Britové o české pomoci Ukrajině: Pokud je dělostřelectvo králem bitev, Češi tvoří krále
Česká muniční iniciativa přišla v pravý čas. S dělostřeleckými náboji na cestě už ukrajinské jednotky nemusejí šetřit se zbývajícími granáty, přestaly na frontě ustupovat a začátkem března naopak zahájily palbu. Ve svém komentáři to dnes napsal britský list The Telegraph, podle něhož iniciativa, jejímž cílem je dodat Ukrajině statisíce kusů dělostřelecké munice, pravděpodobně již nyní pomohla zachránit celá ukrajinská města. Poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar přitom na dotaz ČTK uvedl, že první dodávky v rámci iniciativy by se měly dostat k Ukrajincům nejpozději v červnu.
O možnosti zakoupit ve třetích zemích 800.000 dělostřeleckých granátů pro Ukrajince, kteří se už přes dva roky brání ruské vojenské agresi, informoval český prezident Petr Pavel na mnichovské bezpečnostní konferenci v polovině února. Premiér Petr Fiala minulý týden oznámil, že se k nákupu zatím připojilo 18 zemí od Kanady přes Německo či Nizozemsko až po Polsko. Uvedl také, že vedle závazně potvrzeného nákupu 300.000 nábojů pro Ukrajinu má česká iniciativa nezávazně přislíbeno dalších zhruba 200.000 kusů munice.
The Telegraph píše, že po stovky let dominovalo pozemním bojům dělostřelectvo a Rusko šlo do války proti Ukrajině s dvojnásobným počtem dělostřeleckých zbraní. Převahu však poskytuje množství nábojů a ten, kdo bude mít více munice, pravděpodobně zvítězí. To je důvod, proč je překvapivá iniciativa vedená Českem tak důležitá pro přežití Ukrajiny, píše deník a dodává, že Češi našli munici pro Ukrajinu přesně v době, kdy ji Kyjev nejvíce potřebuje: na vrcholu ruské zimní ofenzívy.
The Telegraph podotýká, že díky dosavadní americké i evropské vojenské pomoci Ukrajinci loni na několik měsíců dosáhli parity v palebné síle s Rusy. Po loňské ukrajinské letní protiofenzívě, která nepřinesla Ukrajincům významné zisky v podobě osvobození rozsáhlých území okupovaných invazními silami, přešla do útoku ruská armáda. Ta koncentrovala své úsilí na dobytí města Avdijivka v Doněcké oblasti, což se jí – podle všeho po velkých ztrátách – nakonec povedlo a zmocnila se i dalších vesnic dále na západ.
„Rusové si jistě všimli, že s každým dnem, jak se podzim měnil v zimu, se ukrajinská dělostřelba stávala sporadičtější a v některých sektorech dokonce zcela utichla,“ píše The Telegraph a připomíná, že další vojenskou pomoc od Spojených států blokuje republikánské vedení Sněmovny reprezentantů a Evropská unie se zpozdila s dodáním slíbeného milionu dělostřeleckých nábojů. Ukrajincům začala munice docházet.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že ukrajinská armáda má plně pod kontrolou situaci v Sumské oblasti na severovýchodě země. Stalo se tak poté, co čečenský vůdce Ramzan Kadyrov v neděli uvedl, že ruští vojáci obsadili hraniční obec Ryživka. Ruská armáda minulý měsíc pronikla na ukrajinské území v Charkovské oblasti sousedící se Sumskou oblastí.
„Sumská oblast: naše síly plně kontrolují situaci. Pokračuje aktivita ruských diverzních skupin. Ničí je (naši vojáci). A budou ničit,“ napsal dnes Zelenskyj na svém účtu na telegramu. K situaci v Ryživce napsal, že Rusové se tam pokusili podniknout operaci „propagandistického charakteru“. K dnešnímu ránu se podle něj ruské vojáky v okolí vesnice podařilo zničit a „okupanti v ní nejsou přítomní“.
Z několika ruských regionů ležících u hranic s Ukrajinou byl v noci na dnešek hlášen přílet ukrajinských dronů. Úřadující gubernátor Kurské oblasti Alexej Smirnov řekl, že na ni útočilo osm bezpilotních letounů. Podle ruského ministerstva obrany protivzdušná obrana sestřelila čtyři tyto stroje nad Brjanskou oblastí. Informuje o tom ruskojazyčný servis BBC.
Podle Smirnova v Kurské oblasti útočily drony, které se po zásahu cíle zničí, dále kvadrokoptéry a jedna těžká oktokoptéra, tedy stroj s osmi vrtulemi. Zasaženy byly dvě administrativní budovy na dvou různých místech regionu. Nikomu se nic nestalo.
BBC podotýká, že ruské ministerstvo obrany se v ranní svodce o útoku dronů na Kurskou oblast nezmínilo a informovalo jen o likvidaci čtyř bezpilotních letounů nad Brjanskou oblastí. Podle jejího gubernátora Alexandra Bogomaze při tom nevznikly žádné škody a nikomu se nic nestalo.
Ruský letecký úřad dnes asi na tři hodiny nařídil přerušit provoz na letišti v Kazani. Toto opatření podniká v případě hrozícího nebo skutečného útoku dronů. Informace o žádném takovém incidentu dnes z Tatarstánu, jehož je Kazaň správním centrem, nepřišly, nicméně dronové útoky tato republika zažila už několikrát. Letouny, které směřovaly do Kazaně, podle agentury RIA Novosti přistály v Nižněkamsku a Samaře.
Na mírovou konferenci o Ukrajině, kterou bude o víkendu hostit Švýcarsko, se zatím přihlásilo 90 zemí a organizací. Uvedla to dnes vláda alpské země. Rusko se summitu nezúčastní, což podle agentury Reuters snižuje očekávání, že se konferenci podaří dosáhnout průlomu.
Summit, na němž bude Česko zastupovat prezident Petr Pavel, pořádá Švýcarsko na žádost ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a jedním z jeho cílů je podle Bernu společně vytvořit plán, jak zapojit Kyjev i Moskvu do mírového procesu.
Švýcarský ministr zahraničí Ignazio Cassis, jehož země podle dřívějších údajů pozvala na 160 delegací, dnes poznamenal, že se na konferenci bude diskutovat také o dalších oblastech, na které válka na Ukrajině dopadá, ať už to je jaderná bezpečnost, otázka válečných zajatců či svoboda plavby.
Švýcarsko už dříve uvedlo, že k účasti Ruska na summitu bylo otevřené, ale Moskva dala opakovaně najevo, že o konferenci nemá zájem. Moskva, která už přes dva roky vede proti Ukrajině válku, sice tvrdí, že se proti vyjednávání nestaví, alpská země však podle ní není ve válce na Ukrajině neutrální, protože se připojila k protiruským sankcím Evropské unie.
S dělostřeleckými náboji na cestě už ukrajinští vojáci nemusejí šetřit munici, začátkem března zahájili palbu, pět kilometrů západně od Avdijivky přestali ustupovat a začali podnikat protiútoky, píše The Telegraph. Ruskou ofenzívu podle něj zastavili u vesnic Orlivka, Toneňke a Berdyči. Nedostatek dělostřelecké munice je hlavním důvodem, proč Ukrajinci málem přišli o oblast, a téměř milion kusů dělostřeleckých granátů zprostředkovaných malou evropskou zemí je hlavním důvodem, proč se tak nakonec nestalo, míní deník. „Pokud je dělostřelectvo králem bitev, pak tím, kdo tvoří krále, je nyní... Česká republika,“ píše na závěr.
