Britové o české pomoci Ukrajině: Pokud je dělostřelectvo králem bitev, Češi tvoří krále
Česká muniční iniciativa přišla v pravý čas. S dělostřeleckými náboji na cestě už ukrajinské jednotky nemusejí šetřit se zbývajícími granáty, přestaly na frontě ustupovat a začátkem března naopak zahájily palbu. Ve svém komentáři to dnes napsal britský list The Telegraph, podle něhož iniciativa, jejímž cílem je dodat Ukrajině statisíce kusů dělostřelecké munice, pravděpodobně již nyní pomohla zachránit celá ukrajinská města. Poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar přitom na dotaz ČTK uvedl, že první dodávky v rámci iniciativy by se měly dostat k Ukrajincům nejpozději v červnu.
O možnosti zakoupit ve třetích zemích 800.000 dělostřeleckých granátů pro Ukrajince, kteří se už přes dva roky brání ruské vojenské agresi, informoval český prezident Petr Pavel na mnichovské bezpečnostní konferenci v polovině února. Premiér Petr Fiala minulý týden oznámil, že se k nákupu zatím připojilo 18 zemí od Kanady přes Německo či Nizozemsko až po Polsko. Uvedl také, že vedle závazně potvrzeného nákupu 300.000 nábojů pro Ukrajinu má česká iniciativa nezávazně přislíbeno dalších zhruba 200.000 kusů munice.
The Telegraph píše, že po stovky let dominovalo pozemním bojům dělostřelectvo a Rusko šlo do války proti Ukrajině s dvojnásobným počtem dělostřeleckých zbraní. Převahu však poskytuje množství nábojů a ten, kdo bude mít více munice, pravděpodobně zvítězí. To je důvod, proč je překvapivá iniciativa vedená Českem tak důležitá pro přežití Ukrajiny, píše deník a dodává, že Češi našli munici pro Ukrajinu přesně v době, kdy ji Kyjev nejvíce potřebuje: na vrcholu ruské zimní ofenzívy.
The Telegraph podotýká, že díky dosavadní americké i evropské vojenské pomoci Ukrajinci loni na několik měsíců dosáhli parity v palebné síle s Rusy. Po loňské ukrajinské letní protiofenzívě, která nepřinesla Ukrajincům významné zisky v podobě osvobození rozsáhlých území okupovaných invazními silami, přešla do útoku ruská armáda. Ta koncentrovala své úsilí na dobytí města Avdijivka v Doněcké oblasti, což se jí – podle všeho po velkých ztrátách – nakonec povedlo a zmocnila se i dalších vesnic dále na západ.
„Rusové si jistě všimli, že s každým dnem, jak se podzim měnil v zimu, se ukrajinská dělostřelba stávala sporadičtější a v některých sektorech dokonce zcela utichla,“ píše The Telegraph a připomíná, že další vojenskou pomoc od Spojených států blokuje republikánské vedení Sněmovny reprezentantů a Evropská unie se zpozdila s dodáním slíbeného milionu dělostřeleckých nábojů. Ukrajincům začala munice docházet.
V New Yorku dnes začne 79. zasedání Valného shromáždění OSN, během něhož vystoupí mezi jinými generální tajemník světové organizace António Guterres, americký prezident Joe Biden či česká hlava státu Petr Pavel.
Valné shromáždění zahájí projevem Guterres, který představí zprávu o práci OSN. Dá se očekávat, že se stejně jako další řečníci dotkne i konfliktů na Ukrajině, v Pásmu Gazy či Libanonu. Mezi dalšími řečníky, kteří mají na své vystoupení 15 minut, jsou dnes podle oficiálního programu také Biden či hlavy států Brazílie a Argentiny, Luiz Inácio Lula da Silva a Javier Milei.
Český prezident Pavel by měl svůj projev přednést ve středu kolem 9:30 místního času (15:30 SELČ).
Kandidát amerických republikánů v listopadových prezidentských volbách Donald Trump naznačil, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si přeje výhru demokratů. Píše o tom agentura Reuters. Za Demokratickou stranu proti Trumpovi kandiduje současná viceprezidentka Kamala Harrisová.
„Myslím si, že Zelenskyj je nejlepší obchodník v dějinách,“ řekl Trump na shromáždění v Pensylvánii. „Pokaždé, když přijede do této země, odjíždí se 60 miliardami dolarů,“ dodal. „Tak strašně chce, aby (demokraté) ty volby vyhráli,“ uvedl také.
Bývalý americký prezident Trump dnes také řekl, že pokud volby znovu vyhraje, zavolal by ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a Zelenskému a naléhal by na ně, aby válku ukončili. Trump už v minulosti prohlásil, že pokud by byl prezidentem, válku na Ukrajině by ukončil během „24 hodin“. Jak toho chce docílit, ale neřekl.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Zvláštní zpravodajka Rady pro lidská práva OSN (UNHRC) pro Rusko Marijana Kacarovová ostře kritizovala násilí, kterého se dopouštějí bývalí ruští vězni, jimž byly tresty prominuty výměnou za to, že se přihlásili do války na Ukrajině. Kacarovová upozorňuje na to, že kvůli nim v Rusku přibývá případů znásilnění a vražd.
Bývalí trestanci, kteří se z bojů na Ukrajině vrátili do civilního života, stojí za nárůstem domácího násilí. Tento trend se začal ukazovat loni. „Mnoho z těch, kteří se vracejí, se dopouští násilných trestných činů na ženách, dívkách, dětech, včetně sexuálního násilí a vražd,“ řekla Kacarovová v pondělí v Ženevě, kde se Rada OSN pro lidská práva sešla na podzimním zasedání. Do bojů na Ukrajině podle ní narukovalo 170.000 ruských vězňů odsouzených za násilné trestné činy.
S dělostřeleckými náboji na cestě už ukrajinští vojáci nemusejí šetřit munici, začátkem března zahájili palbu, pět kilometrů západně od Avdijivky přestali ustupovat a začali podnikat protiútoky, píše The Telegraph. Ruskou ofenzívu podle něj zastavili u vesnic Orlivka, Toneňke a Berdyči. Nedostatek dělostřelecké munice je hlavním důvodem, proč Ukrajinci málem přišli o oblast, a téměř milion kusů dělostřeleckých granátů zprostředkovaných malou evropskou zemí je hlavním důvodem, proč se tak nakonec nestalo, míní deník. „Pokud je dělostřelectvo králem bitev, pak tím, kdo tvoří krále, je nyní... Česká republika,“ píše na závěr.
