Britové o české pomoci Ukrajině: Pokud je dělostřelectvo králem bitev, Češi tvoří krále
Česká muniční iniciativa přišla v pravý čas. S dělostřeleckými náboji na cestě už ukrajinské jednotky nemusejí šetřit se zbývajícími granáty, přestaly na frontě ustupovat a začátkem března naopak zahájily palbu. Ve svém komentáři to dnes napsal britský list The Telegraph, podle něhož iniciativa, jejímž cílem je dodat Ukrajině statisíce kusů dělostřelecké munice, pravděpodobně již nyní pomohla zachránit celá ukrajinská města. Poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar přitom na dotaz ČTK uvedl, že první dodávky v rámci iniciativy by se měly dostat k Ukrajincům nejpozději v červnu.
O možnosti zakoupit ve třetích zemích 800.000 dělostřeleckých granátů pro Ukrajince, kteří se už přes dva roky brání ruské vojenské agresi, informoval český prezident Petr Pavel na mnichovské bezpečnostní konferenci v polovině února. Premiér Petr Fiala minulý týden oznámil, že se k nákupu zatím připojilo 18 zemí od Kanady přes Německo či Nizozemsko až po Polsko. Uvedl také, že vedle závazně potvrzeného nákupu 300.000 nábojů pro Ukrajinu má česká iniciativa nezávazně přislíbeno dalších zhruba 200.000 kusů munice.
The Telegraph píše, že po stovky let dominovalo pozemním bojům dělostřelectvo a Rusko šlo do války proti Ukrajině s dvojnásobným počtem dělostřeleckých zbraní. Převahu však poskytuje množství nábojů a ten, kdo bude mít více munice, pravděpodobně zvítězí. To je důvod, proč je překvapivá iniciativa vedená Českem tak důležitá pro přežití Ukrajiny, píše deník a dodává, že Češi našli munici pro Ukrajinu přesně v době, kdy ji Kyjev nejvíce potřebuje: na vrcholu ruské zimní ofenzívy.
The Telegraph podotýká, že díky dosavadní americké i evropské vojenské pomoci Ukrajinci loni na několik měsíců dosáhli parity v palebné síle s Rusy. Po loňské ukrajinské letní protiofenzívě, která nepřinesla Ukrajincům významné zisky v podobě osvobození rozsáhlých území okupovaných invazními silami, přešla do útoku ruská armáda. Ta koncentrovala své úsilí na dobytí města Avdijivka v Doněcké oblasti, což se jí – podle všeho po velkých ztrátách – nakonec povedlo a zmocnila se i dalších vesnic dále na západ.
„Rusové si jistě všimli, že s každým dnem, jak se podzim měnil v zimu, se ukrajinská dělostřelba stávala sporadičtější a v některých sektorech dokonce zcela utichla,“ píše The Telegraph a připomíná, že další vojenskou pomoc od Spojených států blokuje republikánské vedení Sněmovny reprezentantů a Evropská unie se zpozdila s dodáním slíbeného milionu dělostřeleckých nábojů. Ukrajincům začala munice docházet.
Jihokorejský prezident Jun Sok-jol hodlá s vedoucími představiteli NATO jednat o hrozbě, kterou podle něj pro Evropu představuje Severní Korea a její prohlubující se vazby na Rusko. V rozhovoru s agenturou Reuters vzkázal Moskvě, že si bude muset vybrat mezi dvěma korejskými státy a rozhodnout se, kde spočívají její skutečné zájmy.
„Vojenská spolupráce Ruska se Severní Koreou představuje jasnou hrozbu a vážnou výzvu pro mír a bezpečnost na Korejském poloostrově i v Evropě,“ řekl Jun agentuře Reuters před cestou do Washingtonu na summit NATO. „Záleží pouze na Rusku, kam chce směřovat vazby s Jižní Koreou,“ dodal. Uvedl také, že se jeho země rozhodne o poskytnutí zbraní Ukrajině na základě toho, jak dopadne nový vojenský pakt mezi Moskvou a Pchjongjangem.
Jun se v roce 2022 stal prvním jihokorejským prezidentem, který se zúčastnil summitu NATO. Společně s Austrálií, Japonskem a Novým Zélandem bude Jižní Korea jedním ze čtyř partnerů z oblasti Asie a Pacifiku, kteří se připojí k summitu pořádanému tento týden. Vztahy mezi Jižní Koreou a Ruskem se zhoršily kvůli dodávkám balistických raket a děl z Pchjongjangu pro Moskvou vedenou válku na Ukrajině. Rusko i KLDR tyto dohody popírají.
Rusko označilo Jižní Koreu za „nejpřátelštější mezi nepřátelskými zeměmi“ a prezident Vladimir Putin prohlásil, že by udělala „velkou chybu“, kdyby se rozhodla dodávat zbraně Ukrajině. Jižní Korea protestovala, když Putin v červnu navštívil Pchjongjang a podepsal s vůdcem Kim Čong-unem smlouvu, která se týká vzájemné obrany.
„Severní Korea je jednoznačně hrozbou pro mezinárodní společnost,“ řekl Jun Sok-jol. „Doufám, že se Rusko rozumně rozhodne, která strana – jestli Jižní, nebo Severní Korea – je důležitější a potřebnější pro jeho zájmy. Budoucnost vztahů mezi Korejskou republikou a Ruskem závisí výhradně na jednání Ruska,“ dodal.
Čínský prezident Si Ťin-pching na setkání s maďarským premiérem vyzval světové velmoci, aby pomohly Rusku a Ukrajině obnovit přímý dialog a jednání, uvedla AP.
Maďarský premiér Viktor Orbán je na návštěvě Číny, oznámil dnes ráno na sociální síti X. Čínská státní média později informovala, že Orbán jednal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a že tématem rozhovorů bylo urovnání konfliktu na Ukrajině.
Orbán minulý týden navštívil Kyjev, kde jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, a později přijel do Moskvy, kde o konfliktu na Ukrajině jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Maďarsko od července předsedá Radě Evropské unie, která se ale od Orbánovy cesty do Moskvy distancovala.
„Mírová mise ministerského předseda Viktora Orbána pokračuje,“ uvedl k návštěvě Číny Orbánův mluvčí Bertalan Havasi. Za mírovou misi Orbán podle agentury Reuters označil své cesty na Ukrajinu a do Ruska z minulého týdne. „Čína je klíčovou mocností při vytváření podmínek pro mír v rusko-ukrajinské válce,“ napsal Orbán na síti X a dodal, že právě to byl důvod, proč se setkal s čínským prezidentem jen dva měsíce poté, co Si Ťin-pching navštívil Budapešť.
S dělostřeleckými náboji na cestě už ukrajinští vojáci nemusejí šetřit munici, začátkem března zahájili palbu, pět kilometrů západně od Avdijivky přestali ustupovat a začali podnikat protiútoky, píše The Telegraph. Ruskou ofenzívu podle něj zastavili u vesnic Orlivka, Toneňke a Berdyči. Nedostatek dělostřelecké munice je hlavním důvodem, proč Ukrajinci málem přišli o oblast, a téměř milion kusů dělostřeleckých granátů zprostředkovaných malou evropskou zemí je hlavním důvodem, proč se tak nakonec nestalo, míní deník. „Pokud je dělostřelectvo králem bitev, pak tím, kdo tvoří krále, je nyní... Česká republika,“ píše na závěr.
