Britové o české pomoci Ukrajině: Pokud je dělostřelectvo králem bitev, Češi tvoří krále
Česká muniční iniciativa přišla v pravý čas. S dělostřeleckými náboji na cestě už ukrajinské jednotky nemusejí šetřit se zbývajícími granáty, přestaly na frontě ustupovat a začátkem března naopak zahájily palbu. Ve svém komentáři to dnes napsal britský list The Telegraph, podle něhož iniciativa, jejímž cílem je dodat Ukrajině statisíce kusů dělostřelecké munice, pravděpodobně již nyní pomohla zachránit celá ukrajinská města. Poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar přitom na dotaz ČTK uvedl, že první dodávky v rámci iniciativy by se měly dostat k Ukrajincům nejpozději v červnu.
O možnosti zakoupit ve třetích zemích 800.000 dělostřeleckých granátů pro Ukrajince, kteří se už přes dva roky brání ruské vojenské agresi, informoval český prezident Petr Pavel na mnichovské bezpečnostní konferenci v polovině února. Premiér Petr Fiala minulý týden oznámil, že se k nákupu zatím připojilo 18 zemí od Kanady přes Německo či Nizozemsko až po Polsko. Uvedl také, že vedle závazně potvrzeného nákupu 300.000 nábojů pro Ukrajinu má česká iniciativa nezávazně přislíbeno dalších zhruba 200.000 kusů munice.
The Telegraph píše, že po stovky let dominovalo pozemním bojům dělostřelectvo a Rusko šlo do války proti Ukrajině s dvojnásobným počtem dělostřeleckých zbraní. Převahu však poskytuje množství nábojů a ten, kdo bude mít více munice, pravděpodobně zvítězí. To je důvod, proč je překvapivá iniciativa vedená Českem tak důležitá pro přežití Ukrajiny, píše deník a dodává, že Češi našli munici pro Ukrajinu přesně v době, kdy ji Kyjev nejvíce potřebuje: na vrcholu ruské zimní ofenzívy.
The Telegraph podotýká, že díky dosavadní americké i evropské vojenské pomoci Ukrajinci loni na několik měsíců dosáhli parity v palebné síle s Rusy. Po loňské ukrajinské letní protiofenzívě, která nepřinesla Ukrajincům významné zisky v podobě osvobození rozsáhlých území okupovaných invazními silami, přešla do útoku ruská armáda. Ta koncentrovala své úsilí na dobytí města Avdijivka v Doněcké oblasti, což se jí – podle všeho po velkých ztrátách – nakonec povedlo a zmocnila se i dalších vesnic dále na západ.
„Rusové si jistě všimli, že s každým dnem, jak se podzim měnil v zimu, se ukrajinská dělostřelba stávala sporadičtější a v některých sektorech dokonce zcela utichla,“ píše The Telegraph a připomíná, že další vojenskou pomoc od Spojených států blokuje republikánské vedení Sněmovny reprezentantů a Evropská unie se zpozdila s dodáním slíbeného milionu dělostřeleckých nábojů. Ukrajincům začala munice docházet.
Ukrajina nesníží věk pro odvod do armády navzdory výzvám Spojených států. Z USA v minulých dnech zaznělo, že Kyjev by měl zvážit, zda do do boje proti ruskému agresorovi nezačne povolávat už osmnáctileté Ukrajince. V současné době se ukrajinská mobilizace týká mužů starších pětadvaceti let.
„Naše pozice je maximálně transparentní: nebudeme snižovat věk pro mobilizaci,“ řekl vysoce postavený ukrajinský představitel agentuře AFP, která připomněla, že mobilizace je na Ukrajině bránící se už třetím rokem rozsáhlé ruské vojenské agresi, citlivé téma. Bezprostředně po vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně. Země však později začala podle agentury Reuters čelit nedostatku vojáků, kteří vlast brání před větší a lépe vybavenou ruskou invazní armádou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v dubnu podepsal nový zákon, jenž mění pravidla mobilizace a má usnadnit povolávání mužů do zbraně. Snížil také povolávací věk z 27 na 25 let. Zároveň ale zdůraznil, že nemá v plánu dále věk pro odvod do armády snižovat. Ukrajinští představitelé chtějí chránit nejmladší muže, aby zabránili další demografické decimaci, poznamenává Reuters. Někteří vojáci ale válčí po celou dobu ruské agrese a nemají před sebou vidinu demobilizace. A ačkoliv skutečné počty zabitých a zraněných vojáků nejsou známy, odhady hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách.
Julija Navalná, vdova po předákovi ruské opozice Alexeji Navalném, vyzvala jeho příznivce, aby mu navrhli náhrobek symbolizující jeho politický boj proti režimu šéfa Kremlu Vladimira Putina. Navalnyj zemřel letos v únoru ve věku 47 let v trestanecké kolonii na Sibiři. Navalná, kterou ruské úřady chtějí zadržet, žije v zahraničí.
„Ať to není jen pomník, ale symbol. Pro někoho symbol naděje. Pro někoho symbol síly a boje. Pro někoho symbol toho, co jsme společně prožili. Symbol toho, jakou cenu má svoboda,“ řekla Navalná ve výzvě na videoportálu YouTube. „Tento památník je způsobem, jak říci, že jsme na Alexeje a jeho myšlenky nezapomněli. Nikdy nezapomeneme,“ dodala.
Úlohou nového zvláštního představitele předsednictví Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) pro Ukrajinu, kterým se stal český diplomat Petr Mareš, bude koordinovat projekty, které na území Ruskem napadené země probíhají. Jde například o projekt dohledávání unesených ukrajinských dětí či odminování ukrajinského území. Mareš to dnes řekl českým novinářům na Maltě, kde se účastnil ministerského zasedání OBSE.
„Nejsem představitelem OBSE pro Ukrajinu, ale představitelem předsednictví OBSE pro Ukrajinu. Zastupuji ty státy, které mají na krizi na Ukrajině podobný názor jako Česko,“ upřesnil Mareš hned na úvod. „Celou OBSE nemohu zastupovat, neboť jistě jste poslouchali pana Lavrova a chápete, že to by nešlo,“ dodal český diplomat.
S dělostřeleckými náboji na cestě už ukrajinští vojáci nemusejí šetřit munici, začátkem března zahájili palbu, pět kilometrů západně od Avdijivky přestali ustupovat a začali podnikat protiútoky, píše The Telegraph. Ruskou ofenzívu podle něj zastavili u vesnic Orlivka, Toneňke a Berdyči. Nedostatek dělostřelecké munice je hlavním důvodem, proč Ukrajinci málem přišli o oblast, a téměř milion kusů dělostřeleckých granátů zprostředkovaných malou evropskou zemí je hlavním důvodem, proč se tak nakonec nestalo, míní deník. „Pokud je dělostřelectvo králem bitev, pak tím, kdo tvoří krále, je nyní... Česká republika,“ píše na závěr.
