Britové o české pomoci Ukrajině: Pokud je dělostřelectvo králem bitev, Češi tvoří krále
Česká muniční iniciativa přišla v pravý čas. S dělostřeleckými náboji na cestě už ukrajinské jednotky nemusejí šetřit se zbývajícími granáty, přestaly na frontě ustupovat a začátkem března naopak zahájily palbu. Ve svém komentáři to dnes napsal britský list The Telegraph, podle něhož iniciativa, jejímž cílem je dodat Ukrajině statisíce kusů dělostřelecké munice, pravděpodobně již nyní pomohla zachránit celá ukrajinská města. Poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar přitom na dotaz ČTK uvedl, že první dodávky v rámci iniciativy by se měly dostat k Ukrajincům nejpozději v červnu.
O možnosti zakoupit ve třetích zemích 800.000 dělostřeleckých granátů pro Ukrajince, kteří se už přes dva roky brání ruské vojenské agresi, informoval český prezident Petr Pavel na mnichovské bezpečnostní konferenci v polovině února. Premiér Petr Fiala minulý týden oznámil, že se k nákupu zatím připojilo 18 zemí od Kanady přes Německo či Nizozemsko až po Polsko. Uvedl také, že vedle závazně potvrzeného nákupu 300.000 nábojů pro Ukrajinu má česká iniciativa nezávazně přislíbeno dalších zhruba 200.000 kusů munice.
The Telegraph píše, že po stovky let dominovalo pozemním bojům dělostřelectvo a Rusko šlo do války proti Ukrajině s dvojnásobným počtem dělostřeleckých zbraní. Převahu však poskytuje množství nábojů a ten, kdo bude mít více munice, pravděpodobně zvítězí. To je důvod, proč je překvapivá iniciativa vedená Českem tak důležitá pro přežití Ukrajiny, píše deník a dodává, že Češi našli munici pro Ukrajinu přesně v době, kdy ji Kyjev nejvíce potřebuje: na vrcholu ruské zimní ofenzívy.
The Telegraph podotýká, že díky dosavadní americké i evropské vojenské pomoci Ukrajinci loni na několik měsíců dosáhli parity v palebné síle s Rusy. Po loňské ukrajinské letní protiofenzívě, která nepřinesla Ukrajincům významné zisky v podobě osvobození rozsáhlých území okupovaných invazními silami, přešla do útoku ruská armáda. Ta koncentrovala své úsilí na dobytí města Avdijivka v Doněcké oblasti, což se jí – podle všeho po velkých ztrátách – nakonec povedlo a zmocnila se i dalších vesnic dále na západ.
„Rusové si jistě všimli, že s každým dnem, jak se podzim měnil v zimu, se ukrajinská dělostřelba stávala sporadičtější a v některých sektorech dokonce zcela utichla,“ píše The Telegraph a připomíná, že další vojenskou pomoc od Spojených států blokuje republikánské vedení Sněmovny reprezentantů a Evropská unie se zpozdila s dodáním slíbeného milionu dělostřeleckých nábojů. Ukrajincům začala munice docházet.
Gruzínská policie v noci na dnešek použila slzný plyn i vodní děla k rozhánění demonstrantů v centru Tbilisi, kde tisíce lidí protestovaly proti rozhodnutí vlády přerušit až do roku 2028 přístupová jednání s Evropskou unií.
Maskovaní policisté stříleli gumové projektily a mlátili demonstranty a novináře, zatímco demonstranti stavěli a zapalovali barikády, uvedli reportéři agentury AFP v gruzínském hlavním městě. Proevropská prezidentka Salome Zurabišviliová vyjádřila na sociální síti X podporu gruzínským médiím.
„Demonstranti zůstávají na Rustaveliho třídě a stavějí nové barikády poté, co ty předchozí odstranila policie vodním dělem,“ psal na sociální síti Telegram kanál Paper Kartuli. Ministerstvo vnitra dříve uvedlo, že při potyčkách s demonstranty byli zraněni tři policisté. Podle webu civil.ge byl zraněn i kameraman jedné z televizí, kterému policista nastříkal do očí pepřový sprej. Policisté napadli i další novináře a zranili také dvě opoziční političky. Policie si počínala brutálně a vodní děla použila za teplot pohybujících se v Tbilisi okolo nuly, napsal portál.
„Komu sloužíte? Gruzii, anebo Rusku?“ ptala se policejních těžkooděnců proevropská prezidentka Salome Zurabišviliová, která se podle serveru Gruzija online přidala k demonstrantům. Měsíc po parlamentních volbách, které vyhrála vládnoucí strana Gruzínský sen a které kvůli nesrovnalostem a přehmatům kritizovala opozice, se v Tbilisi i dalších městech shromáždily tisíce lidí. Demonstranti v hlavním městě mávali vlajkami Evropské unie a Gruzie a blokovali dopravu před parlamentem a sídlem vládní strany, kterou kritici obviňují, že sklouzává k autoritářskému vládnutí v ruském stylu.
I rostovská oblast na jihozápadě Ruska čelila v noci na dnešek rozsáhlému náletu ukrajinských dronů, uvedly místní úřady. Protivzdušná obrana podle gubernátora sestřelila tři desítky dronů. Po náletu se na sociálních sítích objevily zprávy, že podle očitých svědků hoří sklad pohonných hmot u města Kamensk-Šachtinskij, uvedl server Ukrajinska pravda. Připomněl, že stejný sklad sloužící ruské armádě zasáhly ukrajinské drony i v létě.
„Protivzdušná obrana odráží rozsáhlý vzdušný útok nepřítele,“ napsal na sociální síti gubernátor Jurij Sljusar, podle kterého obrana zničila 30 dronů. Trosky sestřelených dronů podle něj způsobily poškodily střechy soukromých domů ve dvou vesnicích, ale ranění či oběti nejsou hlášeni.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Rusko o včerejší noci vyslalo proti Ukrajině další vlnu dronů. V Kyjevě zasahovala protivzdušná obrana. Dopad trosek sestřeleného dronu způsobil požár jedné z kyjevských poliklinik, uvedl na sociální síti starosta Vitalij Kličko. Později upřesnil, že zranění utrpěl hlídač polikliniky.
Na sociálních sítích se objevily zprávy o třech desítkách dronů nad pěti ukrajinskými regiony, poznamenal server BBC News. Nálety ukrajinských dronů hlásí i ruské úřady. Letecké poplachy byly vyhlášeny v Belgorodské a Voroněžské oblasti.
S dělostřeleckými náboji na cestě už ukrajinští vojáci nemusejí šetřit munici, začátkem března zahájili palbu, pět kilometrů západně od Avdijivky přestali ustupovat a začali podnikat protiútoky, píše The Telegraph. Ruskou ofenzívu podle něj zastavili u vesnic Orlivka, Toneňke a Berdyči. Nedostatek dělostřelecké munice je hlavním důvodem, proč Ukrajinci málem přišli o oblast, a téměř milion kusů dělostřeleckých granátů zprostředkovaných malou evropskou zemí je hlavním důvodem, proč se tak nakonec nestalo, míní deník. „Pokud je dělostřelectvo králem bitev, pak tím, kdo tvoří krále, je nyní... Česká republika,“ píše na závěr.
