Britové o české pomoci Ukrajině: Pokud je dělostřelectvo králem bitev, Češi tvoří krále
Česká muniční iniciativa přišla v pravý čas. S dělostřeleckými náboji na cestě už ukrajinské jednotky nemusejí šetřit se zbývajícími granáty, přestaly na frontě ustupovat a začátkem března naopak zahájily palbu. Ve svém komentáři to dnes napsal britský list The Telegraph, podle něhož iniciativa, jejímž cílem je dodat Ukrajině statisíce kusů dělostřelecké munice, pravděpodobně již nyní pomohla zachránit celá ukrajinská města. Poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar přitom na dotaz ČTK uvedl, že první dodávky v rámci iniciativy by se měly dostat k Ukrajincům nejpozději v červnu.
O možnosti zakoupit ve třetích zemích 800.000 dělostřeleckých granátů pro Ukrajince, kteří se už přes dva roky brání ruské vojenské agresi, informoval český prezident Petr Pavel na mnichovské bezpečnostní konferenci v polovině února. Premiér Petr Fiala minulý týden oznámil, že se k nákupu zatím připojilo 18 zemí od Kanady přes Německo či Nizozemsko až po Polsko. Uvedl také, že vedle závazně potvrzeného nákupu 300.000 nábojů pro Ukrajinu má česká iniciativa nezávazně přislíbeno dalších zhruba 200.000 kusů munice.
The Telegraph píše, že po stovky let dominovalo pozemním bojům dělostřelectvo a Rusko šlo do války proti Ukrajině s dvojnásobným počtem dělostřeleckých zbraní. Převahu však poskytuje množství nábojů a ten, kdo bude mít více munice, pravděpodobně zvítězí. To je důvod, proč je překvapivá iniciativa vedená Českem tak důležitá pro přežití Ukrajiny, píše deník a dodává, že Češi našli munici pro Ukrajinu přesně v době, kdy ji Kyjev nejvíce potřebuje: na vrcholu ruské zimní ofenzívy.
The Telegraph podotýká, že díky dosavadní americké i evropské vojenské pomoci Ukrajinci loni na několik měsíců dosáhli parity v palebné síle s Rusy. Po loňské ukrajinské letní protiofenzívě, která nepřinesla Ukrajincům významné zisky v podobě osvobození rozsáhlých území okupovaných invazními silami, přešla do útoku ruská armáda. Ta koncentrovala své úsilí na dobytí města Avdijivka v Doněcké oblasti, což se jí – podle všeho po velkých ztrátách – nakonec povedlo a zmocnila se i dalších vesnic dále na západ.
„Rusové si jistě všimli, že s každým dnem, jak se podzim měnil v zimu, se ukrajinská dělostřelba stávala sporadičtější a v některých sektorech dokonce zcela utichla,“ píše The Telegraph a připomíná, že další vojenskou pomoc od Spojených států blokuje republikánské vedení Sněmovny reprezentantů a Evropská unie se zpozdila s dodáním slíbeného milionu dělostřeleckých nábojů. Ukrajincům začala munice docházet.
„Ruský teror je možný jen proto, že máme méně zbraní a rozhodnutí na ochranu života, než má Rusko prostředků na jeho ničení,“ tweetuje prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Každý ví, jak účinné jsou Patriot, IRIS-T, NASAMS, Hawk a další moderní systémy protivzdušné obrany. Potřebujeme je tady na Ukrajině: v Charkově, Dnipru, Oděse, Mykolajivu, Chersonu, Donbasu a dalších městech, která trpí ruskými útoky. Každý vůdce, každý stát, každý velvyslanec, který nám nyní pomáhá s protivzdušnou obranou, je nejen ochráncem života, ale také tím, kdo snižuje pokušení Ruska vést válku. Čím méně toho Kreml dosáhne terorem, tím více bude mít zájem usilovat o mír. Musíme k tomu Rusko společně donutit,“ apeluje prezident.
Tři členy známé ruské metalové skupiny Korrozja Metalla zadržela policie, která v sobotu večer vtrhla na koncert kapely ve městě Nižnij Novgorod. Hudebníky obvinila z „propagace nacistických symbolů“.
Příslušníci zásahové jednotky vtrhli do klubu přímo při koncertu a donutili diváky lehnout si na podlahu. Některé z nich zbili, napsal server Meduza s odvoláním na záběry ze sociálních sítí. Kromě hudebníků byly zatčeny také čtyři desítky návštěvníků klubu Nenávist.
Tři členové kapely ve věku 57, 42 a 19 let čelí obvinění z „propagace či veřejného předvádění nacistických symbolů“, což je přestupek obvykle trestaný pokutou či krátkodobým uvězněním. Policie uvedla, že zabavila knihy a trička se zakázanou symbolikou. Ředitelka skupiny Marija Runovová státní agentuře TASS řekla, že se jednalo o „staroslovanské symboly“.
Ministerstvo zahraničních věcí Tádžikistánu vydalo naléhavé doporučení svým občanům, aby se dočasně zdrželi cest do Ruska, pokud cesta není naprosto nezbytná. Tádžikové čelí v Rusku nepříjemnostem zejména od březnového útoku v koncertní síni na okraji Moskvy, který si podle úřadů vyžádal nejméně 144 mrtvých a stovky zraněných. Většina z následně zadržených jsou Tádžikové, včetně předpokládaných pachatelů. K útoku se opakovaně přihlásila teroristická organizace Islámský stát, ruské úřady se incident snaží spojovat s Ukrajinou, kde Rusko už déle než dva roky vede agresivní válku.
Občanům Tádžikistánu v posledních týdnech ruské úřady masově odmítaly vstup do Ruska, upozornilo již dříve ministerstvo. V pátek ruskému velvyslanci v Dušanbe vyjádřilo své znepokojení nad případy bezdůvodného odmítnutí vstupu do Ruska.
S dělostřeleckými náboji na cestě už ukrajinští vojáci nemusejí šetřit munici, začátkem března zahájili palbu, pět kilometrů západně od Avdijivky přestali ustupovat a začali podnikat protiútoky, píše The Telegraph. Ruskou ofenzívu podle něj zastavili u vesnic Orlivka, Toneňke a Berdyči. Nedostatek dělostřelecké munice je hlavním důvodem, proč Ukrajinci málem přišli o oblast, a téměř milion kusů dělostřeleckých granátů zprostředkovaných malou evropskou zemí je hlavním důvodem, proč se tak nakonec nestalo, míní deník. „Pokud je dělostřelectvo králem bitev, pak tím, kdo tvoří krále, je nyní... Česká republika,“ píše na závěr.
