Sestřelení iljušinu raketou Patriot: Západ překročil další Putinovu červenou linii
Západní zbraně dodávané Ukrajině mají sloužit jen na jejím území, nesmějí překračovat ruskou hranici. Podle Vladimira Putina se však právě to stalo – Ukrajina se Západem tak překročily další jeho „červenou linii“. Žádné významné eskalace po dřívějších překročeních nenásledovaly…
Ve středu 24. ledna se v Belgorodské oblasti nedaleko hranic s Ukrajinou zřítil vojenský letoun Il-76. Moskva tvrdí, že vezl 65 ukrajinských válečných zajatců určených k výměně; to Kyjev nepotvrdil.
„Bylo definitivně potvrzeno, že letadlo bylo sestřeleno americkým systémem protivzdušné obrany Patriot. Už to zjistila expertiza,“ pronesl Putin ve středu na předvolební akci. Moskva podle něj trvá na mezinárodním vyšetření, leč na místo pádu nepustila zástupce OSN.
„Sestřelili letadlo, v němž byli jejich vojáci, dá se předpokládat, že to udělali omylem. V každém případě je to zločin. V tomto případě, pokud tomu tak je, je to zločin z nedbalosti,“ dodal prezident.
„V průběhu války na Ukrajině představitelé Kremlu prohlašovali, že použití západních zbraní Kyjevem na ruském území by mohlo znamenat překročení takzvané ‚červené linie‘, což by mohlo vést k eskalaci konfliktu. V různých obdobích představitelé Kremlu uváděli, že i jen poskytnutí zbraní dlouhého doletu by mohlo vést k překročení červené linie,“ konstatuje magazín Newsweek. Byl-li za sestřelem Iljušinu vskutku raketový systém Patriot, znamenalo by to další krok za tuto červenou čáru.
Takové výhrůžky zřejmě do jisté míry brzdily západní partnery ve vyzbrojování Ukrajiny. „Bylo by lepší, kdyby spojenci poskytovali potřebné vybavení, které Ukrajina chtěla a měla mít, aby mohla vést účinnější kampaň, zejména když se snažila přejít do ofenzivy. A myslím, že Spojené státy se podílely na tom, že se zbraně neposkytly dostatečně rychle – zejména na straně letectva,“ prohlásil generál Námořní pěchoty Spojených států James L. Jones, někdejší velitel amerických sil v Evropě a bezpečnostní poradce prezidenta Baracka Obamy. „Byli jsme příliš opatrní, abychom Ukrajincům neposkytli zbraně, které by mohly zasáhnout Rusko. A tak jsme vlastně způsobili, že musí vést válku s jednou rukou svázanou za zády,“ řekl v listopadovém rozhovoru pro Rádio Svobodná Evropa.
Postupně ale výkonnější zbraně na Ukrajinu přece jen putují: Raketové dělostřelectvo HIMARS, střely s plochou dráhou letu Storm Shadow/SCALP, taktické balistické střely ATACMS… Do Ruska zatím nedoletěly, na Krym však zřejmě ano – a ten už Rusko od roku 2014 považuje za své území.
Kremelští propagandisté a političtí jestřábi často zmiňují ruský jaderný arzenál a vyhrožují srovnáním se zemí toho či onoho hlavního města, zatím však překračování červených linií nemělo nijak výrazné dopady. Dá se čekat změna v reakci na sestřelení iljušinu? Nebo až do ukrajinské služby vstoupí stíhačky F-16, což se očekává možná už v nejbližších týdnech?
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj doufá, že bude moci vést jednání s Donaldem Trumpem poté, co jeho zmocněnce Steva Witkoffa v úterý přijme Putin. Agentura Reuters s odvoláním na zdroj z Bílého domu napsala, že spolu s Witkoffem do Moskvy přicestuje také Trumpův poradce a zeť Jared Kushner. Francouzský prezident Emmanuel Macron po dnešních jednáních hovořil o situaci na Ukrajině také přímo s Trumpem, oznámil podle Reuters Elysejský palác. Tématem jejich telefonátu byly „podmínky pevného a trvalého míru na Ukrajině“, přičemž francouzský prezident „zdůraznil zásadní význam bezpečnostních záruk nezbytných pro Ukrajinu“, uvedl jeho úřad. Téměř dvě desítky nositelů Nobelovy ceny v otevřeném dopise vyzvalo prezidenty Ruska, Ukrajiny a Spojených států a také Evropskou unii, aby do návrhu rusko-ukrajinské dohody o ukončení války zahrnuli propuštění či výměnu politických vězňů. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na ruského nositele Nobelovy ceny za mír Dmitrije Muratova. „Hovoří o penězích, obchodu, kovech vzácných zemin, hranicích, ale slyšeli jste někoho z nich, aby mluvil o lidech?“ řekl Reuters Muratov. Dodal, že má obavy o život mnoha lidí ze stovek osob uvězněných v Rusku na základě zákonů přijatých po ruské invazi na Ukrajinu, které stanovují tresty za „diskreditaci ruské armády“ a „šíření lživých informací o ruských ozbrojených silách“.
