Rázná odpověď na ruské jaderné hrozby. USA po letech rozmístí zbraně v Evropě
Spojené státy se poprvé po 15 letech chystají rozmístit v Británii jaderné zbraně, napsal britský list The Telegraph. Washington se podle něj tak rozhodl kvůli rostoucí hrozbě ze strany Ruska.
Jaderné hlavice, které jsou třikrát silnější než bomba shozená na Hirošimu, budou podle listu dodány na základnu britského letectva Lakenheath v hrabství Suffolk na východě Anglie. The Telegraph se v této souvislosti odvolává na smlouvy Pentagonu.
„Nezveřejněné dokumenty v databázi veřejných zakázek amerického ministerstva obrany odhalují plány na 'jadernou misi', která se 'v nejbližší době' uskuteční na základně britského Královského letectva (RAF) Lakenheath,“ píše The Telegraph. Konkrétně by se mělo jednat o taktické jaderné pumy B61-12, které lze zavěsit na stíhací letouny.
Rozmístění zbraní se podle listu uskuteční v rámci programu NATO na „rozvoj a modernizaci jaderných základen“ v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu.
O Ukrajině nelze rozhodovat bez Ukrajiny, zopakovala dnes šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na nový plán pro Ukrajinu navrhovaný Spojenými státy. O americkém návrhu plánuje během nadcházejícího summitu zemí G20 v Jižní Africe hovořit s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Diverzní akce v Polsku inspirované nebo přímo organizované ruskými tajnými službami v poslední době překročily kritickou hranici a lze proto mluvit o státním terorismu, řekl polský premiér Donald Tusk. V projevu v Sejmu, dolní komoře polského parlamentu, také uvedl, že cílem těchto aktivit je destabilizovat polský stát v jeho základech.
Polsko podezírá dva Ukrajince v ruských službách z několik dnů staré sabotážní akce na trati, po které jsou mimo jiné přepravovány zbraně pro Ukrajinu bránící se ruské agresi.
Evropská unie podpoří jakýkoli mírový plán pro Ukrajinu, pokud přinese trvalý a spravedlivý mír a pokud se na něm bude podílet Ukrajina a EU, zdůraznila dnes šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Americká i světová média v minulých dnech zmiňovala detaily nového plánu na zastavení války na Ukrajině, o kterém USA jednají s Ruskem, napadená země se na jeho vzniku nepodílela a z dostupných informací vyplývají především ústupky na její straně. Podle amerických médií schválil plán prezident Donald Trump.
„Pokud jde o mírový plán, který byl předložen prezidentovi (Volodymyru) Zelenskému, vždy jsme říkali, že aby jakýkoli plán fungoval, musí se na něm podílet Ukrajina a Evropané,“ řekla Kallasová.
Britské ministerstvo obrany se k věci odmítlo vyjádřit s tím, že v souladu s „dlouhodobou politikou Spojeného království a NATO nepotvrzuje ani nevyvrací přítomnost jaderných zbraní na daném místě“.
V poslední době zazněly z USA i Británie výzvy, aby se Spojené království připravilo na možnou válku mezi silami NATO a Ruskem.
Tento týden náčelník britského generálního štábu Patrick Sanders uvedl, že Británie v současnosti nedělá dost pro to, aby byla schopná se bránit při potenciálním budoucím konfliktu s Ruskem. Kritizoval škrty ve financování armády i nedostatečnou připravenost obyvatelstva. Ačkoliv počet zájemců o službu v profesionální armádě je podle něj nyní nejvyšší za posledních šest let, britská armáda má něco přes 74.000 členů, což je o 28 procent méně než před 12 lety. Podle Sanderse by na lepší připravenost armády bylo zapotřebí nejméně 45.000 rezervistů. Kancelář předsedy vlády Rishiho Sunaka však vyloučila, že by se Británie chystala zavést povinnou vojenskou službu.
Šéf sekce námořnictva Pentagonu Carlos Del Toro vyzval Spojené království, aby vzhledem k nynějším hrozbám „přehodnotilo“ velikost svých ozbrojených sil.
Downing Street současnou výši výdajů na obranu ovšem hájí a uvedla, že Británie byla díky své „vojenské síle partnerem, kterého si Washington vybral“ při úderech proti šíitským povstalcům Húsíům v Rudém moři.
