Sestřelení iljušinu raketou Patriot: Západ překročil další Putinovu červenou linii
Západní zbraně dodávané Ukrajině mají sloužit jen na jejím území, nesmějí překračovat ruskou hranici. Podle Vladimira Putina se však právě to stalo – Ukrajina se Západem tak překročily další jeho „červenou linii“. Žádné významné eskalace po dřívějších překročeních nenásledovaly…
Ve středu 24. ledna se v Belgorodské oblasti nedaleko hranic s Ukrajinou zřítil vojenský letoun Il-76. Moskva tvrdí, že vezl 65 ukrajinských válečných zajatců určených k výměně; to Kyjev nepotvrdil.
„Bylo definitivně potvrzeno, že letadlo bylo sestřeleno americkým systémem protivzdušné obrany Patriot. Už to zjistila expertiza,“ pronesl Putin ve středu na předvolební akci. Moskva podle něj trvá na mezinárodním vyšetření, leč na místo pádu nepustila zástupce OSN.
„Sestřelili letadlo, v němž byli jejich vojáci, dá se předpokládat, že to udělali omylem. V každém případě je to zločin. V tomto případě, pokud tomu tak je, je to zločin z nedbalosti,“ dodal prezident.
„V průběhu války na Ukrajině představitelé Kremlu prohlašovali, že použití západních zbraní Kyjevem na ruském území by mohlo znamenat překročení takzvané ‚červené linie‘, což by mohlo vést k eskalaci konfliktu. V různých obdobích představitelé Kremlu uváděli, že i jen poskytnutí zbraní dlouhého doletu by mohlo vést k překročení červené linie,“ konstatuje magazín Newsweek. Byl-li za sestřelem Iljušinu vskutku raketový systém Patriot, znamenalo by to další krok za tuto červenou čáru.
Takové výhrůžky zřejmě do jisté míry brzdily západní partnery ve vyzbrojování Ukrajiny. „Bylo by lepší, kdyby spojenci poskytovali potřebné vybavení, které Ukrajina chtěla a měla mít, aby mohla vést účinnější kampaň, zejména když se snažila přejít do ofenzivy. A myslím, že Spojené státy se podílely na tom, že se zbraně neposkytly dostatečně rychle – zejména na straně letectva,“ prohlásil generál Námořní pěchoty Spojených států James L. Jones, někdejší velitel amerických sil v Evropě a bezpečnostní poradce prezidenta Baracka Obamy. „Byli jsme příliš opatrní, abychom Ukrajincům neposkytli zbraně, které by mohly zasáhnout Rusko. A tak jsme vlastně způsobili, že musí vést válku s jednou rukou svázanou za zády,“ řekl v listopadovém rozhovoru pro Rádio Svobodná Evropa.
Postupně ale výkonnější zbraně na Ukrajinu přece jen putují: Raketové dělostřelectvo HIMARS, střely s plochou dráhou letu Storm Shadow/SCALP, taktické balistické střely ATACMS… Do Ruska zatím nedoletěly, na Krym však zřejmě ano – a ten už Rusko od roku 2014 považuje za své území.
Kremelští propagandisté a političtí jestřábi často zmiňují ruský jaderný arzenál a vyhrožují srovnáním se zemí toho či onoho hlavního města, zatím však překračování červených linií nemělo nijak výrazné dopady. Dá se čekat změna v reakci na sestřelení iljušinu? Nebo až do ukrajinské služby vstoupí stíhačky F-16, což se očekává možná už v nejbližších týdnech?
V Bělorusku jsou zástupci americké armády, kteří dnes sledovali společné cvičení běloruských a ruských vojáků. Informuje o tom agentura Reuters, podle které běloruský ministr obrany Viktar Chrenin Američanům řekl, že se mohou podívat na cokoliv, co je zajímá. Ruská a běloruská armáda v pátek zahájily společné cvičení Západ 2025, které se koná v obou zemích. Manévry se odehrávají v době, kdy napětí mezi Ruskem a NATO zesílilo poté, co v noci na středu do polského vzdušného prostoru proniklo kolem 20 dronů, které podle Varšavy byly ruské. Reuters píše, že přítomnost Američanů na vojenském cvičení běloruský rezort obrany prezentoval jako překvapení. „Kdo by si pomyslel, jak začne ráno dalšího dne cvičení Západ-2025,“ uvedl v prohlášení a podotkl, že tam jsou také zástupci dalších dvou zemí NATO, Maďarska a Turecka. Na svém telegramovém kanálu zveřejnil fotografie vojenských pozorovatelů, kteří jsou rovněž ze Srbska, Íránu nebo Číny. Německý zbrojní koncern Rheinmetall se dohodl se společností Lürssen Group na převzetí její divize výroby válečných lodí Naval Vessels Lürssen (NVL). Rheinmetall o tom informoval v dnešní tiskové zprávě. Finanční podmínky transakce však nezveřejnil. Podle analytiků ze společnosti Jefferies by kupní cena mohla činit 1,5 až dvě miliardy eur (zhruba 36 až 49 miliard Kč). Dohodu ještě musejí schválit antimonopolní regulátoři. Firmy Rheinmetall a Lürssen Group očekávají, že transakci dokončí začátkem příštího roku. Dohoda přichází v době, kdy evropské vlády zvyšují výdaje na zbrojení v souvislosti s vojenským konfliktem mezi Ruskem a Ukrajinou. Běloruský opoziční politik Mikalaj Statkevič, který se minulý týden po propuštění z vězení odmítl nechat odvézt do Litvy, je znovu v nápravném zařízení. Informuje o tom server Naša Niva. Režim běloruského autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka v úterý propustil přes 50 vězňů, kteří s americkou delegací odjeli do Litvy. Devětašedesátiletý Statkevič, který je označován za veterána běloruské opozice, ale na hraničním přechodu rozrazil dveře autobusu a zůstal na „území nikoho“ mezi oběma zeměmi. Řekl, že o svém osudu bude rozhodovat sám. V neutrální zóně strávil několik hodin a potom se podle litevské pohraniční stráže vrátil do Běloruska. Podle spolupracovníků lídryně běloruské opozice Svjatlany Cichanouské, která žije v Litvě, Statkeviče odvezli neznámí lidé s maskami na obličeji.
