Rázná odpověď na ruské jaderné hrozby. USA po letech rozmístí zbraně v Evropě
Spojené státy se poprvé po 15 letech chystají rozmístit v Británii jaderné zbraně, napsal britský list The Telegraph. Washington se podle něj tak rozhodl kvůli rostoucí hrozbě ze strany Ruska.
Jaderné hlavice, které jsou třikrát silnější než bomba shozená na Hirošimu, budou podle listu dodány na základnu britského letectva Lakenheath v hrabství Suffolk na východě Anglie. The Telegraph se v této souvislosti odvolává na smlouvy Pentagonu.
„Nezveřejněné dokumenty v databázi veřejných zakázek amerického ministerstva obrany odhalují plány na 'jadernou misi', která se 'v nejbližší době' uskuteční na základně britského Královského letectva (RAF) Lakenheath,“ píše The Telegraph. Konkrétně by se mělo jednat o taktické jaderné pumy B61-12, které lze zavěsit na stíhací letouny.
Rozmístění zbraní se podle listu uskuteční v rámci programu NATO na „rozvoj a modernizaci jaderných základen“ v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu.
Irská policie se zabývá drony, které se v pondělí nacházely poblíž letadla ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten v daný den přilétal na oficiální návštěvu ostrovní země. Na vyšetřování se podle agentury AFP podílí zvláštní jednotka irské policie Garda Síochána ve spolupráci s mezinárodními bezpečnostními partnery.
Irský premiér Micheál Martin dnes v televizi RTE řekl, že do konce měsíce svolá Radu národní bezpečnosti, aby incident projednala. Premiér dodal, že od začátku války na Ukrajině se v Evropě zvýšila četnost bezpečnostních incidentů, a to zejména v souvislosti s námořní dopravou a drony.
Bezpilotní letouny jako první spatřila irská vojenská loď umístěná severně od Dublinu. Drony narušily bezletovou zónu speciálně zřízenou kvůli návštěvě ukrajinského prezidenta. Krátce po průletu letadla se Zelenským se drony vydaly podél jeho plánované letové dráhy. Čas, který drony strávily ve vzduchu, naznačuje, že se jednalo o technologicky vyspělá bezpilotní letadla, která ovládali zkušení piloti, uvedla irská média.
Americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff se ve čtvrtek na Floridě setkal s tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem. Agentuře Reuters to sdělil s věcí obeznámený zdroj, podle kterého mají rozhovory pokračovat také dnes. Witkoff měl podle tohoto zdroje ukrajinského představitele informovat o své úterní schůzce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Jednání s Umerovem se však podle Reuters údajně netýkalo amerického plánu na ukončení války na Ukrajině.
Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli pašeráckým balonům, které do této pobaltské země pronikají z Běloruska. Vyplývá to z informací agentury AFP a veřejnoprávní stanice LRT, která se odvolává na návrh ministerstva vnitra. Vláda má podle ní rozhodnout příští týden. AFP s odkazem na premiérku Ingu Ruginienéovou píše, že Litva nouzovou situaci vyhlásí.
„V současné době připravujeme právní základ a dokumenty,“ řekla novinářům premiérka a dodala, že vyhlášení nouzové situace se jeví jako „nejlepší postup v této době“. Vyhlášení nouzové situace umožní vládě a místním úřadům vynaložit dodatečné zdroje na boj proti balonům, podotkla AFP. „Nevylučujeme, že půjdeme ještě dále,“ prohlásila Ruginienéová. Možným důraznějším krokem je podle AFP vyhlášení stavu nouze.
Britské ministerstvo obrany se k věci odmítlo vyjádřit s tím, že v souladu s „dlouhodobou politikou Spojeného království a NATO nepotvrzuje ani nevyvrací přítomnost jaderných zbraní na daném místě“.
V poslední době zazněly z USA i Británie výzvy, aby se Spojené království připravilo na možnou válku mezi silami NATO a Ruskem.
Tento týden náčelník britského generálního štábu Patrick Sanders uvedl, že Británie v současnosti nedělá dost pro to, aby byla schopná se bránit při potenciálním budoucím konfliktu s Ruskem. Kritizoval škrty ve financování armády i nedostatečnou připravenost obyvatelstva. Ačkoliv počet zájemců o službu v profesionální armádě je podle něj nyní nejvyšší za posledních šest let, britská armáda má něco přes 74.000 členů, což je o 28 procent méně než před 12 lety. Podle Sanderse by na lepší připravenost armády bylo zapotřebí nejméně 45.000 rezervistů. Kancelář předsedy vlády Rishiho Sunaka však vyloučila, že by se Británie chystala zavést povinnou vojenskou službu.
Šéf sekce námořnictva Pentagonu Carlos Del Toro vyzval Spojené království, aby vzhledem k nynějším hrozbám „přehodnotilo“ velikost svých ozbrojených sil.
Downing Street současnou výši výdajů na obranu ovšem hájí a uvedla, že Británie byla díky své „vojenské síle partnerem, kterého si Washington vybral“ při úderech proti šíitským povstalcům Húsíům v Rudém moři.
