Rázná odpověď na ruské jaderné hrozby. USA po letech rozmístí zbraně v Evropě
Spojené státy se poprvé po 15 letech chystají rozmístit v Británii jaderné zbraně, napsal britský list The Telegraph. Washington se podle něj tak rozhodl kvůli rostoucí hrozbě ze strany Ruska.
Jaderné hlavice, které jsou třikrát silnější než bomba shozená na Hirošimu, budou podle listu dodány na základnu britského letectva Lakenheath v hrabství Suffolk na východě Anglie. The Telegraph se v této souvislosti odvolává na smlouvy Pentagonu.
„Nezveřejněné dokumenty v databázi veřejných zakázek amerického ministerstva obrany odhalují plány na 'jadernou misi', která se 'v nejbližší době' uskuteční na základně britského Královského letectva (RAF) Lakenheath,“ píše The Telegraph. Konkrétně by se mělo jednat o taktické jaderné pumy B61-12, které lze zavěsit na stíhací letouny.
Rozmístění zbraní se podle listu uskuteční v rámci programu NATO na „rozvoj a modernizaci jaderných základen“ v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu.
Unijní ministři zahraničí dnes schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko.
Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
Ukrajinské drony v noci na dnešek opět zasáhly a poškodily rafinérií v Rjazani, jednu z největších v Rusku, tvrdí ukrajinský generální štáb. Naposledy se tato rafinérie stala cílem náletu ukrajinské armády 15. listopadu, několikrát zasažena byla už dříve. Rjazaň se nachází asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy.
„Po zásahu cíle vypukl požár v oblasti zařízení na sekundární zpracování ropy,“ napsal ukrajinský generální štáb na sociální síti. Připomněl, že rafinérie v Rjazani má být schopna zpracovat až 17,1 milionu tun ropy ročně, vyrábí čtyři druhy benzinu, naftu a 840.000 tun leteckého petroleje ročně, a významně se tak podílí na zásobování ruské armády a letectva.
Ruští aktivisté v neděli v Petrohradu napadli polského velvyslance Krzysztofa Krajewského. Nadávali mu do teroristů a vyčítali mu polské vyzbrojování Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, uvedl dnes server Onet. Šlo o nejzávažnější incident posledních let, pouze zásah osobních strážců zabránil zmlácení velvyslance, napsal list Gazeta Wyborzca s odvoláním na anonymní zdroj z ministerstva zahraničí.
Nahrávku události ruská média podle Onetu využila ke kremelské propagandě. Stanice 78 Novosti označila incident za protest proti „dvojímu metru“, jaký uplatňují polské úřady, které „na jedné straně vyzývají k míru a na straně druhé financují a vyzbrojují Ukrajinu“.
Na diplomaty zaútočila agresivní skupina asi deseti lidí s transparenty s protipolskými a protiukrajinskými hesly, kteří chtěli přejít od slovních útoků k fyzickému násilí, ale zastavila je polská ochranka, než stačili velvyslance udeřit, líčí polská média. Podle verze ruských médií polští strážci „agresivně“ zasáhli proti „pokojné skupině demonstrantů“.
Britské ministerstvo obrany se k věci odmítlo vyjádřit s tím, že v souladu s „dlouhodobou politikou Spojeného království a NATO nepotvrzuje ani nevyvrací přítomnost jaderných zbraní na daném místě“.
V poslední době zazněly z USA i Británie výzvy, aby se Spojené království připravilo na možnou válku mezi silami NATO a Ruskem.
Tento týden náčelník britského generálního štábu Patrick Sanders uvedl, že Británie v současnosti nedělá dost pro to, aby byla schopná se bránit při potenciálním budoucím konfliktu s Ruskem. Kritizoval škrty ve financování armády i nedostatečnou připravenost obyvatelstva. Ačkoliv počet zájemců o službu v profesionální armádě je podle něj nyní nejvyšší za posledních šest let, britská armáda má něco přes 74.000 členů, což je o 28 procent méně než před 12 lety. Podle Sanderse by na lepší připravenost armády bylo zapotřebí nejméně 45.000 rezervistů. Kancelář předsedy vlády Rishiho Sunaka však vyloučila, že by se Británie chystala zavést povinnou vojenskou službu.
Šéf sekce námořnictva Pentagonu Carlos Del Toro vyzval Spojené království, aby vzhledem k nynějším hrozbám „přehodnotilo“ velikost svých ozbrojených sil.
Downing Street současnou výši výdajů na obranu ovšem hájí a uvedla, že Británie byla díky své „vojenské síle partnerem, kterého si Washington vybral“ při úderech proti šíitským povstalcům Húsíům v Rudém moři.
