Ve svém komentáři to dnes napsal britský list The Telegraph, podle něhož iniciativa, jejímž cílem je dodat Ukrajině statisíce kusů dělostřelecké munice, pravděpodobně již nyní pomohla zachránit celá ukrajinská města. Poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar přitom na dotaz ČTK uvedl, že první dodávky v rámci iniciativy by se měly dostat k Ukrajincům nejpozději v červnu.
O možnosti zakoupit ve třetích zemích 800.000 dělostřeleckých granátů pro Ukrajince, kteří se už přes dva roky brání ruské vojenské agresi, informoval český prezident Petr Pavel na mnichovské bezpečnostní konferenci v polovině února. Premiér Petr Fiala minulý týden oznámil, že se k nákupu zatím připojilo 18 zemí od Kanady přes Německo či Nizozemsko až po Polsko. Uvedl také, že vedle závazně potvrzeného nákupu 300.000 nábojů pro Ukrajinu má česká iniciativa nezávazně přislíbeno dalších zhruba 200.000 kusů munice.
The Telegraph píše, že po stovky let dominovalo pozemním bojům dělostřelectvo a Rusko šlo do války proti Ukrajině s dvojnásobným počtem dělostřeleckých zbraní. Převahu však poskytuje množství nábojů a ten, kdo bude mít více munice, pravděpodobně zvítězí. To je důvod, proč je překvapivá iniciativa vedená Českem tak důležitá pro přežití Ukrajiny, píše deník a dodává, že Češi našli munici pro Ukrajinu přesně v době, kdy ji Kyjev nejvíce potřebuje: na vrcholu ruské zimní ofenzívy.
The Telegraph podotýká, že díky dosavadní americké i evropské vojenské pomoci Ukrajinci loni na několik měsíců dosáhli parity v palebné síle s Rusy. Po loňské ukrajinské letní protiofenzívě, která nepřinesla Ukrajincům významné zisky v podobě osvobození rozsáhlých území okupovaných invazními silami, přešla do útoku ruská armáda. Ta koncentrovala své úsilí na dobytí města Avdijivka v Doněcké oblasti, což se jí – podle všeho po velkých ztrátách – nakonec povedlo a zmocnila se i dalších vesnic dále na západ.
„Rusové si jistě všimli, že s každým dnem, jak se podzim měnil v zimu, se ukrajinská dělostřelba stávala sporadičtější a v některých sektorech dokonce zcela utichla,“ píše The Telegraph a připomíná, že další vojenskou pomoc od Spojených států blokuje republikánské vedení Sněmovny reprezentantů a Evropská unie se zpozdila s dodáním slíbeného milionu dělostřeleckých nábojů. Ukrajincům začala munice docházet.
Sněmovna nedokončila ani na třetí pokus závěrečné schvalování novely o dalším prodlužování dočasné ochrany pro Ukrajince, kteří do Česka uprchli před ruskou vojenskou agresí. Zhruba polovinu času určeného pro dnešek k projednání novely takzvaného lex Ukrajina vyplnilo vystoupení Radka Kotena (SPD), jenž rozebíral pozměňovací návrh bezpečnostního výboru o zpřísnění podmínek nabývání dvojího občanství pro občany Ruské federace. Dolní komora by se mohla k předloze vrátit za týden. Předpokládá také zavedení zvláštního dlouhodobého pobytu pro ty z Ukrajinců, kteří by se rozhodli v Česku zůstat.
Opozice zpochybňuje zejména dvojici koaličních poslaneckých úprav v novele. První z nich se týká uzákonění nového trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc, druhá pak jiného způsobu posuzování zdravotního postižení ukrajinských běženců, než nyní platí pro české občany. K hlasování o novele lex Ukrajina se poslanci nedostali ve druhé polovině listopadu ani minulý týden.
Ruský prezident Vladimir Putin telefonoval s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, se kterým hovořil o Ukrajině. Informoval o tom podle ruské státní tiskové agentury TASS Kreml, který zároveň postoj Kyjeva označil za destruktivní. Podle Kremlu politika Kyjeva vylučuje možnost mírového urovnání konfliktu.
„Odehrála se důkladná výměna názorů na ukrajinskou problematiku. Viktor Orbán vyjádřil zájem podpořit společné hledání způsobů politického a diplomatického řešení krize, včetně zohlednění svých kontaktů s řadou západních představitelů,“ uvádí se v prohlášení Kremlu.
„Putin nastínil své hodnocení současného vývoje situace kolem Ukrajiny a destruktivní linie kyjevského režimu, která nadále vylučuje možnost mírového řešení konfliktu,“ dodal Kreml.
Česko nebude od roku 2026 čerpat prostředky z Regionálního plánu reakce na ukrajinskou uprchlickou krizi od agentur OSN. V září o tom rozhodlo vládní grémium pro adaptaci a integraci ukrajinských uprchlíků, sdělila dnes ČTK mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá.
Podle Deníku N získala ČR loni z programu 33 milionů dolarů (zhruba 790 milionů korun), letos přes 20 milionů dolarů. Organizace pro pomoc uprchlíkům rozhodnutí kritizuje, uvedl v úterý Deník N.
„Důvodem pro neúčast ČR na uvedeném plánu pro rok 2026 – a potažmo utlumení financování poskytovaného ČR prostřednictvím agentur OSN – není nedostatek kontroly nad financemi, nýbrž širší mezinárodní implikace této podpory,“ uvedla Malá. Česko podle ní nyní soutěží o peníze se zeměmi, které čelí nesrovnatelně větším humanitárním výzvám. „A to paradoxně včetně samotné Ukrajiny,“ dodala mluvčí.
Podle Organizace pro pomoc uprchlíkům ale rozhodnutí připraví tisíce uprchlíků v Česku o potřebnou pomoc. „Podpora českého státu pro tyto uprchlíky se neustále snižuje a jejich životní a finanční situace se v Česku velmi zhoršují. Vidíme například velký nárůst psychických problémů mezi ukrajinskými ženami. A český stát za tři roky nebyl schopen přijít s jediným projektem v této oblasti,“ řekl Deníku N ředitel organizace Martin Rozumek.
S dělostřeleckými náboji na cestě už ukrajinští vojáci nemusejí šetřit munici, začátkem března zahájili palbu, pět kilometrů západně od Avdijivky přestali ustupovat a začali podnikat protiútoky, píše The Telegraph. Ruskou ofenzívu podle něj zastavili u vesnic Orlivka, Toneňke a Berdyči. Nedostatek dělostřelecké munice je hlavním důvodem, proč Ukrajinci málem přišli o oblast, a téměř milion kusů dělostřeleckých granátů zprostředkovaných malou evropskou zemí je hlavním důvodem, proč se tak nakonec nestalo, míní deník. „Pokud je dělostřelectvo králem bitev, pak tím, kdo tvoří krále, je nyní... Česká republika,“ píše na závěr.
