Úspěšný zásah na Krymu. Ukrajinci podle rozvědky potopili ruský raketový člun Ivanovec
Ukrajinská rozvědka tvrdí, že se jejím speciálním jednotkám v noci na dnešek na poloostrově Krym podařilo zničit raketový člun Ivanovec, který je součástí ruské Černomořské flotily. Plavidlo se podle oznámení rozvědky, které zveřejnila na sociální síti Telegram, v době ukrajinského útoku nacházelo na jezeře Donuzlav. Zkázu plavidla tajná služba doložila videozáznamem, který podle ní zachycuje útok na Ivanovec. Ruské úřady zatím osud plavidla nekomentovaly.
„V důsledku několika přímých zásahů do lodního trupu utrpělo plavidlo škody neslučitelné s dalším pohybem,“ uvedla rozvědka. Člun se podle ní potopil. Jeho cenu odhadla na 60 až 70 milionů dolarů (1,4 až 1,6 miliardy korun).
Ruské záchranné operace nebyly úspěšné, tvrdí také rozvědka. Kolik lidí bylo na palubě, není jasné, ale čluny tohoto typu jsou podle portálu Meduza obvykle navržené pro 40člennou posádku.
Rusko ukrajinský poloostrov Krym v rozporu s mezinárodním právem připojilo ke svému území v roce 2014. Většina členů mezinárodního společenství tento krok neuznává.
Ukrajina by mohla rozšířit své letectvo o švédské stíhačky JAS-39 Gripen, uvedl pro BBC Ukraine první náměstek ministra obrany Ivan Havryljuk. Podle něj jsou gripeny mezi stroji určenými pro Kyjev, i když časový rámec ani počet neupřesnil.
Ze Stockholmu však zatím nepřišlo potvrzení a švédský ministr obrany Pål Jonson zdůraznil, že o prodeji bude možné jednat až po skončení války. Analytici připomínají, že zařazení dalšího typu stíhačky by Ukrajině přineslo nové výcvikové i logistické nároky, přesto by gripeny mohly posílit flotilu amerických F-16 a francouzských Mirage 2000.
Bývalý starosta Chersonu Volodymyr Mykolajenko (65) strávil více než tři roky v ruském zajetí, kam se dostal v dubnu 2022 po únosu ruskými jednotkami. Nejprve byl držen v Chersonu, poté na okupovaném Krymu a nakonec ve věznicích a trestní kolonii u Moskvy. Jeho každodenní realitou byly bití, elektrošoky, psychický teror a hlad, kvůli němuž zhubl 25 kilogramů. Přesto odmítal nabídky na spolupráci s okupanty a snažil se povzbudit ostatní vězně.
Na svobodu se dostal až při výměně zajatců 24. srpna 2025, symbolicky na Den nezávislosti Ukrajiny. Podle serveru Slobodna Evropa věnoval první telefonát své matce, která den poté oslavila 91. narozeniny. Dnes se chce zapojit do obnovy zničeného Chersonu a do snah o propuštění dalších ukrajinských vězňů. Jeho myšlenky denně patří těm, jenž zůstávají v ruském vězení.
Bezpilotní letouny se staly klíčovou součástí ukrajinského boje za svobodu. Od prvních dnů ruské invaze v roce 2022 přinášejí ukrajinským silám levnou a účinnou možnost, jak se bránit silnějšímu protivníkovi. Aby dokázali čelit přesile, museli Ukrajinci rychle inovovat a vyvíjet nové způsoby jejich nasazení.
NATO se snaží z války na Ukrajině vytěžit zkušenosti prostřednictvím centra JATEC v polské Bydhošti, které podporuje spolupráci aliančních a ukrajinských jednotek. Důležitou roli hraje i sdílení znalostí ukrajinských veteránů – v Polsku se o své zkušenosti s dronovou válkou podělili s vojáky z Velké Británie a USA. Video s bývalým ukrajinským operátorem dronů zveřejnilo NATO na síti X.
