Sestřelení iljušinu raketou Patriot: Západ překročil další Putinovu červenou linii
Západní zbraně dodávané Ukrajině mají sloužit jen na jejím území, nesmějí překračovat ruskou hranici. Podle Vladimira Putina se však právě to stalo – Ukrajina se Západem tak překročily další jeho „červenou linii“. Žádné významné eskalace po dřívějších překročeních nenásledovaly…
Ve středu 24. ledna se v Belgorodské oblasti nedaleko hranic s Ukrajinou zřítil vojenský letoun Il-76. Moskva tvrdí, že vezl 65 ukrajinských válečných zajatců určených k výměně; to Kyjev nepotvrdil.
„Bylo definitivně potvrzeno, že letadlo bylo sestřeleno americkým systémem protivzdušné obrany Patriot. Už to zjistila expertiza,“ pronesl Putin ve středu na předvolební akci. Moskva podle něj trvá na mezinárodním vyšetření, leč na místo pádu nepustila zástupce OSN.
„Sestřelili letadlo, v němž byli jejich vojáci, dá se předpokládat, že to udělali omylem. V každém případě je to zločin. V tomto případě, pokud tomu tak je, je to zločin z nedbalosti,“ dodal prezident.
„V průběhu války na Ukrajině představitelé Kremlu prohlašovali, že použití západních zbraní Kyjevem na ruském území by mohlo znamenat překročení takzvané ‚červené linie‘, což by mohlo vést k eskalaci konfliktu. V různých obdobích představitelé Kremlu uváděli, že i jen poskytnutí zbraní dlouhého doletu by mohlo vést k překročení červené linie,“ konstatuje magazín Newsweek. Byl-li za sestřelem Iljušinu vskutku raketový systém Patriot, znamenalo by to další krok za tuto červenou čáru.
Takové výhrůžky zřejmě do jisté míry brzdily západní partnery ve vyzbrojování Ukrajiny. „Bylo by lepší, kdyby spojenci poskytovali potřebné vybavení, které Ukrajina chtěla a měla mít, aby mohla vést účinnější kampaň, zejména když se snažila přejít do ofenzivy. A myslím, že Spojené státy se podílely na tom, že se zbraně neposkytly dostatečně rychle – zejména na straně letectva,“ prohlásil generál Námořní pěchoty Spojených států James L. Jones, někdejší velitel amerických sil v Evropě a bezpečnostní poradce prezidenta Baracka Obamy. „Byli jsme příliš opatrní, abychom Ukrajincům neposkytli zbraně, které by mohly zasáhnout Rusko. A tak jsme vlastně způsobili, že musí vést válku s jednou rukou svázanou za zády,“ řekl v listopadovém rozhovoru pro Rádio Svobodná Evropa.
Postupně ale výkonnější zbraně na Ukrajinu přece jen putují: Raketové dělostřelectvo HIMARS, střely s plochou dráhou letu Storm Shadow/SCALP, taktické balistické střely ATACMS… Do Ruska zatím nedoletěly, na Krym však zřejmě ano – a ten už Rusko od roku 2014 považuje za své území.
Kremelští propagandisté a političtí jestřábi často zmiňují ruský jaderný arzenál a vyhrožují srovnáním se zemí toho či onoho hlavního města, zatím však překračování červených linií nemělo nijak výrazné dopady. Dá se čekat změna v reakci na sestřelení iljušinu? Nebo až do ukrajinské služby vstoupí stíhačky F-16, což se očekává možná už v nejbližších týdnech?
Devět lidí zranil ruský útok řízenými leteckými pumami na Charkov, uvedl starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov. Část Černihivské oblasti na severu Ukrajiny je po zásahu energetického objektu bez dodávek elektřiny. Podle Terechova městem otřásly čtyři výbuchy a poškozeno bylo nejméně 15 rodinných domů. Bulharsko je podle všeho připraveno umožnit ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi přelet nad svým územím při cestě do Budapešti na ohlášené jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Dnes o tom informovala agentura DPA s tím, že to vyplývá z prohlášení bulharského ministra zahraničí Georga Georgieva. Bulharsko je členem Evropské unie, která ruským letadlům kvůli invazi na Ukrajinu vstup do svého vzdušného prostoru zakázala. „Když se vynakládá úsilí k dosažení míru (a) pokud je k tomu podmínkou, že se uskuteční setkání, pak je nejlogičtější, že se takové setkání proveditelným způsobem umožní,“ řekl Georgiev na okraj unijního ministerského zasedání v Lucemburku. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová má za chybné vyvíjet tlak na Ukrajinu ve snaze ukončit ruskou válku proti této zemi. Kallasová se tak vyjádřila poté, co americký prezident Donald Trump údajně opět tlačil na Kyjev, aby podstoupil část svého území Rusku, píše agentura AFP. „Nesmíme zapomínat, že Rusko je tady agresorem a Ukrajina obětí. Takže vyvíjet tlak na Ukrajinu jako oběť není ten správný přístup,“ řekla Kallasová na tiskové konferenci po skončení jednání. Nejde podle ní jen o Ukrajinu, ale o celkovou evropskou a globální bezpečnost. „Protože pokud se agrese vyplatí, slouží to jako výzva k jejímu použití jinde. Proto je naše strategie jasná: vyvíjet tlak na Rusko, aby ukončilo tuto válku,“ dodala šéfka unijní diplomacie.
