Britové o české pomoci Ukrajině: Pokud je dělostřelectvo králem bitev, Češi tvoří krále
Česká muniční iniciativa přišla v pravý čas. S dělostřeleckými náboji na cestě už ukrajinské jednotky nemusejí šetřit se zbývajícími granáty, přestaly na frontě ustupovat a začátkem března naopak zahájily palbu. Ve svém komentáři to dnes napsal britský list The Telegraph, podle něhož iniciativa, jejímž cílem je dodat Ukrajině statisíce kusů dělostřelecké munice, pravděpodobně již nyní pomohla zachránit celá ukrajinská města. Poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar přitom na dotaz ČTK uvedl, že první dodávky v rámci iniciativy by se měly dostat k Ukrajincům nejpozději v červnu.
O možnosti zakoupit ve třetích zemích 800.000 dělostřeleckých granátů pro Ukrajince, kteří se už přes dva roky brání ruské vojenské agresi, informoval český prezident Petr Pavel na mnichovské bezpečnostní konferenci v polovině února. Premiér Petr Fiala minulý týden oznámil, že se k nákupu zatím připojilo 18 zemí od Kanady přes Německo či Nizozemsko až po Polsko. Uvedl také, že vedle závazně potvrzeného nákupu 300.000 nábojů pro Ukrajinu má česká iniciativa nezávazně přislíbeno dalších zhruba 200.000 kusů munice.
The Telegraph píše, že po stovky let dominovalo pozemním bojům dělostřelectvo a Rusko šlo do války proti Ukrajině s dvojnásobným počtem dělostřeleckých zbraní. Převahu však poskytuje množství nábojů a ten, kdo bude mít více munice, pravděpodobně zvítězí. To je důvod, proč je překvapivá iniciativa vedená Českem tak důležitá pro přežití Ukrajiny, píše deník a dodává, že Češi našli munici pro Ukrajinu přesně v době, kdy ji Kyjev nejvíce potřebuje: na vrcholu ruské zimní ofenzívy.
The Telegraph podotýká, že díky dosavadní americké i evropské vojenské pomoci Ukrajinci loni na několik měsíců dosáhli parity v palebné síle s Rusy. Po loňské ukrajinské letní protiofenzívě, která nepřinesla Ukrajincům významné zisky v podobě osvobození rozsáhlých území okupovaných invazními silami, přešla do útoku ruská armáda. Ta koncentrovala své úsilí na dobytí města Avdijivka v Doněcké oblasti, což se jí – podle všeho po velkých ztrátách – nakonec povedlo a zmocnila se i dalších vesnic dále na západ.
„Rusové si jistě všimli, že s každým dnem, jak se podzim měnil v zimu, se ukrajinská dělostřelba stávala sporadičtější a v některých sektorech dokonce zcela utichla,“ píše The Telegraph a připomíná, že další vojenskou pomoc od Spojených států blokuje republikánské vedení Sněmovny reprezentantů a Evropská unie se zpozdila s dodáním slíbeného milionu dělostřeleckých nábojů. Ukrajincům začala munice docházet.
Čtyři ukrajinští vojáci zběhli od jednotky a pokusili se nelegálně překročit hranice s Moldavskem. Při zadržování jeden z dezertérů kladl odpor, pohraničník jej zastřelil, uvedl dnes server RBK-Ukrajina s odvoláním na nejmenované zdroje. O zastřelení dezertéra, který napadl pohraničníka, informuje na svém webu také list Ukrajinska pravda. Incident mezitím potvrdil mluvčí pohraniční stráže a také vyšetřovatelé, kteří zkoumají okolnosti vojákovy smrti. Na vyšetřování dohlíží prokuratura.
„Pohraničníci včera večer (v neděli) zastavili dopravní prostředek, ve kterém kromě řidiče byli čtyři lidé. Dva se pokusili o útěk různými směry. Při pronásledování jeden z uprchlíků napadl pohraničníka. Ten byl nucen při obraně vlastního života použít zbraň. Nejprve vypálil na výstrahu a pak na útočníka. Přivolaní lékaři rychlé pomoci konstatovali smrt narušitele a také zaznamenali poranění pohraničníka,“ řekl RBK-Ukrajina mluvčí pohraniční stráže Andrij Demčenko.
V Praze se v úterý uskuteční společné jednání české a ukrajinské vlády, oznámil dnes úřad vlády. Naváže na zasedání, které se konalo koncem října 2022 v Kyjevě. Česko patří mezi podporovatele země, která přes dva roky čelí ruské vojenské invazi. Hlavním tématem schůzky budou obranná spolupráce, migrace, spolupráce v energetice či podpora českého exportu a zapojení českých firem do obnovy Ukrajiny.
Čeští ministři v čele s premiérem Petrem Fialou (ODS) jednali v Kyjevě s ukrajinskou vládou a prezidentem Volodymyrem Zelenským předloni 31. října. Cesta měla mimo jiné podpořit ukrajinské ambice vstoupit do Evropské unie a Severoatlantické aliance. Členové obou kabinetů jednali také o poválečné obnově Ukrajiny.
Ruská protivzdušná obrana během noci sestřelila 22 ukrajinských dronů na západě země a nad anektovaným Krymem, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany. Jeden z dronů se zřítil na elektrickou rozvodnu v Lipecké oblasti, oznámil gubernátor Igor Artamonov, podle kterého se nálet obešel bez obětí a rozvodna dále funguje. Podobná tvrzení bojujících stran nelze v podmínkách válečného konfliktu operativně ověřit z nezávislých zdrojů. Ukrajina se už téměř dva a půl roku brání ruské agresi.
Ruská obrana podle ministerstva zničila 15 dronů nad Brjanskou oblastí, jeden nad Lipeckou oblastí a šest nad ukrajinským poloostrovem Krym, který Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo na jaře 2014.
S dělostřeleckými náboji na cestě už ukrajinští vojáci nemusejí šetřit munici, začátkem března zahájili palbu, pět kilometrů západně od Avdijivky přestali ustupovat a začali podnikat protiútoky, píše The Telegraph. Ruskou ofenzívu podle něj zastavili u vesnic Orlivka, Toneňke a Berdyči. Nedostatek dělostřelecké munice je hlavním důvodem, proč Ukrajinci málem přišli o oblast, a téměř milion kusů dělostřeleckých granátů zprostředkovaných malou evropskou zemí je hlavním důvodem, proč se tak nakonec nestalo, míní deník. „Pokud je dělostřelectvo králem bitev, pak tím, kdo tvoří krále, je nyní... Česká republika,“ píše na závěr.
